Language

Územní plán - Demografie

Problematika obyvatelstva, domů a bytů byla v předchozí etapě zpracování územněplánovací dokumentace řešena na základě předběžných dat sčítání, které proběhlo k 3. 3. 1991 s tím, že analýza definitivních dat bude předmětem dalších fází řešení územního plánu. Konečná verze dat sčítání poskytuje řadu absolutních i relativních hodnot ukazujících nejen okamžitý stav populace, ale i její strukturní ukazatele. Data jsou jak za obec celkem, tak za jednotlivé části tj. v nejpodrobnějším pohledu podle urbanistických obvodů, které byly ve městě vymezeny právě z důvodu poznání podrobnější diferenciace území.

Území města nedoznalo v blízké minulosti, která byla po roce 1989 charakteristická rozsáhlou dezintegrací řady obcí, žádných územních změn. Došlo pouze k úpravám ve vedení hranic obce. Ty však neměly vliv na počty obyvatel zjištěné při sčítání.

Na území města bylo vymezeno celkem 20 urbanistických obvodů (UO) s pořadovými čísly od 001 do 021. Původní počet vymezených UO v roce 1970 byl šestnáct. Při následujících revizích v letech 1979 a 1989 (tj. před připravovaným sčítáními) se počet UO zvýšil na dvacet s tím, že jeden urbanistický obvod byl při první revizi v roce 1979 zrušen (UO - 014). Z toho vyplývá diference přidělených hodnot pořadových čísel a skutečného počtu urbanistických obvodů. Sledování vývoje počtu bydlících v urbanistických obvodech je možné pouze přibližně, poněvadž ve výstupech sčítání 1970 a 1980 byl publikován stav pouze za vybraný soubor UO s tím, že k nim byl přiřazen počet osob z tzv. podlimitních obvodů tj. obvodů s malým počtem bydlících.
 

Územně technické členění, druhy pozemků - stav 1996

 

název KÚ, obce   výměra celkem zemědělská půda lesní pozemky vodní plochy zastavěné území ostatní plochy počet domů
s č. p.
Bílina   1 274,3338 376,6956 138,9005 15,0092 62,9429 680,7856 1 317
Břešžany   288,8561 0 0 0,9995 0 287,8566 0
Břežánky   467,8327 0 38,6861 1,9427 2,8711 424,3328 0
Chudeřice u Bíliny   244,3127 2,1506 0 3,6113 15,1186 223,4322 46
Bílina Újezd   189,9055 76,1084 31,3341 0 9,0799 73,3831 283
Jenišův Újezd   775,4944 198,2575 0 8,8021 0,1399 568,2949 0
BÍLINA   3 240,7352 653,2121 208,9207 30,3648 90,1524 2 258,0852 1 646

 

Územní identifikace - vybrané údaje

 

číslo UO díl UO charakteristika urb. obvodu název urb. obvodu název části obce název katastrálního území
1 . O Bílina - střed Bílina Bílina
2   O Mostecké předměstí Mostecké předměstí Bílina
3   O U nádraží Teplické předměstí Bílina
4   O Teplické předměstí Teplické předměstí Bílina
5   O Srbsko Teplické předměstí Bílina
6   O Za Chlumem I. Teplické předměstí Bílina
7   O Chlum Teplické předměstí Bílina
8   O Pražské předměstí Pražské předměstí Bílina
9   O Újezd Újezdské předměstí Bílina Újezd
10   R Kyselka Mostecké předměstí Bílina
11   U Na větráku Mostecké předměstí Bílina
12 B D Nádraží Chudeřice Chudeřice u Bíliny
12 A D Nádraží Mostecké předměstí Bílina
13   P Chudeřice - sever Chudeřice Chudeřice u Bíliny
15   O Chudeřice Chudeřice Chudeřice u Bíliny
16   Z Modřín Teplické předměstí Bílina
17   Z Hradiště Pražské předměstí Bílina
18   O Za Chlumem II. Teplické předměstí Bílina
19 A Z Pod Bořeněm Újezdské předměstí Bílina Újezd
19 B Z Pod Bořeněm Újezdské předměstí Bílina
20 B U Velkolom Mostecké předměstí Břešžany
20 A U Velkolom Mostecké předměstí Břežánky
20 C U Velkolom Mostecké předměstí Jenišův Újezd
21 B U Radovesická výsypka Chudeřice Chudeřice u Bíliny
21 A U Radovesická výsypka Teplické předměstí Bílina

 

1 . POČET OBYVATEL A JEJICH ROZLOžENÍ VE MĚSTĚ

Ve srovnání s předběžnými daty ze sčítání se počet bydlících osob zvýšil na definitivních 17 026. Podle hodnot, zjištěných za urbanistické obvody mimo přirozený střed města, existuje několik dalších zvýšených koncentrací bydlících osob, a to v oblasti obytného souboru Za Chlumem I., kde bylo 4.3 tis. trvale bydlících, a s jeho další částí Za Chlumem II. o dalších 1.5 tis. osob více. Poněkud menší protiváhu tomuto tvoří obytné území na západním okraji města - Pražské předměstí, Újezd s přibližně 5.2 tis. bydlících. Nejméně "lidnatou" oblastí obytného území města je jeho centrální část, což však není jev typický pouze pro řešené město. Je však obecně platným důsledkem extenzivního přístupu k rozvoji obytného území měst tohoto státu.

Tento trend již dále nepokračuje a těžiště řešení problematiky se přesouvá do kvalitativního pohledu na rozvoj obytného území. Obecně se to projeví v tom, že počet bydlících nebude nadále závislý na rozsahu přírůstku nově postavených bytů v rámci tzv. komplexní bytové výstavby, jejíž dislokace byla velmi tvrdě řízena centrálním rozhodováním.

Důsledky tohoto přístupu jsou při zpětném pohledu v Bílině až příliš zřetelné. Křivka vývoje počtu obyvatel byla plně závislá na přírůstku bytů. Tento trend vrcholil v období 1975-80, kdy bylo ve městě nejvíce bydlících osob (nad 18.5 tis.). V letech 1981-91 se přírůstek bytů radikálně snížil, a to se okamžitě projevilo na vývojové křivce populačního vývoje. Hodnoty počtu obyvatel měly sestupný trend a tento trvá v podstatě do současnosti. Úbytek osob je způsoben hlavně zápornými hodnotami vývoje migrací ( v letech 1986-90 ubývalo průměrně ročně migrací 214 osob).

POHYB OBYVATELSTVA V LETECH 1991 - 1995

Vývoj přirozenou měnou

 

název obce rok narození zemřelí přírůstek přirozenou měnou
B í l i n a 1 991 217 195 22
  1 992 217 204 13
  1 993 224 185 39
  1 994 178 184 -6
  1 995 172 183 -11
c e l k e m 1991 - 1995 1 008 951 57

Vývoj migrace

 

název obce rok migrace           přírůstek migrací
    z ostatních okresů ČR ze SR z ostatní ciziny do ostat. okresů ČR do SR do ostatní ciziny  
B í l i n a 1 991 331 11 1 593 10 0 -260
  1 992 290 14 0 349 19 0 -64
  1 993 287 7 6 415 14 0 -129
  1 994 208 18 8 334 0 0 -100
  1 995 237 0 133 331 0 0 39
c e l k e m 1 991-95 1 353 50 148 2 022 43 0 -514

Vývoj celkový

 

název obce rok stav k 1.1. stav k 1.7. stav k 31.12. celkový přírůstek průměrný věk populace obce
B í l i n a 1 991 17 083 16 896 16 845 -238  
  1 992 16 845 16 817 16 794 -51  
  1 993 16 794 16 767 16 704 -90 35,2
  1 994 16 704 16 627 16 598 -106 35,4
  1 995 16 598 16 648 16 626 28 35,7
c e l k e m 1991-95       -457  

Rozhodující pro celkový vývoj počtu obyvatel v uplynulém pětiletém období bylo záporné migrační saldo, které představuje celkem 514 osob. Přirozená měna se ve stejném čase pohybovala v letech 1991 - 1993 v kladných hodnotách. Ve zbývajících letech byl vývoj přirozenou měnou také záporný. Počet bydlících se v závěru roku 1995 zastavil na hodnotě 16626 osob.

V roce 1993 zpracoval Český statistický úřad projekci obyvatelstva podle okresů do roku 2020. Základem byly výsledky posledního sčítání z roku 1991. Podle této projekce bude obyvatel okresu ubývat z nynějších 127 500 na 120100 osob v roce 2020, a to hlavně v desetiletí 2010 - 2020. Pro okres Teplice byl zpracován model budoucího rozložení obyvatel podle obcí, vycházející ze závěrů zmíněné projekce. Město Bílina by podle tohoto modelu mělo mít v roce 2010 16300 obyvatel, za předpokladu pominutí vlivu migrace. V roce 2020 by se měl projevit předpokládaný zrychlený úbytek, který poznamená počet obyvatel celkovým poklesem na 15300 osob k tomuto datu. V tomto období totiž bude patrný úbytek osob narozených v letech 1945 - 1950, to jest části populace zdaleka nejčetnější skupiny obyvatel.

Rozložení obyvatel v budoucím - návrhovém období nedozná co do proporcí výrazných změn. Změní se absolutní hodnoty, a to v závislosti na uskutečnění záměrů na rozšíření obytného území, nikoli v objemech, které způsobovala komplexní bytová výstavba. Objem navrhované bytové výstavby je velmi střízlivý, obsahující současné možnosti jak ze strany investorské, kterou je třeba odvodit od ekonomické síly, dnes již převážně jednotlivců (nikoli státu), tak ze strany prostorové. Nezanedbatelnou roli zde sehraje i tzv. "investorský zájem" o město, které donedávna sloužilo pouze coby "ubytovna" pracovníků v těžbě uhlí a energetice.

Předložená varianta možného rozložení obyvatelstva ve městě v sobě zahrnuje dvě základní složky, demografický vývoj ovlivňující. První je vývoj přirozenou měnou, vycházející z dnešní věkové skladby populace města, která do výhledu nedává důvod k optimismu, naopak, ukazuje na degresivní trend. Druhou složkou, která ovlivní celkový počet osob města je již zmíněný objem nových bytů, na území města navrhovaných. Zde je třeba zdůraznit. jde převážně o plochy pro výstavbu rodinných domů, kde jsou investory jednotlivci. Z toho plyne, že zamýšlené objemy mohou i nemusí být realizovány v návrhovém období v plném rozsahu, což nepochybně ovlivní rozložení obyvatel.

Za možnou variantu rozložení obyvatel lze považovat tuto:

 

číslo UO charakteristika urb. obvodu název urbanistického obvodu počet osob  
      stav 1991 návrh 2005
1 O Bílina - střed 338 350
2 O Mostecké předměstí 746 750
3 O U nádraží 1 148 1 100
4 O Teplické předměstí 2 435 2 440
5 O Srbsko 971 950
6 O Za Chlumem I. 4 316 4 000
7 O Chlum 354 400
8 O Pražské předměstí 2 597 2 500
9 O Újezd 2 302 2 350
10 R Kyselka 112 100
11 U Na větráku 163 315
12 D Nádraží 0 0
13 P Chudeřice - sever 4 5
15 O Chudeřice 0 0
16 Z Modřín 0 105
17 Z Hradiště 26 150
18 O Za Chlumem II. 1 514 1 500
19 Z Pod Bořeněm 0 0
20 U Velkolom 0 0
21 U Radovesická výsypka 0 0
c e l k e m     17 026 17 015

Z dosud "neobydlených" urbanistických obvodů se obytné území rozšiřuje v UO-016, kam je lokalizována nová zástavba, kombinovaná s drobnou výrobou nebo službami. Z přehledu je zřejmá stabilizace bydlícího obyvatelstva ve vlastním centru města, opět v návaznosti na aktivity v oblasti celoměstského občanského vybavení. Úbytek obyvatel lze očekávat v "panelákových" obytných souborech, což nebude opět problém pouze města Bílina.

Ten bude obecný pro všechna města tohoto státu. Bydlení v bytech panelového domu, bytech I. kategorie, což byl donedávna standard bydlení, se s postupem doby stává spíše bydlením sociálním, tj. dotovaným pro sociálně slabší skupiny obyvatel. Vede k tomu hlavně zjištění, že domy tohoto druhu nelze radikálně měnit, např. na větší plošný standard, který by byl blízký zvyklostem západní Evropy, kam se chce tento stát blížit. Může nastat i situace, že budou domy panelových sídlišž postupně i demolovány. To je však momentálně, vycházejíc ze současných možností, časově vzdálený fakt, který návrhové období územního plánu přesáhne.
 

2 . DEFINITIVNÍ VÝSLEDKY SČÍTÁNÍ LIDU, DOMU A BYTU K 3. 3. 1991

Soubor dat je uspořádán podle existujících urbanistických obvodů do tří základních okruhů, které jsou v podstatě doplňkem k již ukončené etapě průzkumů a rozborů města.

První okruh dat tvoří údaje o obyvatelstvu. V tabulkové části jsou proti předběžné verzi uvedeny příslušnosti obyvatel ekonomicky aktivních podle jednotlivých odvětví. Je zřejmá absolutní převaha pracujících v průmyslu - 5 031 osob. Ze tří hlavních ekonomických sektorů je nejmenší zaměstnanost v tzv. priméru, tj. zemědělství a lesnictví - 306 osob. Specifickým údajem, který poskytuje poslední sčítání, je počet osob bydlících a narozených v obci. Tento počet "rodáků" tvořil třetinu obyvatel města - 5782 osob, tj. 33.96 %, což je v rámci severních Čech hodnota nevybočující z průměru.

Druhý okruh dat jsou údaje o domech, kde je uveden navíc počet domů z hlediska počtu nadzemních podlaží. Z přehledu je zřejmá převaha domů do dvou podlaží. 106 domů je s pěti a více podlažími. Tyto jsou soustředěny vesměs v nové zástavbě - Za Chlumem.

Třetí okruh tvoří data o bytech. Zde je uvedena struktura bytů podle jejich sčítání. Ta ukazuje absolutní převahu bytů postavených po roce 1945. Kvalitativní růst obytného území, vyjádřený počtem bytů trvale obydlených, vrcholí v období 1971 - 1980. Z této doby pochází 2349 bytů. O útlumu v dalším období svědčí údaj o počtu bytů postavených v letech 1981 - 91. Těch bylo sečteno pouze 133. Stejný charakter a relativní nízké stáří bytů ukazuje zřetelnou převahu bytů I. kategorie. Tato kategorie je však vyjádřením technického vybavení bytů a napojení na technické sítě, není však vyjádřením plošného standardu. Ten by pohled na kategorizaci, pokud by byl zohledňován, významně měnil. Všeobecně je možné říci, že plošně větší byty i s větším počtem obytných místností lze hledat ve starší zástavbě, zejména v domech a bytech postavených do roku 1945 (1900 - 1945). Závěr souboru údajů podle urbanistických obvodů tvoří vybrané údaje charakterizující úroveň technického vybavení bytů. Srovnání těchto dat s obdobou v dalších městech vede k závěru, že úroveň (co do kvality) technického vybavení je ve městě poměrně vysoká. O tom svědčí následující charakteristiky:

 

ukazatel počet bytů % z úhrnu bytů
vodovod v bytě 6 373 99,5
plyn ze sítě 5 281 82,5
přípoj na kanalizaci 6 101 95,3
vlastní WC 6 293 98,3
ústřední topení 5 213 79,9
teplá užitková voda z mimobyt. zdroje 5 008 78,2
kamna na pevná paliva 328 5,1

3 . POHYB ZA PRACÍ A VÝPOČET PRACOVNÍCH PŘÍLEžITOSTÍ

Analýza pracovních příležitostí a pohybu za prací je možná na základě zpracování dat sčítání 1991. Vstupní data byla dána statistikou k dispozici teprve v roce 1993. Podle těchto údajů je možné sledovat pohyb za prací mimo obec, do obce, dále jsou sledovány hlavní proudy pohybu za prací i škol. Kromě zjištěného kvanta pohybujících se za prací lze sledovat i strukturu podle odvětví i věku, dále frekvence a čas potřebný k dojíždění. Podle poskytnutých dat vyjíždělo k 3. 3. 1991 z obce celkem 4932 osob, z toho za prací 3876 a 1056 osob do škol a učení.

Hlavními cíli vyjížďky za prací byly v rámci okresu:

  • Teplice - 1341 osob z toho za prací 952
  • Ledvice - 1119 osob z toho za prací 1118
  • Duchcov - 310 osob z toho za prací 237

do obcí mimo okres Teplice:

  • Most - 475 osob z toho za prací 329
  • Praha - 114 osob z toho za prací 51

Struktura vyjíždějících za prací byla podle odvětví následující:

  • zemědělství a lesnictví 166 nejvíce Hrobčice 61
  • průmysl 2333 Ledvice 1065
  • stavebnictví 443 Teplice 156
  • doprava a spoje 221 Teplice 50
  • obchod a jiné činnosti 270 Teplice 156
  • sociální činnosti, zdrav. 179 Teplice 102
  • služby a bytové hosp., ost. 264 Teplice 59

Denně vyjíždí za prací 3713 osob tj. 95.80 všech vyjíždějících z obce.

Opačným směrem tj. do Bíliny dojíždělo celkem 3573 osob z toho za prací 3196 za prací a 382 do škol. Hlavními obcemi, pro které je Bílina cílem jsou:

  • Teplice - 1106 osob z toho za prací 1015
  • Duchcov - 381 osob z toho za prací 381
  • Hrobčice - 253 osob z toho za prací 118

Z obcí mimo okres Teplice dojíždělo do Bíliny nejvíce:

  • Most - 185 osob z toho za prací 162
  • Brňany - 187 osob z toho za prací 167

Struktura dojíždějících do Bíliny je podle odvětví tato:

  • zemědělství a lesnictví 77 nejvíce Teplice 23
  • průmysl 2458 Ledvice 810
  • stavebnictví 205 Teplice 51
  • doprava a spoje 155 Teplice 30
  • obchod a jiné činnosti 75 Teplice 21
  • sociální činnosti, zdrav. 115 Teplice 45
  • služby a bytové hosp., ost. 488 Teplice 29

Z uvedených dat je zřejmé, že saldo pohybu za prací a do škol je v neprospěch Bíliny - 1359 osob. Největší intenzita pohybu je mezi Bílinou a Teplicemi.

Na základě znalosti dat o ekonomické aktivitě bydlících osob v obci, počtu vyjíždějících a počtu dojíždějících, lze provést výpočet počtu pracovních příležitostí, které ve městě existovaly k datu sčítání.

 

  zem. les. prům. stav. doprava spoje obchod jiné čin. sociální činnosti služby a ostat. úhrn
EA 306 5 031 765 545 767 850 1 119 9 383
vyjíždějící 166 2 333 443 221 270 179 264 3 876
dojíždějící 77 2 458 205 155 75 115 488 3 573
prac. přílež. 217 5 156 527 479 572 786 1 343 9 080

Z přehledu vyplývá skutečnost, že město je z hlediska vztahu pracovních příležitostí a počtu ekonomicky aktivních "zásobárnou" pracovníků. Počet pracovních míst existujících ve městě by bylo možné "pokrýt" z vlastních zdrojů a ještě by byl přebytek 300 osob. To je však pouze teoretická možnost, poněvadž pohyb za prací je proces velmi složitý a ovlivňovaný řadou faktorů, které mají vliv jak kvantitu, tak kvalitu a nakonec se projevují i v počtu pracovních možností města.

Novým fenoménem, který vstoupil do řešené problematiky je počet nezaměstnaných. První hodnoty byly sledovány v rámci sčítání lidu, domů a bytů v roce 1991 pod položkou "osoby ekonomicky aktivní, hledající si práci". Vzhledem k tomu, že transformační proces byl v počátcích, zjištěným datům nelze přikládat vážnější význam. Přesto je lze brát jako začátek sledování tohoto jevu. Ve městě Bílina bylo v okamžiku sčítání 233 osob hledajících si práci z toho 136 mužů a 97 žen. Počet nezaměstnaných tvořil 1.37 % všech obyvatel a 2.50 % úhrnu ekonomicky aktivních obyvatel. K 31. 12.1993 bylo podle evidence Úřadu práce v Teplicích evidováno v Bílině 436 osob, tj. v přepočtu na počet obyvatel, zjištěný při sčítání, 2.6 % a 4.6 % v přepočtu na počet ekonomicky aktivních a nakonec 4.8 % na počet zjištěných pracovních příležitostí. K 31. 3. 1994 byl podle stejného zdroje počet nezaměstnaných 493, což představuje míru nezaměstnanosti vyšší než 5 % (5.25).

Toto zvýšení lze přičíst ke zvýšení frekvence ukončení pracovních poměrů v závěru roku 1993. Počet hledajících si práci byl po 31. 3., tj. ve 2. čtvrtletí nižší, nárůst se projeví až po 30. 6. (zatím nebyla data!). V ročním chodu přírůstku či úbytku nezaměstnaných lze z dosud poznaných faktů (nejen v Bílině) vysledovat určité zákonitosti, např. kolísání ročního chodu míry nezaměstnanosti s kulminacemi v pololetí a v závěru roku. V případě řešeného území bude růst či pokles nezaměstnaných závislý na vývoji potřeb pracovních sil v těžbě a energetice. Podniky, které jsou pro město rozhodující, většinou procházejí v současnosti privatizačním procesem a je velmi obtížné a vlastně nemožné předvídat její důsledky. Přesto však lze vyslovit názor, že v nejbližším období nelze s výrazným útlumem výše zmíněných odvětví, které mají na zaměstnanost obyvatel města Bílina významný vliv, počítat.
 

4 . PŘEDPOKLÁDANÝ VÝVOJ V OSTATNÍCH OBCÍCH

Vývoj v ostatních obcích řešeného území nebude mít v následujícím období vzestupný trend, který nebyl ani v období minulém. Jako úspěch lze považovat skutečnost, že se podaří omezit další "odliv" hlavně mladší části populace obcí řešeného území. Tento problém se nevztahuje pouze na dané území, jde o jev, který je platný pro všechny obce, resp. sídla tzv. venkovského prostoru, jejichž vylidňování mělo řadu příčin v konání pominuvšího politickoekonomického prostředí. Nynější trend, podpořený jinými přístupy k rozvoji osídlení jako celku, kde již není dominující faktor koncentrace obyvatel do vybrané sítě sídel, která byla umocněna kvanty nových bytů, dává venkovským sídlům možnost jejich stabilizace, která se navenek projeví stabilizací bydlících osob. Proto je třeba chápat a považovat za příznivý nikoli rozvoj kvantity nýbrž kvality. Ten však, jako vše v současnosti, závisí na ekonomických možnostech a v podstatě na samotném obyvatelstvu.

Jako příloha je součástí tabulkové části i soubor charakteristik za sídla řešeného území, které poskytly výsledky sčítání k 3. 3. 1991 v definitivní verzi. Data jsou uvedena společně v tabulkovém souboru i s daty za město Bílina.