Language

Město Bílina

Boren Město Bílina leží v Ústeckém kraji, okrese Teplice, zhruba 90 km severozápadně od Prahy. Město se rozkládá v údolí řeky Bíliny, v půli cesty mezi Mostem a Teplicemi. Počet obyvatel města činí 15 000. Obklopuje ji vrch Chlum, na západě se táhnou svahy vrchu Kaňkova. Na jihu se vypíná hora Bořeň, která svým vzhledem připomíná ležícího lva. 

 

Historie:

Název města vznikl z přídavného jména bílý (bielý) a termín Bielina měl původně označovat bílé, tedy bezlesé místo, nebo protékající bílou řeku. První písemná zpráva o Bílině je již z roku 993 a pochází z nejstarší české Kosmovy kroniky v líčení války mezi Břetislavem I. a německým císařem Jindřichem III.

Lázeňství historie a současnost:

Bílina je proslulá díky Bílinské kyselce a ještě proslulejší byly její léčebné lázně s přírodní minerální vodou. Město Bílina se pokouší lázně obnovit a vrátit jim jejich slávu. O minerálních vodách v Bílině se zmiňuje už v první polovině 16. století kronikář Václav Hájek z Libočan, ale až v roce 1712 byly zdejší prameny vyčištěny a přivítaly první hosty. O rozšíření povědomí o lázních se zasloužil geolog, balneolog a lékař Franz Ambroz Reuss, který potvrdil účinnost bílinské minerálky. Ve 2. polovině 18. století se začala zdejší voda stáčet do hliněných džbánků a zalévat voskem a rozvážet po okolí, později byla distribuována v lahvích.  Lékaři už tehdy doporučovali Bílinskou kyselku při nemocech dýchacích cest, při záduše, při počátečním stadiu onemocnění tuberkulózou plic, při nemocích ledvin a močových cest, zejména při výskytu kamenů i písku, také při revmatismu a v neposlední řadě při poruchách nervového systému, jako při hysterii a hypochondrii. V 19. století se lázně rozrůstaly, byl postaven rozsáhlý park a později v pseudorenesančním stylu i velký lázeňský dům, léčily se zde nemoci horních cest dýchacích. Po 2. světové válce byly lázně znárodněny a pojmenovány podle Julia Fučíka. Kvůli špatnému ovzduší v oblasti již dále nebylo možno zde léčit nemoci dýchací a lázně se přeorientovaly na pomoc po operacích žaludku a tenkého střeva. Zámecký park a jeho okolí nebylo udržováno a časem pustlo. V 70. letech Bílina získala statut lázeňského města, a to předznamenalo nový rozvoj lázní. Park byl zrekonstruován a pro hosty byl postaven minigolf, léčilo se zde až 3 000 pacientů ročně, jimž ovšem neprospívaly exhalace blízké elektrárny ani celkové znečištění severočeského regionu. Po roce 1989 získala rodina Lobkowitzů lázně Kyselka v restituci a došlo k rozdělení areálu na stáčírnu minerální vody a lázní.

Bořeň (539 m n.m.):

Hora Bořeň je bezpochyby největší dominantou města Bíliny, od kterého je vzdušnou čarou vzdálen pouhé 2 km. Jeho silueta s téměř kolmo vzhůru stoupajícími křivkami je svým tvarem zcela unikátní nejen pro oblast Českého středohoří, ale v rámci celé České republiky vůbec. Přestože hora sama o sobě leží mimo správní hranici chráněné krajinné oblasti, náleží po právu k nejvýznamnějším symbolům Českého středohoří.  Díky svému mohutnému a strmému skalnatému tvaru má návštěva Bořně co nabídnout. A to hned v několika oblastech: Nádherný kruhový výhled na hradbu Krušných hor, České středohoří, město Bílinu s radovesickou výsypkou, podkrušnohorskou pánev, nebo na vzdálené Doupovské hory láká řadu turistů. Ti nepochybně ocení i četné, černě zbarvené skalní útvary v podobě skalnatých hřebenů, vysokých skalních stěn, samostatně stojících skalních věží, kamenných sutí a skalních rozsedlin. Není proto s podivem, že je Bořeň již od počátku 20. století také nejoblíbenějším horolezeckým terénem v širokém okolí. Až 100 m vysoké skalní stěny umožňují dokonce výstupy vysokohorského rázu, horolezecký výcvik zde lze provádět v létě i v zimě.  Bořeň ale není svou jedinečností atraktivní jen z pohledu člověka, jeho geologická stavba nabízí domov řadě unikátních druhů rostlin a živočichů. Také proto byla oblast Bořně o celkové rozloze 23 ha prohlášena v roce 1977 národní přírodní rezervací.

Lesní kavárna Kafáč:

Proslulá lesní kavárna stála původně na zemské jubilejní výstavě v Praze v roce 1891 a v následujících dvou letech byla postavena na nynějším místě, kde se stala nedílnou součástí bílinského lázeňského parku. Lesní kavárna byla a je oázou klidu.

Sportovní zařízení:

Koupaliště: 

V areálu najdete kurt na plážový volejbal, hřiště na nohejbal, betonový stůl na stolní tenis, hřiště na pétanque. Sportovní potřeby jsou k zapůjčení na recepci. Bez dalších příplatků jsou k dispozici návštěvníkům nafukovací vodní atrakce a tobogan. V roce 2012 byla vybudována nova plocha kolem bazénu s povrchem z plastbetonu, která nahradila staré, soustavně se odlupující dlaždice. Návštěvníci koupaliště mohou využít nových ukládacích skříněk s mincovními bezpečnostními zámky, které snadno pojmou střední batoh nebo plážovou tašku. Koupaliště je otevřeno každý den od 10:00–19:00 hodin.

Tenisové kurty:

Každý rok v druhé polovině dubna se návštěvníkům otvírají tenisové kurty v Bílině. V sezóně je otevírací doba dvorců od 08:30–20:30 hodin. Návštěvníci si dvorce mohou zarezervovat, využít můžete i možnost vyplétání tenisových raket. Tenisové kurty naleznete na adrese: Kyselská 410, Bílina.

Minigolf:

Zažít zábavu, ale i odpočinek můžete při návštěvě minigolfu. Provozní doba minigolfu je v období do 30.06.2015 následující: pondělí až pátek 14:00–19:00 hodin, sobota a neděle 10:00–19:00 hodin –minigolf naleznete na adrese: Kyselská 411, Bílina.

Zimní stadion:

Od roku 2001 se Bílina těší ze zastřešeného zimního stadionu. Ten využívají převážně mládežnické kategorie. Sportovní vyžití zde nalezne i veřejnost. V průběhu sezóny od září do března několikrát v týdnu probíhá veřejné bruslení. Hodiny tělesné výchovy zde tráví i děti z mateřských a základních škol. Převážně večerní hodiny patří neregistrovaným hokejistům.