Language

Pamětihodnosti města a okolí

Zámek v BíliněZámek
Zámek byl přestavěn z gotického hradu v letech 1675-1682 na základě návrhu G.O.Tencally architektem Antoniem della Porta. Protáhlá bloková budova s nárožními bastiony pokrytá sedlovou střechou shlíží svým západním patrovým průčelím o devatenácti okenních osách na náměstí. Východní průčelí o sedmnácti okenních osách, členěné pilastry a střídáním segmentových a trojúhelníkových frontónů, hledí do nádvoří. Uvnitř zámeckého areálu stojí na obdélném půdorysu zbytek bývalého hradního opevnění, bašta zvaná Manda. V jejím lomovém omítnutém zdivu vyniká portál ukončený lomovým obloukem.

Kostel sv.Petra a Pavla v Bílině

Kostel je tvořen trojlodím s odsazeným, pětiboce uzavřeným presbytářem a je zakryt sedlovou střechou. Vedle stojí věž s přilbovou střechou a lucernou. Okna v lodi jsou půlkruhová a v presbytáři lomená bez kružeb. Vevnitř se střídají žebrové a křížové klenby, závěr jižní lodi je sklenut paprsčitě. Zajímavé jsou dva renesanční náhrobky Jiřího a Litvína z Lobkovic z období po roce 1580. V celé architektuře se prolínají gotické a renesanční prvky, vzniklé za přestavby v letech 1573 - 1575. Z původně gotické stavby se zachovalo zdivo ze 13.století v prostřední a jedné boční lodi.

Špitální kostel na Újezdě

Jde o jednolodní renesanční stavbu z období kolem roku 1600 s valbovou střechou. Kamenný portál s pozdně renesanční ornamentikou je umístěn v západním průčelí. Uvnitř je loď sklenuta valeným obloukem, presbytář zakončuje sítová klenba, která dokládá působení gotické tradice i v pozdní renesanci.

Husitská bašta v Bílině

Zbytek víceboké hradební bašty z kamenného zdiva, pocházející z období kolem roku 1470, nemá s husity nic společného. Je analogický s podobnými stavbami . v Táboře a Žatci.

Hrad Kostomlaty

Hrad postavili kolem roku 1333 páni z Rýzmburka. Dříve byl a je ztotožňován s vybájeným hradem Sukoslav kronikáře Václava Hájka z Libočan. Přístup k němu byl veden přes dolní hrad chráněný okrouhlou věží. Horní hrad byl ochraňován hradbami a parkánem. V jihozápadní části byla vybudována okrouhlá věž s podsebitím, tvořící (již bez podsebití) dnešní siluetu hradu. V průběhu l7.století hrad zpustl.

Kostel sv. Jakuba Většího ve Světci

Kostel vznikl nejspíše na počátku 13.století. Byl vyhudován v románském slohu, dostavěn byl v rané gotice a nynější podobu získal v letech 1731-1733. Architektem barokní přestavby trojlodní baziliky byl litoměřický Octavio Broggio. Jedinou zachovanou částí původního klášterního kostela je dvouvěžové zbarokizované západní průčelí, které tvoří nápadnou dominantu nejen této stavby, ale i okolí.

Zámek ve Světci

Na místě původně románského kláštera ze 13.století nechal pražský arcibiskup Jan Josef hrabě Breuner postavit na počátku 18. století (možná roku 1708) barokní zámek. Dvoupatrová budova se sedlovou střechou na půdorysu značně protáhlého obdélníku je obklopena parkem, nyní již zcela zpustlým. Zatímco vstupní průčelí s mělkým čtyřosým rizalitem si zachovalo raně barokní podobu, zahradní průčelí prošlo klasicistní přestavbou. V roce 1973 byl zámek opraven a nyní je využíván jako sídlo obecního úřadu. Kromě toho v něm byly zřízeny byty a instalována pamětní síň malíře a grafika Vojtěcha Preissiga, který se ve Světci roku 1873 narodil.