Language

Odbor sociálních věcí a zdravotnictví

Kontakt na pracovníky poskytující SPOD

Adresa: MěÚ Bílina, Břežánská 50/4, 418 31 Bílina
Pracoviště: Žižkovo náměstí 58, Bílina
           
    Mgr. Iva Zábojníková
vedoucí OSVaZ
tel: 417 810 910
zabojnikova@bilina.cz
   
       
       
       
           
Mgr. Bc. Hana Obracaníková     Mgr. Jitka Prücknerová, DiS
kurátorka pro děti a mládež     SP OSPOD I. 
tel.: 417 810 921     tel.: 417 810 923
obracanikova@bilina.cz     prucknerova@bilina.cz
           
Bc. Adéla Kamešová     Jana Handlíková, DiS.
kurátorka pro děti a mládež     SP OSPOD II.
tel.: 417 810 928     tel.: 417 810 924
kamesova@bilina.cz     handlikova@bilina.cz
           
    Jaroslava Herianová DiS. Bc. Monika Lecková
    SP NRP (OSPOD III.) SP OSPOD IV.
    tel.: 417 810 914 tel.: 417 810 912
    herianova@bilina.cz leckova@bilina.cz
           
    Jindřiška Hyklová, DiS.    
    sociální pracovník - NRP II    
    tel.: 417 810 938    
    hyklova@bilina.cz    
           
    Bc. Michaela Štěpánková    
    klíčový pracovník NRP    
    tel.: 417 810 953    
    stepankova@bilina.cz    
         
    Ing. Bc. Miroslava Sokolová    
    klíčový pracovník NRP    
    tel.: 417 810 913    
    sokolova@bilina.cz    

 

V rámci samosprávy:

  1. sociální služby
  2. zdravotnictví
  3. sociálně-právní ochrana dětí
  4. financování a kontrola organizačních složek Klubu důchodů I, Klubu důchodců II, Pečovatelská služba Bílina
  5. výdej a evidence receptů a žádanek na opiáty a návykové látky
  6. financování a kontrola lékařské pohotovostní služby
  7. vydávání Evropských parkovacích průkazů
  8. předkládání návrhů pro bytovou komisi ve věci přidělování bytů seniorům v domech se soustředěnou pečovatelskou službou, vedení evidence žádosti, účast při jednání bytové komise
  9. pomáhá v činnosti sociálně zdravotní komise
  10. realizace dotačních řízení v sociální oblasti, kontrola dotací z hlediska účelnosti a hospodárnosti  vynaložených prostředků na sociální práci v obci
  11. sledování a zpracovávání dotačních a grantových titulů neinvestičních projektů v oblasti sociálních služeb
  12. koordinace terénní sociální práce
  13. terénní práce
  14. předkládání návrhů radě města k vyjádření obce podle § m33 odst. 6 zákona o pomoci v hmotné nouzi a dále jejich zpracování

V přenesené působnosti:

  • shromažďuje a zpracovává poklady pro statistiku (MPSV)
  • připomínkuje zákony pro MPSV a Krajský úřad Ústeckého kraje
  • zabezpečuje komplexní výkon sociálně-právní ochrany dětí podle příslušných právních předpisů
  • přestupky podle § 59 písm c) ost. 1 zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů
  • sociální prevence
  • sociální služby
  • zajišťuje výkon funkce veřejného opatrovníka u osob omezených k právním úkonům, kterým bylo rozsudkem Okresního soudu ustanoveno opatrovníkem město Bílina
  • spolupracuje s Policií ČR, Cizineckou policií, Městskou policií, Okresním soudem, Státním zastupitelstvím, MPSV, Krajským úřadem Ústeckého kraje, školami, lékaři, Ministerstvem zdravotnictví, Úřadem práce, Okresní správou sociálního zabezpečení, Střediskem výchovné péče, Probační a mediační službou, zařízeními pro výkon ústavní a ochranné výchovy, dalšími obcemi, které zajišťují sociálně-právní ochranu dětí a nestátními organizacemi
  • sociální práce s cílovými skupinami podle zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů
  • ustanovení zvláštního příjemce dávek důchodového pojištění a vykonávání dohledu

Sociální práce

Od 01. 01. 2012 na Městském úřadě Bílina, Odboru sociálních věcí a zdravotnictví, působí sociální pracovníci, kteří Vám v rámci své činnosti jsou schopni nabídnout pomoc a bezplatné poradenství při řešení nepříznivých životních situací.

Náplň činností sociálních pracovníků:    

  • vyhledávání klientů v jejich přirozeném prostředí
  • provádění soc. šetření
  • ustanovení zvláštního příjemce dávky důchodového zabezpečení
  • provádění posouzení životní situace klienta
  • spolupráce se zařízeními poskytující soc. služby, s policií, soudy, zdravotnická zařízení, odbory zdejšího úřadu, úřadem práce a dalšími navazujícími institucemi
  • zajištění provozu soc. šatníku
  • zajištění výkonu terénní sociální práce při řešení problematiky národnostních menšin
  • realizace procesu plánování rozvoje sociálních služeb metodou komunitního plánování
  • a jiné…
  • poskytování základního a odborného sociálního  poradenství cílovým skupinám:
  • rodiny s dětmi,
  • osoby se zdravotním postižením nebo duševním onemocněním,
  • osoby ohrožené sociálním vyloučením,
  • osoby ohrožené rizikovým způsobem života,
  • osoby bez přístřeší
  • senioři
  • nezaměstnaní
  • oběti agrese, trestné činnosti a domácího násilí
  • imigranti

Cílem práce sociálních pracovníků je vytváření podmínek pro zapojení klientů do společenského procesu za účelem sociálního začlenění i mimo rámec zařízení sociálních služeb.

Na sociální pracovníky je možné se obrátit také prostřednictvím emailové adresy:

socialni.pracovnik@bilina.cz

 

Sociální kurátor pro dospělé

Zajišťuje pomoc a poradenství osobám ohrožených sociálním vyloučením. Jedná se o osoby propuštěné z výkonu trestu odnětí svobody, z výkonu vazby, klienty propuštěné ze školských zařízení pro výkon ochranné nebo ústavní výchovy a osoby ohrožené závislostmi nebo propuštěné ze zařízení pro léčbu chorobných závislostí.

Hlavní náplň práce:

  • základní a odborné poradenství,
  • zprostředkování bydlení,
  • poradenství při řešení dluhové situace,
  • zajištění různých druhů dokladů,
  • zprostředkování dávek pomoci v hmotné nouzi,
  • spolupráce s navazujícími institucemi při individuální práci s klientem /věznice, zařízení pro výkon ochranné nebo ústavní výchovy, úřad práce, probační a mediační služba, orgány činné v trestním řízení, orgán sociálně-právní ochrany dětí, zdravotnická zařízení, zařízení poskytující sociální služby/,
  • návštěva potencionálních klientů v zařízeních pro výkon trestu odnětí svobody, výkonu vazby, ochranné nebo ústavní výchovy.

Žádost o dávku mimořádné okamžité pomoci z důvodu ohrožení osoby sociálním vyloučením či na úhradu nezbytného jednorázového výdaje, je možné stáhnout na internetových stránkách: http://portal.mpsv.cz/

 

Orgán sociálně-právní ochrany dětí

V rámci výkonu státní správy v přenesené působnosti

  • vyhledává ohrožené děti
  • působí na rodiče, aby plnili povinnosti vyplývající z rodičovské zodpovědnosti
  • poskytuje nebo zprostředkovává rodičům na jejich žádost poradenství při uplatňování nároků dítěte
  • věnuje pozornost dětem z rodin s nízkou sociální úrovní
  • spolupracuje se školami, pověřenými osobami, zájmovými sdruženími a dalšími subjekty
  • rozhoduje ve správním řízení o výchovných opatřeních a následně sleduje, zda jsou výchovná opatření dodržována

V rámci výkonu státní správy v rozšířené působnosti

  • zajišťuje sociálně-právní ochranu dětí, zastupuje zájmy nezletilého dítěte u soudu, notářství, Policii ČR, přestupkové komisi
  • v rámci preventivní a poradenské činnosti sleduje nepříznivé vlivy působící na děti a činí opatření k omezování působení nepříznivých vlivů na děti, pomáhá rodičům při řešení výchovných problémů souvisejících s péčí o dítě
  • činí opatření na ochranu dětí, včetně doby po stanovené pracovní době, v době pracovního volna a klidu, v době svátků uznaných státem (pohotovost na mobilním telefonu)
  • zajišťuje nezbytné podklady pro rozhodnutí soudu, ověřuje sociální, zdravotní a majetkové poměry žadatelů o adopci a pěstounskou péči
  • přijímá písemný souhlas rodiče k osvojení dítěte
  • sleduje vývoj dítěte, které byly svěřeny do výchovy jiných fyzických osob než rodičů
  • vede spisovou dokumentaci o dítěti, které je vhodné do adopce nebo ke svěření do pěstounské péče
  • úzce spolupracuje se zařízeními pro výkon ústavní výchovy a Krajským úřadem Ústeckého kraje
  • vede spisovou dokumentaci o žadatelích, kteří mají zájem o adopci nebo ke svěření do pěstounské péče
  • sleduje dodržování práv dítěte ve školských zařízeních pro výkon ústavní výchovy, tyto děti navštěvuje
  • při péči o děti vyžadující zvýšenou pozornost působí proti opakovaným poruchám v chování a jednání dětí se zvláštní pozorností věnovanou pachatelům trestné činnosti, účastní se trestního řízení vedeného proti mladistvému, účastní se výchovných komisí na školách a jednání přestupkové komise
  • ve vězení navštěvuje mladistvé a nezletilé děti, které jsou umístěné společně s odsouzenou matkou
  • činí nezbytná opatření u dětí nacházející se v cizině bez doprovodu
  • provádí sociálně-právní ochranu dětí ve vztahu k cizině
  • spolupracuje s orgány uvedenými v zákoně o sociálně-právní ochraně dětí při sdělování údajů
  • zabývá se nezletilými dětmi, které jsou ohroženy násilím mezi rodiči nebo jinými osobami odpovědnými za výchovu dítěte, popř. násilím mezi dalšími fyzickými osobami
  • zabývá se nezletilými dětmi, na kterých byl spáchán trestný čin ohrožující život, zdraví, jejich lidskou důstojnost, mravní vývoj
  • může uložit rodičům povinnost využít služby odborného poradenského zařízení
  • rozhoduje o příspěvku na úhradu pobytu a péče o nezl. dítě, které je na základě rozhodnutí soudu o nařízení ústavní výchovy umístěno v domově pro osoby se zdravotním postižením
  • rozhoduje o správních deliktech podle zákona o sociálně-právní ochraně dětí

 

Náhradní rodinná výchova

Pokud se o děti rodiče nemohou nebo nechtějí starat, je třeba hledat optimální formu náhradní výchovy, o které vždy rozhodne soud. Právní úpravu řeší zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, v platném znění i Úmluva o právech dítěte. Formy náhradní výchovy jsou: svěření dítěte do péče jiné osoby, pěstounská péče, poručenství, osvojení (adopce) a ústavní výchova.

Nemůže-li o dítě osobně pečovat žádný z rodičů ani poručník, může soud svěřit dítě do osobní péče jiného člověka (dále jen „pečující osoba“). Rozhodnutí o svěření dítěte do péče musí být v souladu se zájmy dítěte. Svěření dítěte do osobní péče pečující osoby nenahrazuje pěstounskou péči, předpěstounskou péči ani péči, která musí předcházet osvojení. Má přednost před péčí o dítě v ústavní výchově.  Pečující osoba musí skýtat záruky řádné péče, mít bydliště na území České republiky a souhlasit se svěřením dítěte do osobní péče. Ujme-li se osobní péče o dítě osoba příbuzná nebo dítěti blízká, dá jí soud přednost před jinou osobou. Povinnosti a práva pečující osoby vymezí soud, který stanoví rodičům rozsah výživného s ohledem na jejich schopnosti a majetkové poměry.

Do pěstounské péče se svěřují děti, jejichž výchova u rodičů není zajištěna dlouhodobě a tato forma péče o dítě bude pro ně vhodná. Žádost podává občan s trvalým pobytem v Bílině u odboru sociálních věcí a zdravotnictví (dále jen OSVaZ) zdejšího úřadu, který eviduje žadatele o pěstounskou péči a rovněž děti vhodné ke svěření do pěstounské péče. OSVaZ u žadatelů zprostředkuje na Krajském úřadě v Ústí nad Labem psychologické vyšetření, posouzení jejich způsobilosti a zdravotního stavu, dále zajišťuje nezbytné podklady pro rozhodnutí soudu, ověřuje sociální, zdravotní a majetkové poměry žadatelů. O předpěstounské péči i pěstounské péči vždy rozhoduje příslušný soud. Pěstoun je povinen o dítě osobně pečovat a ve výchově dítěte má práva a povinnosti rodičů. Právo zastupovat dítě a spravovat jeho záležitosti má však jen v běžných věcech. Pěstounská péče zaniká zletilostí dítěte, jeho úmrtím nebo úmrtím pěstouna. Společná pěstounská péče manželů zaniká rozvodem manželství nebo úmrtím jednoho z nich. Také může být zrušena z důležitých důvodů rozhodnutím soudu či na žádost pěstouna.

Jestliže oba rodiče zemřeli, byli zbaveni rodičovské zodpovědnosti, nebo byl výkon zodpovědnosti pozastaven a nebo nemají způsobilost k právním úkonům v plném rozsahu, ustanovuje se dítěti poručník. Ten dítě, když nemá zákonného zástupce,  zastupuje a spravuje jeho majetek do jeho zletilosti.

Osvojení (adopce) je další formou náhradní rodinné péče. Pokud se rodiče nechtějí nebo nemohou o dítě postarat, mohou udělit souhlas k osvojení dítěte, a to nejdříve po 6-ti týdnech po jeho narození písemně u příslušného soudu. Souhlas k osvojení lze odvolat po dobu tří měsíců ode dne, kdy byl dán. Souhlasu rodičů k osvojení není třeba, jestliže po dobu nejméně 3 měsíců neprojevovali zjevný zájem o dítě, např. jej pravidelně nenavštěvovali, neplnili vyživovací povinnost, neprojevili snahu, aby se dítěte osobně ujali a nebránila jim závažná překážka. Žádost o osvojení dítěte podávají občané na OSVaZ zdejšího úřadu, který zprostředkuje na Krajském úřadě v Ústí nad Labem psychologické vyšetření, posouzení jejich způsobilosti a zdravotního stavu, dále zajišťuje nezbytné podklady pro rozhodnutí soudu, ověřuje sociální, zdravotní a majetkové poměry žadatelů. O předadopční péči i osvojení vždy rozhoduje příslušný soud. Před rozhodnutím soudu o osvojení, musí být dítě v péči budoucího osvojitele na jeho náklady. O osvojení rozhoduje soud nejdříve po uplynutí šesti měsíců, kdy je dítě v péči budoucího osvojitele. Osvojení je zrušitelné, když jej soud z vážných důvodů zruší na návrh osvojence nebo osvojitele. Osvojitel může být zapsán v matrice místo rodiče osvojence. Dítě získává příjmení osvojitele a vztahy k původní rodině zanikají.

Osvojitel musí ručit svým způsobem života, že osvojení bude ku prospěchu dítěte i společnosti a musí být způsobilý k právním úkonům.  Mezi osvojitelem a osvojencem musí být i přiměřený věkový rozdíl, mezi nimi vzniká vztah rodič a dítě, rovněž mezi příbuznými vzniká poměr příbuzenský. Pro nároky dle předpisů o nemocenském a důchodovém pojištění i pro nároky pracovněprávních předpisů je dítě svěřené do osvojení posuzováno jako dítě vlastní.

K nařízení ústavní výchovy přistupuje soud tehdy, jestliže je výchova dítěte vážně ohrožena nebo vážně narušena a jiná výchovná opatření nevedla k nápravě, nebo když z jiných závažných důvodů nemohou rodiče výchovu zabezpečit.

Název: Odbor sociálních věcí a zdravotnictví
Jméno a příjmení Funkce Telefon E-mail Název
Zábojníková Iva, Mgr. Vedoucí odboru 417810910 zabojnikova@bilina.cz Odbor sociálních věcí a zdravotnictví
Procházková Alena, DiS. Bc. Zdravotnictví, zdrav. postiž. 417810925 prochazkova@bilina.cz Odbor sociálních věcí a zdravotnictví
Kamešová Adéla, Bc. Kurátor pro děti a mládež II 417810928 kamesova@bilina.cz Odbor sociálních věcí a zdravotnictví
Handlíková Jana, DiS. Sociálně právní ochrana II 417810924 handlikova@bilina.cz Odbor sociálních věcí a zdravotnictví
Prücknerová Jitka, DiS. Mgr. Sociálně právní ochrana I 417810923 prucknerova@bilina.cz Odbor sociálních věcí a zdravotnictví
Herianová Jaroslava, DiS. Sociálně právní ochrana III 417810914 herianova@bilina.cz Odbor sociálních věcí a zdravotnictví
Obracaníková Hana, Mgr. Bc. Kurátor pro děti a mládež I 417810921 obracanikova@bilina.cz Odbor sociálních věcí a zdravotnictví
Štěpánková Michaela, Bc. Sociální pracovník - náhradní rodinná péče 417810953 stepankova@bilina.cz Odbor sociálních věcí a zdravotnictví
Lecková Monika, Bc., DiS. Sociálně právní ochrana IV 417810912 leckova@bilina.cz Odbor sociálních věcí a zdravotnictví
Sokolová Miroslava, Ing. Sociální pracovník - náhradní rodinná péče II. 417810913 sokolova@bilina.cz Odbor sociálních věcí a zdravotnictví
Hyklová Jindřiška, DiS. Sociální pracovník, NRP 417810938 hyklova@bilina.cz Odbor sociálních věcí a zdravotnictví
Název: Oddělení sociální péče
Jméno a příjmení Funkce Telefon E-mail Název
Muraňská Lucie, DiS. Terénní pracovník 417810954 muranska@bilina.cz Oddělení sociální péče
Strýčková Soňa, DiS. Sociální pracovník I 417810917 stryckova@bilina.cz Oddělení sociální péče
----- Sociální pracovník II -----@bilina.cz Oddělení sociální péče
Čermáková Irena, DiS. Sociální pracovník III 417810929 cermakova@bilina.cz Oddělení sociální péče
Kodadová Věra, DiS. Bc. Vedoucí oddělení sociální péče 417810937 kodadova@bilina.cz Oddělení sociální péče
Jingerová Iveta, Dis. Sociální pracovník IV 417810926 jingerova@bilina.cz Oddělení sociální péče
 

 

Řešení životní situace při domácím násilí

Pod pojmem „domácí násilí“ se rozumí stupňující se opakované násilí fyzické, psychické, ekonomické či sexuální povahy mezi manželi nebo partnery či kombinace těchto jednotlivých forem. Problém „domácího násilí" je však pojímán i v jeho širším významu – tzv. rodinné násilí. Násilí v rodině totiž může mít různé konkrétní podoby od týrání a zanedbávání dětí přes trýznění seniorů až po zmíněné psychické a fyzické násilí mezi mužem a ženou, kteří sdílejí společnou domácnost.
Pokud dojde k fyzickému napadení, je třeba, aby oběť vždy vyhledala lékaře a sdělila mu, jak ke zraněním došlo a kdo je způsobil. Od lékaře je vhodné, aby si oběť vyžádala detailní zprávu o zdravotním stavu po napadení.
Následně se může napadená oběť obrátit s žádostí o pomoc na Policii ČR. Trestní oznámení jsou policisté povinni vždy přijmout. Pokud Policie ČR vykáže pachatele domácího násilí ze společného bytu, intervenční centrum je povinno oběť kontaktovat do 48 hodin od chvíle, kdy se od Policie ČR dozví o vykázání.
Vždy je možné se obrátit též na tísňovou linku Integrovaného záchranného systému 112, příp. linku policie 158 či lékařské pomoci 155.
Krizovou pomoc osobám ohroženým domácím násilím poskytují též specializovaná sociální zařízení – intervenční centra.  Nejbližší intervenční centrum, které se specializuje na osoby ohrožené domácím násilím se nachází na adrese: K Chatám 22, 403 40 Ústí nad Labem – Skorotice.
 
  

(ke stažení)

ÚVOD

 

V souladu s novelou zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, nabývá dnem 1. ledna 2015 účinnosti také ustanovení týkající se naplňování standardů kvality sociálně-právní ochrany při poskytování sociálně-právní ochrany.

 

Kdo zajišťuje sociálně-právní ochranu?

Sociálně-právní ochranu zajišťují orgány sociálně-právní ochrany, které jsou vyjmenovány v § 4, odst. 1 zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů. Mezi ně patří krajské úřady, obecní úřady obcí s rozšířenou působností, obecní úřady a újezdní úřady, ministerstvo, Úřad pro mezinárodněprávní ochranu dětí a Úřad práce České republiky – krajské pobočky a pobočka pro hlavní město Prahu. Dále ji zajišťují také obce v samostatné působnosti, kraje v samostatné působnosti, komise pro sociálně-právní ochranu dětí a další právnické a fyzické osoby, jsou-li výkonem sociálně-právní ochrany pověřeny.

 

Co to jsou standardy?

Standardy kvality jsou souborem kritérií, jejichž prostřednictvím je určena úroveň kvality poskytované sociálně-právní ochrany při postupu orgánů sociálně-právní ochrany dětí ve vztahu k dětem, rodičům a jiným osobám odpovědným za výchovu, včetně stanovení vnitřních postupů orgánu sociálně-právní ochrany.

 

Kde jsou vyjmenovány standardy kvality sociálně-právní ochrany?

Tyto jsou stanoveny ve vyhlášce MPSV č. 473/2012 Sb., o provedení některých ustanovení zákona o sociálně-právní ochraně dětí, příloze č. 1.  Zde jsou vyjmenované standardy s jednotlivými kritérii. Standardy jsou označeny od 1 do 14. Vyhláška však nestanoví formát, v jakém mají být sepsány metodické postupy, které zaručují naplňování standardů.

 

Rozhodli jsme se, že Standardy s jednotlivými kritérii, zpracujeme a vytvoříme ucelený soubor.  Součástí Standardů jsou „Evidenční list změn obsahu kritérií standardů sociálně-právní ochrany“, kde se budou zapisovat veškeré změny provedené po revizi standardu a „karta“ k jednotlivým kritériím.

Na závěr každého Standardu jsou uvedeny související odkazy, které byly nápomocny při jeho tvorbě a poznámky obsahující podněty k jeho doplnění.

 

Kdo se má na tvorbě standardů kvality podílet?

Do tvorby standardů by měli vstupovat všichni pracovníci orgánu sociálně-právní ochrany dětí a je nezbytné podrobovat je pravidelné revizi. Revize obsahu standardů je nezbytné provádět vždy po změně legislativy, vnitřních předpisů obecního úřadu obce s rozšířenou působností, personálního stavu na OSPOD apod., tak, aby byly stále aktuální, minimálně 1 x ročně.

Pro přehlednost je doporučeno zpracovat jednotlivé standardy samostatně v písemné podobě a srozumitelnou formou.

Kdo má realizovat standardy kvality?

Pro úspěšné naplňování jednotlivých kritérií standardů je nezbytné, aby existovala provázanost mezi jejich obsahem a konkrétními dokumenty úřadu (např. dostatečné personální zajištění výkonu sociálně-právní ochrany, systém zaškolování nových zaměstnanců, vzdělávání zaměstnanců úřadu, materiální zabezpečení, apod.). Z tohoto vyplývá, že se do standardů kvality musí zapojit celý obecní úřad obce s rozšířenou působností.

 

Kdo kontroluje standardy kvality?

Dodržování standardů kvality bude v případě orgánů sociálně-právní ochrany kontrolováno nadřízeným orgánem v režimu kontroly výkonu přenesené působnosti. Tato skutečnost vyplývá z obecné úpravy zákona č. 128/2000 Sb., o obcích, zákona č. 129/2000 Sb., o krajích a zákona č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, a proto není třeba je zvláště upravovat v zákoně o sociálně-právní ochraně dětí. To znamená, že ve vztahu k obecním úřadům a obecním úřadům obce s rozšířenou působností budou standardy kvality monitorovány nadřízeným krajským úřadem.

 

Z výše uvedených skutečností vyplývá, že standardy kvality se týkají všech orgánů zajišťujících sociálně-právní ochranu a povinností orgánů sociálně-právní ochrany dětí zpracovat standardy kvality sociálně-právní ochrany. Tyto standardy obsahují principy a bodové hodnocení výkonu, standardy sociální práce s klientem, standardy personálního a organizačního zajištění sociálně-právní ochrany dětí a technicko-provozní zajištění.

 

Jedná se o proces, který se neustále vyvíjí v návaznosti na podmínky organizace, potřeby klientů, na stávající legislativu a další okolnosti, které jsou pro standardy kvality důležité. Standardy kvality přispějí k transparentnosti postupů tak, že sociální pracovník při jejich aplikaci bude zachovávat standardizované procesní postupy při identifikování problémů ohrožených dětí a vyhodnocování jejich potřeb, při řešení problémů dítěte a jeho rodiny, při sanaci a zpracování individuálního plánu ochrany dítěte.  Dále by měly přispět k personálnímu a organizačnímu zajištění kompetencí sociálních pracovníků a tím vytvořit dostatečný časový prostor pro výkon sociálně-právní ochrany dětí jedním sociálním pracovníkem pro určitý počet klientů.

 

 

Použité zkratky

CAN                      Syndrom zneužívaného dítěte

NRP                      náhradní rodinná péče

OSPOD                Orgán sociálně-právní ochrany dětí

OSVaZ                 Odbor sociálních věcí a zdravotnictví

SP                          sociální pracovník

SPO                       sociálně-právní ochrana

SPOD                   sociálně-právní ochrana dětí

SO ORP               správní obvod obce s pověřeným obecním úřadem

SQ                          standard kvality

 

Standard č. 1

Místní a časová dostupnost

Ke zveřejnění

Standard č. 2

Prostředí a podmínky

K nahlédnutí na OSVaZ

Standard č. 3

Informovanost o výkonu sociálně-právní ochrany dětí

Ke zveřejnění

Standard č. 4

Personální zabezpečení výkonu sociálně-právní ochrany dětí

Ke zveřejnění

Standard č. 5

Přijímání a zaškolování

K nahlédnutí na OSVaZ

Standard č. 6

Profesní rozvoj zaměstnanců

K nahlédnutí na OSVaZ

Standard č. 7

Prevence

Ke zveřejnění

Standard č. 8

Přijetí oznámení, posouzení naléhavosti a přidělení případu

K nahlédnutí na OSVaZ

Standard č. 9

Jednání, vyhodnocování a individuální plan ochrany dítěte

Ke zveřejnění

Standard č. 10

Kontrola případu

K nahlédnutí na OSVaZ

Standard č. 11

Rizikové a nouzové situace

K nahlédnutí na OSVaZ

Standard č. 12

Dokumentace o výkonu sociálně-právní ochrany dětí

K nahlédnutí na OSVaZ

Standard č. 13

Vyřizování a podávání stížností

Ke zveřejnění

Standard č. 14

Návaznost výkonu sociálně-právní ochrany dětí na další subjekty

K nahlédnutí na OSVaZ

 

 

Název standardu:

  1. Místní a časová dostupnost

 

1a – Orgán sociálně-právní ochrany zajišťuje účinné poskytování sociálně-právní ochrany v potřebném rozsahu na celém území svého správního obvodu.

 

Kritérium 1a

Sociálně-právní ochrana dětí podle zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů, je zajišťována po celém správním obvodu. Správní obvod Bíliny je definován vyhláškou MV č. 388/2002 Sb., o stanovení správních obvodů obcí s pověřeným obecním úřadem a správních obvodů obcí s rozšířenou působností ve znění pozdějších předpisů. Správní obvod Bílina leží v Ústeckém kraji, okrese Teplice, zhruba 90 km severozápadně od Prahy.  Správní obvod obce s pověřeným obecním úřadem Bílina je vymezen územím obcí: Hostomice, Hrobčice (Razice, Mrzlice, Červený Újezd, Mukov, Kučlín, Mirošovice, Chouč, Tvrdín), Ledvice, Lukov (Štěpánov), Měrunice (Žichov), Ohníč (Němečky, Křemýž, Pňovičky, Dolánky, Tuchlov), Světec (Chotějovice, Štrbice, Úpoř). 

V základním pojetí sociálně-právní ochranu zajišťují i obecní úřady v těchto obcích, neboť jsou též orgány SPOD a v případě, že problém klienta nespadá do jejich působnosti, pomoc zprostředkují nebo doporučí obrátit se s problémem na OSPOD MěÚ Bílina.

Sociálně-právní ochranu dětí v přenesené i samostatné působnosti vykonává orgán sociálně-právní ochrany dětí v souladu se zákonem č. 359/1999 Sb., ve stanoveném správním obvodu a činí opatření v zájmu dětí, která vedou k zajištění jejich příznivého vývoje, řádné výchovy a k ochraně jejich práv. Ta je zajištěna srovnatelně a ve stejné kvalitě v celém správním obvodu, k tomuto účelu se využívá služební automobil (viz Standard 2, kritérium 2b), který je k dispozici pro potřeby OSVaZ.

Celé území správního obvodu je dobře dostupné pro klienty OSPOD prostřednictvím městské hromadné dopravy, autobusů ČSAD a soukromých autodopravců.  Území správního obvodu je dostupné i pro zaměstnance OSPOD. V obci Bílina prostřednictvím MHD, soukromých dopravců (autobusová doprava, taxislužba), služebním vozidlem a pěší formou. Správní obvod je rozčleněn podle ulic a obcí ve správním obvodu (rozdělení je uvedeno v interním sdělení č.168/OSVaZ/2014.). Toto rozčlenění je známo všem zaměstnancům pracoviště. Pokud je zaměstnanec, kterému je určitý konkrétní případ či tematická oblast přidělena nedostupný vzhledem ke krátkodobé i dlouhodobé nepřítomnosti na pracovišti, jsou určeni zaměstnanci při vzájemné zastupitelnosti. Toto je stanoveno v pracovní náplni každého zaměstnance.

 

MěÚ Bílina má telefonické, emailové a písemné spojení se všemi obecními úřady ve svém správním obvodu. MěÚ Bílina je také zapojen do Systému včasné intervence (dále jen „SVI“) a v rámci tohoto funguje úzká spolupráce s obecními úřady a dalšími zainteresovanými  orgány a institucemi.

Informační dostupnost pro klienty je zajištěna informační tabulí v hale MěÚ Bílina, v chodbě detašovaného pracoviště Odboru sociálních věcí a zdravotnictví, webovými stránkami MěÚ Bílina dostupnými na www.bilina.cz, časopisem Bílinský zpravodaj, kde jsou zveřejňovány aktuální informace pro jednotlivé cílové skupiny.

 

Správní obvod mají pracovnice rozdělen podle obcí, lokalit a ulic správního obvodu. Informace o rozdělení obvodů jsou umístěny na viditelném místě na chodbě OSVaZ. V případě, kdy je zaměstnanec, kterému je určitý konkrétní případ či tematická oblast přidělen/a nedostupný (dlouhodobá i krátkodobá nepřítomnost na pracovišti), dochází k určení zástupu jiným dostupným pracovníkem. Tento zástup je vymezen v pracovní náplni či jej určuje vedoucí odboru. Výběr zastupujícího pracovníka probíhá na základě individuálních potřeb klienta a momentální dostupnosti zaměstnanců odboru. V případě dlouhodobé nepřítomnosti určuje vedoucí pracovník předání případu kompetentnímu zaměstnanci.

 

Výkon OSPOD po celém správním obvodu je zajištěn pomocí jednoho služebního automobilu. Zaměstnanci, kteří mají referentské oprávnění, mohou automobil užívat samostatně, ostatní po dohodě s dalším pracovníkem OSVaZ vlastnícím referentské oprávnění. O dopravu služebním automobilem se žádá prostřednictvím žádanek, které se předkládají vedoucí odboru správních a vnitřních věcí. Služební auto lze využívat v pracovní době. V naléhavých případech mimo pracovní dobu v rámci pohotovosti využívají pracovnice OSPOD vozů Policie ČR nebo Městské policie Bílina.

 

Příloha č. 1 k SQ1: mapa správního obvodu (1 a 2)

 

 

1b – Doba výkonu sociálně-právní ochrany je přizpůsobena potřebám osob, jimž je nebo může být v budoucnu sociálně-právní ochrana poskytována nebo na něž se zaměřuje, zejména děti (dále jen „cílová skupina“). Osobní výkon sociálně-právní ochrany je zajištěn každý pracovní den; mimo pracovní dobu, ve dnech pracovního klidu a o svátcích je zajištěna nepřetržitá pracovní pohotovost.

 

 

Kritériu 1b

 

Úřední hodiny pro veřejnost jsou stanoveny Pracovním řádem MěÚ Bílina, každé pondělí a středu od 07:00 hod. do 18:00 hod. (s přestávkou od 12:00 do 12:30 hod.). Sociálně-právní ochrana je zajištěna i mimo úřední hodiny tak, že na pracovišti OSPOD je vždy přítomen pracovník nebo sociální pracovník obce schopný pomoci řešit problém klienta, a to v rámci pracovní doby stanovené vnitřními předpisy, která je pevně stanovena (úterý a čtvrtek od 07:00 hod. do 14:00 hod. s  přestávkou od 11:30 do 12:00 hod.). Poslední klient bude přijat 15 minut před koncem pracovní doby, ostatní bude dále vyřizovat pracovník zajištující pohotovostní službu. Pracovní doba činí 40 hodin týdně.

 

Čas poskytování sociálně-právní ochrany, v pracovní době, je přizpůsoben cílové skupině, případně dalším osobám, s nimiž pracoviště v rámci sociálně-právní ochrany pracuje. Konzultace a sociální šetření jsou uskutečňované podle stanoveného plánu se zřetelem na stanovení soudního jednání, časové možnosti klientů, a ostatní plánovací činnosti jednotlivých pracovníků.

 

Pro řešení neodkladných situací (např. syndrom CAN, opuštěné dítě, neodkladné potřeby zainteresovaných institucí, bezprizorní dítě), je nepřetržité poskytování sociálně-právní ochrany zajištěno v rámci stanovené pracovní doby a dále pracovní pohotovostí po pracovní době, ve dnech pracovního klidu a o svátcích. Čas mimo stanovenou pracovní dobu je pokryt pracovní pohotovostí. Jedná se o dobu, kdy je určitý zaměstnanec připraven k případnému výkonu práce. Doba pohotovosti bezprostředně navazuje na stanovenou pracovní dobu, nesmí vzniknout časová prodleva, kdy by výkon sociálně-právní ochrany nebyl zajištěn. Informace o pracovní pohotovosti jsou dostupné Policii ČR, soudu a Městské policii příslušného obecního úřadu.  Pracovní pohotovost je zajištěna zaměstnanci OSPOD, kteří se střídají podle „plánu pohotovosti- rozpisu služeb“ (dále jen „plán“)– v týdenním intervalu. Plán je sestaven vždy k I. a II. pololetí kalendářního roku. Ve výjimečných případech lze stanovenou službu uvedenou v plánu, nahradit dalším pracovníkem OSPOD.

 

Jako pracovní prostředek zaměstnance při pracovní pohotovosti je k dispozici mobilní telefon a finanční hotovost, výhradně určené pro pracovní pohotovost. Jsou stanovena pravidla pro používání a předávání telefonu a hotovosti – interní sdělení č. 169/2014 /OSVaZ.

Dále je stanoven výčet činností vykonávaných v době pracovní pohotovosti a situací, jimiž se zaměstnanci v době pohotovosti zabývají – interní sdělení č. 170/OSVaZ/2014. Doba pracovní pohotovosti je vyhrazena pro výkon základních, nutných a neodkladných úkonů. V době pracovní doby je sociálně-právní ochrana poskytována v celém rozsahu. Informace z výkonu pohotovosti zaměstnancům do běžného provozu jsou sdělovány následující pracovní den formou písemného vyhotovení zápisu. Po ukončení týdenní pohotovostní služby se vyhotovuje „Předávací protokol“ k pohotovosti – viz příloha č.2 k SQ1 a taktéž se vyplňuje výkaz práce pro mzdovou účtárnu – viz příloha č. 3 k SQ1.

 (1 a 2)

 

 

Název standardu:

  1. Informovanost o výkonu sociálně-právní ochrany dětí

 

3a – Orgán sociálně-právní ochrany zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup či jiným způsobem vnitřní pravidla a postupy jím vytvořené za účelem naplnění těchto standardů kvality sociálně-právní ochrany při poskytování sociálně-právní ochrany.

 

Kritérium 3a

OSPOD Bílina má písemně zpracovaný přehled vytvořených postupů a pravidel pro naplnění jednotlivých kritérií standardů. Tento přehled je v elektronické podobě umístěn na internetových stránkách OSVaZ Bílina - kontakty http://bilina.cz/urad/odbor-socialnich-veci-zdravotnictvi  a v listinné podobě na nástěnkách v chodbě Odboru sociálních věcí a zdravotnictví Městského úřadu Bílina.

 

 

 

3b – Orgán sociálně-právní ochrany má zpracovány informace o rozsahu a podmínkách poskytování sociálně-právní ochrany, a to ve formě srozumitelné skupině, Tyto informace jsou veřejně dostupné.

 

 

Kritérium 3b

Informace pro veřejnost o rozsahu a podmínkách poskytování sociálně-právní ochrany jsou dostupné na stránkách Městského úřadu Bílina (http://www.bilina.cz).

Na webových stránkách města Bílina jsou uvedeny informace o činnosti, které vykonává OSPOD Bílina.

 

Informace o věcném rozdělení  agend u kontaktů na jednotlivé sociální pracovníky OSPOD, na dveřích jednotlivých kanceláří, na nástěnce v chodbě, na orientační tabuli s orientačním systémem, která se nachází v přízemí u vchodu do budovy na adrese: Žižkovo náměstí 58. Dále mohou být podány osobně každým pracovníkem OSPOD.  Pracovníci OSPOD informují klienty prostřednictvím nástěnek umístěných na chodbách v prostoru před kancelářemi. Tyto informace jsou pravidelně aktualizovány. Dále informují své klienty o jejich právech a povinnostech ve vztahu k SPOD formou ústního podání zaznamenaného v záznamu nebo protokolu sepsanými s klientem, a formou písemného poučení.

 

Základní informace o rozsahu a podmínkách SPO jsou zveřejněny v letáčcích, které jsou k dispozici v budově MěÚ Bílina, Břežánská 50/4 a v budově MěÚ Bílina, Žižkovo náměstí 58, v prostorách odboru sociálních věcí a zdravotnictví. Dále jsou k dispozici u neziskové organizace Člověk v tísni, v ordinaci praktických lékařů a dětských lékařů, ve školských zařízeních. Informace v letáku jsou psané srozumitelnou formou pro děti, rodiče a pěstouny.

 

 

Název standardu:

  1. Personální zabezpečení výkonu sociálně-právní ochrany dětí

 

4a – Orgán sociálně-právní ochrany má v rámci stanovené organizační struktury určen počet pracovních míst a zpracované pracovní profily jednotlivých zaměstnanců zařazených v orgánech sociálně-právní ochrany k výkonu sociálně-právní ochrany.

 

Kritérium 4a

Městský úřad Bílina má v rámci stanovené organizační struktury určen počet pracovních míst (viz Organizační řád Městského úřadu Bílina s dodatky a Organizační schéma - http://bilina.cz/sites/default/files/ostatni_obrazky/strommeu.jpg ,) dále a zpracované pracovní profily jednotlivých zaměstnanců zařazených v orgánu sociálně-právní ochrany (viz přílohy č. 1-4 k SQ4). Každý pracovní profil je v souladu s katalogem prací a pracovní náplní. Tato je uložena v osobní složce zaměstnance na personálním oddělení.

 (1, 2, 3 a 4)

 

 

4b – Počet zaměstnanců je přiměřený spádovému obvodu orgánu sociálně-právní ochrany. Při výpočtu přiměřeného počtu zaměstnanců orgánu sociálně-právní ochrany je zohledněno kritérium ovlivňující náročnost výkonu sociálně-právní ochrany dětí ve správním obvodu orgánu sociálně-právní ochrany.

Základní výchozím kritériem je nejméně jeden pracovník na 800 dětí (osob do 18 let věku), které jsou hlášeny k trvalému pobytu ve správním obvodu orgánu sociálně-právní ochrany.

Do počtu pracovníků se započítává vedoucí pracovník adekvátně svému zapojení do práce s klienty.

 

 

Kritérium 4b

Podle míry náročnosti ze Sociodemografické analýzy – mapa  rozložení ohrožení dětí a rodin v ČR, by měl být počet zaměstnanců přiměřený spádovému obvodu orgánu sociálně-právní ochrany. Při výpočtu přiměřeného počtu zaměstnanců orgánu sociálně-právní ochrany je zohledněno kritérium ovlivňující náročnost výkonu sociálně-právní ochrany dětí ve správním obvodu orgánu sociálně-právní ochrany (viz příloha č.5 k SQ4).

Základní výchozím kritériem je nejméně jeden pracovník na 800 dětí (osob do 18 let věku), které jsou hlášeny k trvalému pobytu ve správním obvodu orgánu sociálně-právní ochrany.

Do počtu pracovníků se započítává vedoucí pracovník adekvátně svému zapojení do práce s klienty.

Město Bílina je zařazeno podle metodiky MPSV ve III. stupni míry náročnosti a orgán sociálně-právní ochrany s minimem/ maximem pracovníků by měl mít 5,5 až 7,33 úvazků.

 

4c – Orgán sociálně-právní ochrany má v rámci organizační struktury vnitřním předpisem písemně zpracovaná oprávnění a povinnosti k jednotlivým pracovním pozicím vztahujícím se k výkonu sociálně-právní ochrany, uplatněním specializace zejména pro oblast náhradní rodinné péče, sociální kurately pro děti a mládež a ochrany týraných a zneužívaných dětí a důsledně dbá na to, aby konkrétní pracovní pozice byla vyhrazena výlučně výkonu sociálně-právní ochrany.

 

 

Kritérium 4c

Zaměstnanci orgánu sociálně-právní ochrany dětí mají zpracovaná zvláštní oprávnění a vystavený průkaz, na jehož základě jsou oprávněni navštěvovat dítě a pořizovat záznamy (viz příloha č. 6k SQ4).

(1)

 

Název standardu:

  1. Prevence

 

7a – Orgán sociálně-právní ochrany aktivně vyhledává a monitoruje ohrožené děti. Prokazatelně koordinuje, případně vytváří podmínky pro preventivní aktivity ve svém správním obvodu.

 

 

Kritérium 7a

OSPOD Bílina ve spolupráci s dalšími subjekty (Policie ČR, Probační a mediační služba, soudy, státní zastupitelství, Městská policie, školy a školská zařízení, pediatři a zdravotnická zařízení, obce a organizace poskytující sociální služby) aktivně vyhledává ohrožené děti.

 

Orgán sociálně-právní ochrany dětí aktivně vyhledává a monitoruje: 

  • OSPOD Bílina aktivně vyhledává ohrožené děti uvedené v § 6 zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů, ve spolupráci s obecními úřady, nevládními organizacemi a též ve spolupráci s poskytovateli sociálních služeb, lékaři, školami a zařízeními pro děti. Aktivní vyhledávání se děje v návaznosti plnění oznamovací povinnosti subjekty uvedené v § 10 odst. 4 zákona o SPOD.
  • OSPOD Bílina je zapojen do systému včasné intervence (dále jen „SVI“), díky němu se daří úzká spolupráce s dalšími zúčastněnými subjekty (tj. školy, školská zařízení, Policie ČR, MP, ale i obce) ohrožené děti aktivně vyhledávat a monitorovat (vyhodnocení, sociální šetření, konzultace, vyhodnocování poznatků od ostatních zúčastněných subjektů, výskyt negativních jevů ohrožujících dětí, apod.).

 

Orgán sociálně-právní ochrany prokazatelně koordinuje činnosti související s výkonem SPOD prostřednictvím:

  • porad odboru úseku OSPOD
  • odborných týmů, odborných komisí zřízených za účelem prevence, jejichž členy jsou pracovníci OSPOD nebo odboru
  • metodických a jiných odborných setkání s pověřenými osobami, poskytovateli sociálních služeb a jiných spolupracujících subjektů
  • Komise sociálně-právní ochrany

 

Orgán sociálně-právní ochrany dětí vytváří podmínky pro preventivní aktivity prostřednictvím:

  • osvětové činnosti (přednášky ve školách, pro spolupracující odborníky), publikační činnosti v místním tisku, zpracování informativních materiálů pro cílovou skupinu
  • organizování výchovně rekreačních táborů a víkendových pobytů pro děti s programy zaměřenými na prevenci v různých oblastech
  • zpracování společných postupů při ochraně dětí, např. před domácím násilím, syndromem CAN, záškoláctví
  • spolupráce s nízkoprahovým zařízením pro děti a mládež, střediskem výchovné péče (dále jen „SVP“)
  • pravidelné účasti na poradách ředitelů škol, výchovných komisí
  • pravidelné setkávání s pracovníky OSPOD z jiných obecních úřadů
  • tvorba komunitního plánu
  • zajištění pomoci formou poskytnutí ošacení

 

7b – Orgán sociálně-právní ochrany v rámci preventivních aktivit spolupracuje s dalšími fyzickými osobami, právnickými osobami a orgány veřejné moci., zejména s orgány územní samosprávy, pověřenými osobami, poskytovateli sociálních služeb, zástupci škol a školských zařízení, Policií České republiky, Probační a mediační službou, soudem, státním zastupitelstvím, poskytovateli zdravotních služeb, případně dalšími fyzickými osobami, právnickými osobami a orgány veřejné moci zúčastněnými na péči o ohrožené děti podle místních potřeb a podmínek. Všechny uvedené subjekty mohou jako formou spolupráce v rámci výše uvedeného zvolit tým pro děti a mládež.

 

 

 

Kritériu 7b

Orgán sociálně-právní ochrany dětí v rámci preventivních aktivit spolupracuje s:

  • fyzickými osobami (prošetřuje všechny podněty fyzických osob i anonymních)
  • právnickými osobami a orgány veřejné moci (spolupracuje s obecními úřady ve svém správním obvodu, vyhodnocuje podněty obcí a dává jim zpětnou vazbu prostřednictvím SVI)
  • pověřenými osobami (spolupracuje s oblasti NRP a pořádání případových konferencí)
  • poskytovateli sociálních služeb (aktivně spolupracuje s poskytovateli sociálně-aktivizačních služeb, s azylovými domy, s domy na půl cesty, nízkoprahovými zařízeními pro děti a mládež; klientům doporučuje další sociální služby s ohledem na specifika jejich problémů)
  • zástupci škol a školských zařízení (spolupracuje se školskými zařízeními prostřednictvím SVI i osobním kontaktem; pořádá přednášky a besedy se žáky základních škol)
  • Městskou policií Bílina (přijímá a vyhodnocuje podněty prostřednictvím SVI, spolupracuje při organizování výchovně-preventivních výjezdů a táborů, účastní se depistážních akcí -  vyhledávání ohrožených dětí v restauracích, hernách a diskotékách)
  • Policií České republiky (přijímá a vyhodnocuje podněty prostřednictvím SVI)
  • Státním zastupitelstvím (předává podněty a návrhy na nařízení ústavní výchovy a ochranné výchovy)
  • Poskytovateli zdravotních služeb (předává a vyhodnocuje podněty)

 

 

OSPOD Bílina je členem:

  • Týmu vzdělávání
  • Týmu prevence kriminality
  • Komise sociálně-právní ochrany

 

 

Název standardu:

  1. Jednání, vyhodnocování a individuální plán ochrany dítěte

9a – Při jednání s klientem dodržuje orgán sociálně-právní ochrany základní principy výkonu sociálně-právní ochrany, zejména

  • respektuje individuální přístup ke všem klientům,
  • vychází z individuálních potřeb každého klienta,
  • podporuje samostatnost klientů,
  • uplatňuje individuální přístup k potřebám každého klienta,
  • motivuje k péči o dítě,
  • posiluje sociální začleňování klientů,
  • důsledně dodržuje lidská práva a základní svobody,
  • podporuje kontakt s přirozeným sociálním prostředím,
  • informuje klienta o postupech používaných při výkonu sociálně-právní ochrany.

 

 

 

Kritérium 9a

Zaměstnanci znají základní principy výkonu sociálně-právní ochrany, včetně základních lidských práv a svobod, a v praxi je důsledně uplatňují.

 

 

Jednání s klientem:

  • Vyřizováním případu a vedením spisové dokumentace je pověřen sociální pracovník OSPOD – klíčový pracovník, v jehož obvodu je klient tj. nezletilé dítě, hlášen k trvalému pobytu, popř. v jeho obvodu se zdržuje.
  • Obvody jsou předem dané, stanovuje je vedoucí OSVaZ, Městského úřadu Bílina.
  • Každý pracovník je zastupitelný, zastupitelnost je stanovena v pracovní náplni jednotlivého pracovníka.
  • O změně sociálního klíčového pracovníka v případu rozhoduje vedoucí OSVaZ.
  • Změna klíčového pracovníka je možná při této situace:
  • dlouhodobá nepřítomnost klíčového pracovníka,
  • střet zájmů,
  • podnět na změnu klíčového pracovníka ze strany klienta,
  • pokud je změna klíčového pracovníka přínosem pro klienta (např. výstup ze supervize).
  • Jednání s klientem probíhá v prostorách OSVaZ Městského úřadu Bílina.
  • O jednání s klientem je veden písemný záznam, popř. protokol, v souladu se směrnicí č. 6 odst. 1, písm. g)-( viz příloha č. 1 – záznam z jednání; příloha č. 2 – protokol z jednání).

      ad1) záznamy :

  • o jednání nebo rozhovoru s dětmi, rodiči nebo jinými osobami jsou čitelné a obsahují čas a místo jednání, označení všech osob zúčastněných jednání nebo rozhovoru,
  • datum vyhotovení záznamu,
  • jméno, příjmení, funkci a podpis sociálního pracovníka, který záznam vyhotovil

 

 

                   ad2) protokoly:

  • o jednání s dětmi, rodiči, jinými osobami odpovědnými za výchovu dítěte a dalšími osobami obsahují náležitosti podle § 18 odst. 2 správního řádu,
  • pořizují se vždy o osobním jednání s dítětem, rodičem nebo jinou osobou odpovědnou za výchovu dítěte, které je vedeno na obecním úřadě s rozšířenou působností, jestliže obecní úřad považuje pořízení protokolu za potřebné nebo jestliže o jeho pořízení požádá účastník jednání a pořízení protokolu nebrání závažné překážky.

 

  • Při jednání s klientem sociální pracovník dodržuje základní principy výkonu sociálně-právní ochrany zejména:
  • respektuje individuální přístup ke všem klientům,
  • podporuje samostatnost klientů,
  • uplatňuje individuální přístup k potřebám každého klienta,
  • motivuje k péči o děti, jasně definuje míru jejich odpovědnosti za zdraví, vývoj a život dítěte,
  • posiluje sociální začleňování klientů,
  • důsledně dodržuje lidská práva a základní svobody,
  • podporuje kontakt s přirozeným sociálním prostředím,
  • informuje klienta o postupech používaných při výkonu sociálně-právní ochrany,
  • vyhodnocuje situaci dítěte a rodiny,
  • zpracovává individuální plán ochrany dítěte,
  • vychází z individuálních potřeb každého klienta, respektují jedinečnost každého člověka bez ohledu na jeho původ, etnickou příslušnost, rasu, či barvu pleti, mateřský jazyk, věk, zdravotní stav, sexuální orientaci, ekonomickou situaci, náboženské a politické přesvědčení a bez ohledu na to, jak se podílí na životě celé společnosti
  • nikoho nediskriminovat
  • chrání klientovo právo na soukromí a důvěrnost jeho sdělení
  • vést klienta k odpovědnosti sám za sebe, hledat možnosti, jak zapojit klienty do procesu řešení jejich situace
  • spolupracovat s dalšími odborníky a tím zvyšovat kvalitu poskytovaných služeb
  • hájit nejlepší zájem dítěte
  • předejít a odklonit jakoukoli formu týrání, zneužívání a zanedbávání dítěte
  • ctít rodinu jako základ, přirozené a nezastupitelné prostředí pro plný a harmonický rozvoj osobnosti dítěte
  • zamezit oddělení dítěte od rodičů, či osob zodpovědných za jeho výchovu, pokud to není v přímém rozporu s jeho zájmy
  • podporovat pravidelný kontakt s oběma rodiči, není-li to v přímém rozporu se zájmem dítěte
  • ctít právo dítěte sdělit svůj názor a přání a pomáhat jej v rámci svých možností uskutečnit
  • ctít právo dítěte na soukromí, nevystavovat dítě svévolnému zasahování do jeho soukromého života, rodiny, domova nebo korespondence,  ani nezákonným útokům na jeho čest a pověst

 

  • Sociální pracovník při řešení případu a komunikaci s rodinou:
  • se snaží o vybudování důvěry mezi pracovníkem a členy rodiny, tzn. že rodiny by měla vnímat pracovníka jako prostředek pomoci,
  • zná potřeby a problémy jednotlivých rodin,
  • má k dispozici širokou škálu možných forem práce s rodinou,
  • uplatní všechny možnosti, jak podpořit rodinu, aby dítě mohlo zůstat doma nebo u blízkých příbuzných,
  • využívá moderních metod odpovídajících věku dítěte tak, aby dítě mělo vždy možnost vyjádřit své pocity, potřeby a přání (navození pocitu důvěry dítěte k sociálnímu pracovníkovi, vhodné prostředí pro rozhovor s dítětem, atd.)
  • ponechává rodině prostor, aby problém sama definovala, cíl práce stanovuje pracovník až ve spolupráci s rodinou, přičemž vždy podporuje schopnost rodiny řešit náročnou situaci vlastními silami,
  • po celou dobu spolupráce se snaží rodinu motivovat a povzbuzovat, a tím posilovat jejich kompetence,
  • řídí se Etickým kodexem sociálních pracovníků.

 

  • Odkazy na dokumenty upravující základní lidská práva:

http://www.vlada.cz/cz/pracovni-a-poradni-organy-vlady/rlp/dokumenty/zpravy-plneni-mezin-umluv/umluva-o-pravech-ditete-42656/

  • Příslušná ustanovení zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů

http://www.mpsv.cz/

Příslušná ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník

 

 

9b – Orgán sociálně-právní ochrany zajišťuje služby potřebné pro jednání s osobami se specifickými potřebami nebo má dojednanou spolupráci s fyzickými osobami a právnickými osobami, které tyto služby zajistí externě.

 

 

 

Kritériu 9b

  • Pro jednání s osobami se specifickými potřebami zajišťuje sociální pracovník potřebné služby z vlastních zdrojů, popř. dojednává spolupráci s fyzickými a právnickými osobami, které tyto služby zajistí externě.
  • Jedná se o služby zejména z těchto zdrojů:
  • Komunitní plánování
  • Kontakt s poskytovateli sociálních služeb pro rodiny s dětmi
  • Internetové stránky města Bílina
  • Pracovník má u sebe k dispozici malou databázi (seznam sociálních služeb s kontakty)

 

9c – Orgán sociálně-právní ochrany provádí u všech případů, zejména v okamžiku zavedení dítěte do evidence dětí uvedených v § 54 zákona, základní vyhodnocování potřeb dítěte a situace rodiny (dále je „vyhodnocování“), zaměřené na skutečnost, zda se jedná o dítě vymezené v § 6 a § 54 písm. a) zákona, o dítě uvedené v § 54 písm. b) zákona, nebo o dítě zařazené do evidence dětí z jiného důvodu. Jestliže ze závěru vyhodnocování vyplývá, že se jedná o dítě vymezené v § 6 zákona, provádí orgán sociálně-právní ochrany podrobné vyhodnocování.

 

 

 

Kritériu 9c

Principy vyhodnocování:

  • je zaměřeno na nejlepší prospěch dítěte (nikoli jednoho z rodičů, apod.),
  • odvíjí se od stádia vývoje daného dítěte,
  • je orientováno na prostředí, ve kterém dítě dosud vyrůstalo,
  • bere v úvahu kulturní, náboženské a etnické zázemí dítěte,
  • zahrnuje dítě, rodiče i širší rodinu,
  • zaměřuje se na silné stránky dané rodiny a objasňuje stávající obtíže,
  • pracuje na mezioborové úrovni, spolupracuje s úřady, nevládními neziskovými organizacemi, zdravotníky, školou apod.,
  • jedná se o proces, nikoli o jednorázový úkon,
  • probíhá paralelně s dalšími službami a podporou pro rodinu a dítě,
  • je založeno na důkazech získaných terénní prací, nikoli pouze na zprostředkovaných informacích,

 

Co je vyhodnocování:

  • Je metodou sociální práce, jejímž prostřednictvím zaměstnanci OSPOD mapují situaci dítěte a jeho rodiny.
  • Spočívá ve sběru relevantních informací a v jejich analýze.
  • Výsledkem je objektivní vyhodnocení situace konkrétního dítěte, určení míry jeho ohrožení, zmapování kapacity a zdrojů v rodině i širším sociálním okolí dítěte a rodiny.
  • Na základě vyhodnocení jsou plánována a přijímána opatření, intervence, zprostředkování služeb a dalších aktivit směřujících k adekvátní podpoře dítěte a jeho rodiny – viz kritérium 9d.
  • Vyhodnocování může mít řadu podob, může využívat různých metod a způsobů sběru dat.

 

Kdo, kdy, proč a jak sociální pracovník vyhodnocuje:

  • Za zpracování vyhodnocování je odpovědný klíčový pracovník OSPOD.
  • K základnímu vyhodnocování přistupuje pracoviště v okamžiku přijetí oznámení případu (viz kritérium 8a a 8b).
  • V okamžiku zavedení dítěte do evidence uvedených v § 54 zákona provádí sociální pracovník úvodní vyhodnocování.
  • Zjišťuje, zda se jedná o dítě vymezené v § 6 a v § 54 písm. a) a b) zákona,  nebo o dítě zařazené do evidence dětí z jiného důvodu.
  • Jestliže z počátečního zhodnocení vyplývá závěr ve smyslu, že není založen důvod pro vyhodnocení situace dítěte a jeho rodiny, protože nebyly shledány důvody pro výkon SPOD z důvodu ohrožení dítěte podle § 6 zákona, sociální pracovník neprovádí podrobné vyhodnocení.
  • Jestliže ze závěru vyhodnocování vyplývá, že se jedná o dítě vymezené v § 6 zákona, provádí sociální pracovník podrobné vyhodnocování.
  • Podstatou hodnocení situace dítěte a rodiny je rozkrýt, nakolik je prostředí pro dítě příznivé, popř. nepříznivé. Vedle toho má umožnit plánování a posuzování efektivity práce s rodinou.

 

 

Proces vyhodnocování:

Viz příloha č. 3 k SQ9 – pavouk -proces vedení případu a popis procesu

 

 

Koho a proč zapojit do procesu vyhodnocování:

  • dítě a jeho rodinu,
  • další osoby, které jsou s dítětem v kontaktu, včetně odborníků snaha o multidisciplinární přístup, který může přinést pro práci s dítětem a jeho rodinou více informací, pohledů, efektivitu,
  • přímá práce v rodině usnadňuje navození pocitu důvěry a partnerský přístup ke klientovi založený na empatii, autenticitě a akceptaci.

 

 

Cíle procesu podrobného vyhodnocování:

  • objasnit a identifikovat potřeby dítěte a jeho rodiny, ověřit jejich naplňování,
  • zjistit silné stránky rodičů/ pečovatelů při péči o dítě a nalézt vhodné formy podpory tam, kde rodičovská kapacita nedostačuje k naplňování potřeb dítěte,
  • zhodnotit situaci dítěte v širším kontextu (komunita, širší rodina),
  • najít zdroje podpory pro rodinu mimo domácnost (širší rodina, služby v komunitě, apod.),
  • vytvořit společně individuální plán řešení situace ohroženého dítěte.

 

 

Zaznamenávání procesu podrobného vyhodnocování:

  • Sociální pracovník vyhotovuje v písemné či elektronické formě „Záznam o vyhodnocení situace dítěte a jeho rodiny“ v souladu se směrnicí - viz příloha č. 4k SQ9.
  • Záznam o vyhodnocení situace dítěte a rodiny není třeba vyplňovat vždy v plném rozsahu.
  • Rozsah vyplňovaných údajů je možné přizpůsobit a omezit v závislosti na důvodu, pro který bylo dítě zařazeno do základní evidence.
  • Záznam o vyhodnocení dítěte a rodiny se zpracovává u každého dítěte zařazeného do základní evidence.
  • Záznam o vyhodnocení situace dítěte a rodiny je vždy zaměřen na oblasti vyhodnocování uvedené v § 1 vyhlášky č. 473/2012 Sb.

 

 

Časová dotace:

  • do 7 pracovních dnů – úvodní vyhodnocení (viz příloha č. 4 k SQ9)
  • do 30 pracovních dnů – podrobné vyhodnocení-viz příloha č. 5k SQ9 včetně IPODu příloha č. 6 k SQ9

 

 

 

9d – Orgán sociálně-právní ochrany dětí obecního úřadu obce s rozšířenou působností zpracovává v případě, kdy provedl podrobné vyhodnocování se závěrem, že se jedná o dítě vymezené v § 6 zákona, individuální plán ochrany dítěte, podle potřeby jej přehodnocuje a následně jej uzavírá.

 

Cíle kritéria:

  • Strukturovat proces práce na případu ohroženého klienta
  • Definovat postup, kdy a jak zpracovávat individuální plán ochrany dítěte, jeho přehodnocování a uzavírání

 

 

Kritériu 9d

 

Úvod

  • Pracoviště OSPOD má vypracovaný vzor pro individuální plán ochrany dítěte (IPOD) a jeho revizi.
  • Vzory má každý pracovník k dispozici. 
  • Základní podoba IPODu je vypracována do 30 dnů od počátku poskytování SPOD.
  • Plán je vypracován v součinnosti s rodinou a  rodiče nebo jiná odpovědná osoba za výchovu dítěte jej podepisují
  • Pokud je IPOD zpracován bez přítomnosti rodiny a dítěte, zapíše se důvod.

 

Co je výsledkem podrobného vyhodnocování:

  • Zpracování individuálního plánu ochrany dítěte (dále jen „IPOD“) je jednou z metod sociální práce, která umožňuje strukturovat proces práce na případu ohroženého dítěte a jeho rodiny.
  • Ve spolupráci s dítětem  a rodinou jsou naplňovány jednotlivé kroky směřující k podpoře dítěte a rodiny a k vyřešení či alespoň zlepšení obtížné situace dítěte a rodiny. Postupně plnění kroků se řídí časovým harmonogramem.
  • Plánování a přijetí opatření, intervencí, zprostředkování služeb, poradenství a dalších aktivit k ochraně a podpoře řešení situace dítěte = Individuální plán ochrany dítěte (dále jen „IPOD“ – viz příloha č. 6 a 7 k SQ9).
  • Individuální plán ochrany dítěte je přehledný dokument, z něhož jsou zřejmé dílčí kroky přijaté k ochraně dítěte, osoby podílející se na pomoci dítěti a rodině a časový rámec, v němž se jednotlivé kroky naplňují.
  • Při vypracování IPODu je stanoven termín vyhodnocení realizovaných opatření, na jehož základě je následně plán aktualizován pro další časový úsek práce na případu spolu s termínem následného vyhodnocení.
  • IPOD je  vyhotoven v písemné či elektronické formě, je součástí spisové dokumentace, je v souladu s čl. 6 Směrnice:
  • nemusí být zpracováván u každého dítěte zařazeného do základní evidence,
  • rozhodnutí o zpracování závisí na povaze a závažnosti důvodu, pro které bylo dítě zařazeno do základní evidence,
  • za jeho zpracování je odpovědný sociální pracovník, jenž případ vede- klíčový pracovník,
  • je sestaven ve spolupráci pracovníka OSPOD, rodiče/rodičů, pěstounů, osob, které mají dítě svěřeno do péče, dítěte a spolupracujících osob,
  • směřuje k dosažení stavu, kdy dítě již není nadále ohroženo.
  • Kvalitní IPOD je (principy SMART):
  1. konkrétní – určuje konkrétní kroky, odpovědnost za jejich realizaci, monitoring a kontrolu; navazuje na síť odborníků a síť dostupných služeb, uvádí konkrétní detaily,
  2. má měřitelné výstupy, tj. po realizaci jednotlivých bodů plánu je možné vyhodnotit jejich dopad a kvalitu,
  3. má dosažitelné cíle, tj, cílů lze dosáhnout v daném čase a za daných možností,
  4. je realistický, tj, odpovídá aktuální situaci, počítá s dostupnými službami v dostupném čase,
  5. je časově omezený, tj. je vypracován na konkrétní, omezenou dobu, poté je dosavadní postup vyhodnocen a plán aktualizován.
  • IPOD je důležitým dokumentem nejen pro klíčového pracovníka, ale také pro samotnou rodinu a dítě. Díky němu se jim dostává přehledných informací o konkrétních krocích a osobách, které se na jejich plnění podílejí. Rodiče jsou intenzivně zapojeni do systému pomoci dítěti formou oficiálního dokumentu, což v řadě může působit motivačně.

Kdo spolupracuje na realizaci IPODu:

  • dítě a jeho rodina (v případě spolupracujícího klienta plánuje kroky klíčový pracovník sám,
  • škola, lékař,
  • služby, které jsou v dané lokalitě k dispozici.

 

Přehodnocení IPODu:

  • termín přehodnocení bývá zpravidla stanoven již při jeho sestavování, ale může být změněn dle aktuálního vývoje situace,
  • probíhá opět za spolupráce pracovníka OSPOD, dítěte a jeho rodičů či osob, které mají dítě svěřeno do péče a dalších spolupracujících osob,
  • cílem je zjištění, zda jsou cíle naplňovány, případně jaké jsou důvody jejich nenaplnění.

 

Výstup po přehodnocení:

  • může dojít buď k uzavření případu, protože potřeby jsou naplněny a dítě již není ohroženo,
  • k nové formulaci individuálního plánu,
  • při významné změně situace může dojít i k opětovnému vyhodnocení potřeb dítěte,
  • doba trvání nelze předem stanovit, bude vycházet z individuálních potřeb dítěte a jeho rodiny.

 

Ukončení (uzavření) IPODu:

  • již nejsou důvody ohrožení dítěte
  • po ukončení poskytování sociálně-právní ochrany
  • musí být dostatečně podrobně uvedeno, z jakého důvodu k takovému postupu došlo,  poté lze případ považovat za uzavřený a spis založit
  • po dovršení 18 let věku.

 

Poznámky k metodice:

  • Směrnice umožňuje podle čl. 6. odst.3 písm a) a b) použít jiné formy nebo formuláře záznamu o vyhodnocení situace dítěte a jeho rodiny uvedeného v příloze č. 5k SQ9 a individuálního plánu ochrany dítěte v příloze č. 6 a 7 k SQ9 , pokud obsahují údaje a náležitosti stanovené vyhláškou a touto směrnicí.

 

 

Název standardu:

  1. Vyřizování a podávání stížností

13a – Orgán sociálně-právní ochrany má zpracovaná pravidla pro podávání, vyřizování a evidenci stížností v podobě srozumitelné pro všechny klienty.

                               

13b – Orgán sociálně-právní ochrany informuje klienty a další osoby o možnosti podat stížnost, a to způsobem srozumitelným klientům a dalším osobám.

 

PRAVIDLA PRO PODÁVÁNÍ, VYŘIZOVÁNÍ A EVIDENCI STÍŽNOSTÍ

 

1     Úvodní ustanovení

  1. Tato pravidla stanoví postup Odboru sociálních věcí a zdravotnictví (dále jen „OSVaZ“), orgánu sociálně-právní ochrany dětí (dále jen „OSPOD“) při MěÚ Bílina pro přijímání, evidenci a vyřizování stížností.
  2. Pravidla jsou v souladu s § 175 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů a s interní předpisem Směrnicí  č. 4/2010, o vyřizování stížností, která byla schválena usnesením Rady města Bíliny pod č. 1093 z 8. prosince 2010 s účinností od 01.01.2011 (dále jen „Směrnice č.4/2010“).
  3. Stěžovatelem je fyzická či právnická osoba, které se činnost správního orgánu v jednotlivém případě týká. Stížnost mohou podat i nezletilé děti.  

 

  1. Stížnost a druhy stížností

2.1 Stížnost je podání, sdělení či podnět, které se přímo týká zájmů stěžovatele, a podnět směřující ke krácení jeho práv, nesprávnému postupu a k jiným nedostatkům vzniklých z činnosti OSPOD.

  1. Stížnost může být proti nevhodnému chování úředních osob nebo proti postupu správního orgánu.
  2. Stížnost může podat klient a další osoby, např. zaměstnanci jiných orgánů veřejné správy, zástupci nevládních neziskových organizací, základních škol, občané měst a obcí, atd.
  3. Obsah stížnosti musí být věcný, jasný a přehledný. Musí být patrné, kdo ji podává, které věci se týká, resp. co je navrhováno.

 

  1. Způsoby podání stížností
    1. Stížnost lze podat
  • ústně do protokolu
  • písemně na adresu: Městský úřad Bílina, Břežánská 50/4, 418 01 Bílina
  • písemně elektronicky: epodatelna@bilina.cz
  • anonymně, v tomto případě rozhodne tajemník, zda se bude stížnost řešit.

3.2 Stížnost přijímá denně v pracovní době vedoucí OSVaZ při MěÚ nebo pověřený pracovník (zástupce vedoucí/ho).

  1. Při ústním podání stížnost přijímá vedoucí OSVaZ nebo pověřený pracovník. Se stěžovatelem sepíše zápis obsahující datum a čas sepsání, jméno stěžovatele, předmět stížnosti, případně svědky události, jméno, funkční zařazení a podpis pracovníka, který zápis sepsal a podpis stěžovatele.
  2. Pro písemné podání stížnosti je doporučeno uvést údaje odpovídající zápisu ústního podání stížnosti.  Odbor nedbá na případné formální nedostatky stížnosti, zabývá se jejím obsahem. Písemnou stížnost lze podat prostřednictvím pošty (včetně elektronické)nebo předat do podatelny úřadu.
  3. Pro podání písemné stížnosti nebo zápisu z ústního či telefonického podání stížnosti lze využít tiskopis, který je přílohou č.1 tohoto dokumentu.
  4. Při anonymním podání sepíše vedoucí OSVaZ nebo při jeho/její nepřítomnosti zastupující pracovník, či samotný pracovník, kterému je stížnost sdělována, zápis odpovídající ústnímu podání s vynecháním podpisu stěžovatele.
  5. Každá přijatá stížnost musí být označena příjmovým razítkem s datem a číslem jednacím a předána k zaevidování pověřené pracovnici do podatelny MěÚ. Dále je postupováno podle Směrnice č. 4/2010.
  6. Podání stížnosti není zpoplatněno, správní ani jiné poplatky nejsou stanoveny.

 

  1. Postup projednávání stížností
    1. Lhůta pro vyřízení stížnosti je maximálně 30 dnů ode dne přijetí. Ve výjimečných případech ji lze prodloužit o dalších 30 dnů, zde se postupuje podle Směrnice č. 4/2010.
    2. Stížnost týkající se pracovníků OSPOD (zaevidovaná a postoupena tajemníkem MěÚ), řeší vedoucí OSVaZ nebo pověřený pracovník.   
    3. Nadřízený pracovník (vedoucí OSVaZ či pověřený pracovník) je povinen vyslechnout svého podřízeného, společně s ním se pokusit o řešení a v případě trvání problému řešit tuto stížnost s tajemníkem úřadu.
    4. Považuje-li to za vhodné, osobně vyslechne stěžovatele či další osoby, které mohou přispět k objasnění věci.
    5. V případě podání stížnosti klienta / nezletilého klienta  je k jednání přizvána vedoucí odboru nebo její zástupce.
    6. Při jednání s nezletilým klientem je jednáno výstižně a srozumitelně s přihlédnutím k rozumovým schopnostem nezletilého.
    7. Kopie zápisu z ústního projednávání stížnosti (s přílohami) je uložena v registru u knihy evidence stížností OSVaZ (dále jen „Kniha“). Zápis podepisuje vedoucí OSVaZ nebo pověřený pracovník a podřízený pracovník, kterého se stížnost týká. K zápisu se má možnost vyjádřit i podřízený pracovník, a to ve formě ústní či písemné.
    8. Pracovník, proti kterému je směřována stížnost, předá písemné vyjádření ke stížnosti vedoucí OSVaZ nebo pověřenému pracovníkovi. Písemné vyjádření pracovníka a stanovisko vedoucí/ho OSVaZ jsou předána tajemníkovi úřadu. Současně je předávána zpracovaná odpověď pro stěžovatele. Dále se postupuje podle §175 SŘ.
    9. Z jednotlivých zápisů se pořídí kopie, které jsou uloženy v registru u knihy evidence stížnosti OSVaZ.
    10. O výsledku šetření nadřízený pracovník (vedoucí OSVaZ nebo pověřený pracovník) informuje dotyčného podřízeného pracovníka. O jednání se vede zápis.
    11. Anonymních stížností jsou využívány jako podněty pro vlastní činnost OSVaz.

 

  1. Evidence stížností
    1. Originály stížností jsou vedeny podle bodu 5.  Směrnice č. 4/2010.
    2. Kopie písemných stížností, zápisy o ústních jednáních, vyjádřeních a stanoviscích jsou evidovány u vedoucí OSVaZ v Knize.

 

  1. Lhůta pro řešení stížností
    1. Lhůta pro řešení stížností se řídí podle bodu 6.2 a 6.3 Směrnice č. 4/2010.
    2. Pokud je pro relevantní šetření potřebná delší časová lhůta, je stěžovatel písemně vyrozuměn o její délce.
    3. Stěžovatel je vyrozuměn o výsledku šetření a o případných opatřeních v případě shledání odůvodněnosti stížnosti písemnou formou.
    4.  Vyrozuměním stěžovatele o provedených opatřeních je stížnost vyřízena.

 

  1. Odložení podání a opravný prostředek
    1. Při anonymním podání je vyrozumění stěžovatele odloženo (pokud není známá adresa). Prostřednictvím podání elektronicky je odpověď zaslána elektronicky.
    2. Opravný prostředek nelze uplatnit, lze využít možnosti opětovného podání stížnosti s uvedením nových skutečností, které mohou ovlivnit řešení stížnosti.
    3. Postup přijetí a vyřizování opakované stížnosti je podobný s postupem stanoveným těmito pravidly pro příjem a vyřizování stížností.
    4. Má-li stěžovatel za to, že stížnost, kterou podal, nebyla řádně vyřízena, může požádat nadřízený správní orgán, aby přešetřil způsob vyřízení stížnosti. Dále se může postupně obrátit na:
  • Tajemníka MěÚ Bílina, Městský úřad Bílina, Břežánská 50/4, 418 01 Bílina
  • Krajský úřad Ústeckého kraje, Velká Hradební 3148, 400 02 Ústí nad Labem
  • Ministerstvo práce a sociálních věcí, Na poříčním právu 1/376, 128 00 Praha
  • Kancelář veřejného ochránce práv, Údolní 39, 602 00 Brno, e-mail: podatelna@ochrance.cz

 

  1. Vyřizování námitek vůči pracovníkům orgánu sociálně-právní ochrany dětí
    1. Při posuzování námitek podjatosti vůči pracovníkům orgánu SPOD je brán zřetel především na ochranu zájmů a blaha dítěte, nikoliv na ochranu individuálních zájmů rodičů či jiných osob.
    2. Při vyloučení konkrétního pracovníka OSPOD ze všech úkonů prověřovaného případu není rozhodující, zda je či není podjatý, ale to, zda mohou o jeho nepodjatosti vzniknout důvodné pochybnosti (např. známost sociálního pracovníka s jedním z rodičů nezletilého dítěte, apod.).

 

  1. Závěrečná ustanovení

9.1  Tato pravidla jsou účinná od 01.01.2015