Language

Územní plán - Ekonomická základna

1 . ZADÁNÍ A CÍLE ŘEŠENÍ

Ekonomická základna je zde definována jako soubor areálů (závodů nebo provozoven), kde jsou realizovány převážně výrobní, opravárenské a skladové činnosti. Tato ekonomická základna představuje v řešeném území - sídelním útvaru - významný a motivující prvek urbanistického vývoje vlastního města i ostatních obcí.

V návrhovém období tohoto územního plánu (1995 - 2005) se však očekává, že založený extenzivní ekonomický a územní rozvoj v řešeném území bude vystřídán procesem zkvalitňování urbanistického vývoje, ekonomickou základnu nevyjímaje.

Pro naplnění těchto cílů byly formulovány úkoly, uvedené v zadávacím dokumentu - územních a hospodářských zásadách :

  • posoudit nebo řešit důsledky eventuálního krizového vývoje těžby uhlí v lomu Doly Bílina na vývoj sídelního útvaru Bílina, zejména zaměstnanost jeho obyvatel
  • vyhodnotit možné územní důsledky strukturálních změn ve stávající ekonomické základně
  • navrhnout kvalifikovanou nabídku území pro rozvoj výrobních služeb a malé podnikání (alternativní ekonomické aktivity)
  • posoudit možné alternativy funkčního využití disponobilního devastovaného území po ukončených báňských činnostech
  • do urbanistického konceptu zapracovat vládní usnesení č.444/30.10.1991, o územně ekologických limitech těžby uhlí a energetiky v SHP

Výchozím a základním podkladem pro vypracování urbanistického návrhu jsou zpracované průzkumy a rozbory ekonomické základny z roku 1992 a projednaný koncept územního plánu z roku 1994, doplněné aktuálními informacemi ze současného období.

Hodnoty zjištěných údajů, zejména z oblasti podnikatelských záměrů, nesou však znaky probíhajícího procesu ekonomické transformace a vyjadřují tudíž pouze nevelký časový úsek. Protože ani oficiální statistika neposkytuje odpovídající soubor informací pro tvorbu územního plánu, je nezbytné této skutečnosti přizpůsobit vlastní řešení ekonomické základny (např. její členění).

Ekonomická základna je potom v územním plánu definována poněkud obecněji : na úrovni celého řešeného území svou kapacitou (celkovou výměrou a počtem pracovníků) a na úrovni města nebo obce potom urbanistickými kategoriemi (městská, příměstská a mimoměstská). Firemní označení jednotlivých areálů je doplňující identifikací.

Předkládaný koncept urbanistického návrhu ekonomické základny má základní smysl v založení její nové urbanistické struktury, jejíž konečné zformování se klade až do období ukončení těžby uhlí v Bílině. Koncept je tudíž prvou vývojovou fází restrukturalizace místní ekonomické základny, kdy navrhovaný horizont územního plánu - rok 2005 - postrádá faktický význam. Závažnost konceptu je v odstartování složitého procesu transformace a konverze v místních podmínkách.

Zemědělská a lesnická problematika má specifický vývoj a je řešena v jiné části dokumentace územního plánu.
 

Území řešené územním plánem, zahrnující město Bílina a obce Hostomice a Světec, má určité znaky autonomního ekonomického vývoje v rámci Severočeské hnědouhelné pánve. Patří k těm územím, kde zejména v posledních dvou desetiletích dominovaly zájmy palivoenergetického komplexu. Tento monopol podřídil svým potřebám m.j. velikost obytné kapacity sídel, strukturu zaměstnanosti obyvatel, infrastrukturu a krajinu. Nejvíce však ovlivnil místní ekonomickou základnu.

Charakteristickými znaky tohoto vývoje je koncentrace a neúměrný rozvoj obytné funkce města Bílina, kde v současné době bydlí 89,5% všech obyvatel řešeného území. Palivoenergetický komplex se podílí 57.2% na celkovém počtu pracovních míst. Doprovodné negativní účinky z báňské činnosti na své okolí nadále trvají.

V současné době lze nastolit tyto základní otázky dalšího vývoje ekonomiky řešeného území :

  • zda se dostává místní palivoenergetický komplex do takového poklesu (útlumu), že ztrácí svou dosavadní pozici rozhodujícího iniciátora urbanistického rozvoje
  • zda současná kapacita tohoto komplexu již nepřesahuje hranici rovnováhy místních územních a ekologických podmínek
  • zda existuje alternativa jiné ekonomiky pro toto území

Odpovědí na tyto otázky je návrh ekonomické základny, který předpokládá, že těžba uhlí na Dole Bílina bude stabilní a přesáhne rok 2010 (podle posledních údajů je předpoklad ukončení těžby v roce 2035), že ekologizace provozu palivoenergetického komplexu bude realizována, a že budou mít nové ekonomické aktivity maximální podporu.

2.1. VZTAH PALIVOENERGETICKÉHO KOMPLEXU K ŘEŠENÉMU ÚZEMÍ

V období před otevřením velkolomu Bílina a před výstavbou elektrárny Ledvice měla Bílina něco kolem 10 000 obyvatel (t.j. pouze 61.1% všech obyvatel celého řešeného území). Hlavními zdroji zaměstnanosti obyvatel byly blízké uhelné doly a lomy, sklárny, obchod (lázně), železnice a především zemědělství. Poměrně velká část práceschopného obyvatelstva vyjížděla za prací mimo řešené území.

Současný palivoenergetický komplex zaměstnává 6 700 pracovníků, což představuje 2 pracovní místa na 3 ekonomicky aktivní obyvatele v území. Zejména pro naplnění potřeb pracovních sil v tomto komplexu byla realizována výstavba 8 055 bytů (stav k roku 1991), z toho 6 831 bytů v Bílině. Z porovnání uvedených čísel vyplývá, že na jeden byt v Bílině připadá jedno pracovní místo v palivoenergetickém komplexu.

Neúměrná potřeba nových pracovních sil v palivoenergetickém komplexu byla také příčinou vysoké zaměstnanosti místních obyvatel (ženy, důchodci aj. a také nenormálních podílů mezi národohospodářskými sektory :

primér (4.2%) : sekundér (70.3%) : terciér (25.5%).

Území palivoenergetického komplexu má celkovou výměru 46.5 km2, včetně území mimo vlastního řešeného prostoru.. Provozní areály z toho zabírají 145.3 ha, což znamená, že 45 km2 je územím devastovaným činnostmi PEK.

Přes řadu závažných negativních vlivů palivoenergetického komplexu na životní prostředí, kdy únosná hranice místních ekologických podmínek byla vesměs překročena, zatím pro nejbližší období neexistuje žádná jiná a odpovídající ekonomická alternativa. Návrat k ekonomickým aktivitám před období rozvoje PEK je pouhou iluzí.

Pro zajištění trvale udržitelné budoucnosti osídlení a vysoké kvality prostředí je bezpodmínečně nutná existence silné ekonomiky. Silná místní ekonomika znamená dobrou sociální úroveň obyvatel, značný příjem pro rozpočty města a ostatních obcí a dobrý byznys. Strategickou cestou k zachování silné ekonomiky je zvládnutí procesu postupného útlumu palivoenergetického komplexu. To znamená, že během návrhového období územního plánu, bude žádoucí :

  • aktivně spolupůsobit při konverzi palivoenergetického komplexu, např. formování nového velkého průmyslového závodu (viz perspektivní areál)
  • zainteresovat při rozvoji malého a středního podnikání zejména uvolněné zaměstnance z PEK
  • nabídnout pro živnostenské provozovny, zejména terciérní sféry, vhodné objekty a stavební parcely
  • zvýšit atraktivitu města a obcí pro nové podnikatele (občanská vybavenost, technická infrastruktura, doprava)
  • počítat s poklesem zaměstnanosti obyvatel a se zvýšenou vyjížďkou za prací

Pro koncepci urbanistického návrhu ekonomické základny uvedená strategie útlumu palivoenergetického komplexu znamená vytvoření určité vize osídlení a jeho ekonomické základny po ukončení produkce PEK a současně navržení vstřícného urbanistického řešení ekonomické základny prvé fáze postupného útlumu. Eventuální náhlý kolaps uhelného průmyslu nemůže mít odpovídající odezvu v územním plánu, nebož mezi nabídkou území a zřízením nového pracovního místa je poměrně dlouhé období přípravy a realizace.
 

2.2. TĚžBA UHLÍ

Průmět územních důsledků lomové těžby uhlí do konceptu územního plánu vychází z podnikové báňské studie (na léta 1996 - 2007 a do vyuhlení - BPT) a z Těžebně ekologické prognózy SHR - II.etapa.

Závazným podkladem pro urbanistický návrh je Usnesení vlády ČR č.444 ze dne 30.10.1991, o územních ekologických limitech těžby hnědého uhlí a energetiky v Severočeské hnědouhelné pánvi.

Pro těžební lokalitu Bílina je v tomto usnesení stanoveno omezení prostoru jak pro dobývací stranu lomu, tak pro patu svahů obou vnějších výsypek, a to formou t.zv. závazných (konečných) línií. V návrhu jsou tyto závazné línie graficky vyznačeny na mapě v měřítku 1 : 10 000, podle podkladů Dolů Bílina. Tento závazný regulativ uspořádání území by měl mít platnost až do vyuhlení lomu.

Danému omezení, spolu s odbytovými možnostmi uhlí, budou přizpůsobeny těžební postupy lomu (POPD), nová koncepce v lokalizaci skrývky a životnost lomu. Závažným problémem pro řešené území zůstává funkční využití zbytkového prostoru lomu.

Podle podnikové báňské koncepce je předpokládána životnost lomu do roku 2035, a to při maximální roční těžbě 7.7 mil. tun uhlí, při zaměstnanosti 5 000 - 5 500 pracovníků (do roku 2020). Z ostatních lomů Severočeského hnědouhelného revíru má lom Bílina nejméně územních a ekologických problémů.

Ukončením těžby uhlí v lomu Bílina budou vlastně vytěženy využitelné (bilancované) zásoby uhlí - 151.2 mil. tun - v dobývacím prostoru Bílina (podle vymezení z roku 1976). Nevytěžené zbytkové zásoby uhlí - celkem 114.2 mil. tun - jsou rozptýlené a budou vesměs navrženy k odpisu uhelných zásob. Ukončením těžby v lomu Bílina bude uzavřen ekonomický fenomén dobývání uhlí v řešeném území sídelního útvaru Bílina.

Ze současné báňské koncepce Dolů Bílina vyplývá pro urbanistický návrh m.j. nutnost :

  • zachovat územní stabilitu "povrchových" závodů, provozů a zařízení zabezpečujících báňské činnosti, upravárenství a odbyt uhlí ; Doly Bílina neuvažují s výstavbou na nových pozemcích
  • respektovat pásma hygienické ochrany osídlení před negativními vlivy těžby a upravárenství uhlí podle platných hygienických normativů (hluk, exhalace, prašnost)
  • předpokládat, že území devastované předchozími báňskými činnostmi bude bez časového prodlení předáno ke konkrétnímu funkčnímu využití

2.3. STRUKTURÁLNÍ ZMĚNY EKONOMICKÉ ZÁKLADNY

  1. podle průzkumů a rozborů ekonomické základny z roku 1992 mají rozhodující podíl na místním ekonomickém potenciálu bohatá ložiska uhlí, hodnota výrobních fondů, pracovní síly a infrastruktura
  2. probíhající ekonomická reforma zatím podstatněji zasáhla místní ekonomickou základnu; reforma organizačních struktur je prakticky ukončena, včetně palivoenergetického komplexu
  3. strukturální změny výrobních programů zasáhly převážně stavebnictví; výsledkem těchto změn je m.j. dělení původních areálů na více podnikatelských subjektů, s jiným podnikatelským zaměřením
  4. pro další vývoj ekonomické základny je důležité zachování velkých průmyslových závodů (nad 500 pracovníků): Doly Bílina, Chudeřické sklárny a sklárna Kavalír; tyto velké závody mají schopnost iniciace zřízení návazných výrob, služeb a obchodu v samostatných provozovnách
  5. ekonomická reforma podnítila rozvoj zejména malého podnikání (do 25 prac.); pro zřizování nových provozoven má Bílina a okolní obce poměrně příznivé podmínky ve stávajících stavebních fondech, mimo panelovou výstavbu, naopak nepříznivou okolností je malá vrstva podnikatelů - převážná část práceschopných obyvatel chce být stále jen zaměstnancem
  6. změna vlastnických poměrů se nejvíce promítla do zemědělské výroby a lázeňství; intenzita zemědělské prvovýroby však výrazně stagnuje
  7. transformace ještě čeká železniční dopravu; Její ekonomický význam může narůst zejména nároky na nové přepravní požadavky na ČD od místních podnikatelů

 

Kapacitou ekonomické základny se rozumí úhrnná výměra všech závodů a provozoven a jejich celkový počet pracovníků. Úvodem je dobré poznamenat, že kapacita ekonomické základny není vždy dostačující podmínkou pro existenci silné ekonomiky města nebo obce.

Kapacita ekonomické základny řešeného území je oproti jiným, srovnatelným městům a sídelním útvarům nadprůměrná.

Porovnání plošné velikosti ekonomické základny Tab. 01

města, útvary výměra v ha m2 / obyv. poznámka
BÍLINA 225,9 116,3 sídelní útvar (řeš.úz.)
LITOMĚŘICE 75,9 29 sídelní útvar
LITVÍNOV 56,5 19,4 město, bez Záluží
MOST 219,2 36,2 bez Komořan
TEPLICE 264,8 49,1 sídelní útvar

Nadprůměrnost výměry ekonomické základny zapříčiňuje poloha areálů palivo energetického komplexu. Např. po jeho navrhované redukci (PEK) poklesne ukazatel výměry na jednoho obyvatele na cca 41,6m2, což se blíží velikosti EZ v sídelním útvaru Teplice.

Obdobně porovnatelný je i ukazatel počtu pracovníků ekonomické základny. Ten je však méně objektivní, nebož je ovlivněn poměrně dynamickým vývojem počtu pracovníků. V roce 1991 bylo z celkového počtu ekonomicky aktivních obyvatel řešeného území 91,7% pracovníků ekonomické základny. Pro tentýž rok činí stejný ukazatel pro sídelní útvar Litoměřice 27,1% a pro město Litvínov (bez Záluží) dokonce 19,3%. Například po odpočtu pracovníků palivoenergetického komplexu představuje ukazatel pro sídelní útvar Bílina pouze 25,4%.

Vize výhledové kapacity a uspořádání ekonomické základny je založena především na ukončení těžby uhlí, na dalším provozu energetického zdroje Ledvice. Předpokládá postupnou realizaci průmyslové zóny v Bílině (konverze závodu DB - 1) a zánik závodu 2 a úpravny uhlí Dolů Bílina v Ledvicích. Procesu redukce průmyslových ploch by měl odpovídat přechod zaměstnanců Dolů Bílina do nových perspektivních pracovních míst. Uvažovaná redukce průmyslových ploch bude několikanásobně větší než nové vhodné území pro jiné podnikatelské aktivity. Vize nepředpokládá, že počet restrukturovaných a nových pracovních míst bude shodný s počtem bytů v Bílině. Bude zřejmě řádově nižší.

Výše uvedená vize restrukturalizace průmyslu, založená na redukci Dolů Bílina, je oproti jiným možným vizím (např. konverze všech závodů Dolů Bílina) upřednostněna proto, že je realizovatelná souběžně a postupně, především však zakládá novou, kvalitnější územní strukturu ekonomické základny. I když naplnění této vize je očekáváno za 20 - 25 let, předpokládá se její programové založení co nejdříve. Proto jsou již v návrhu ekonomické základny zakotveny její základní prvky :

  • vymezení průmyslové zóny Bílina
  • lokalizace nového vhodného území pro podnikání
     

Pro urbanistický návrh ekonomické základny je účelné areály závodů a provozoven strukturovat podle urbanistických kategorií na :

  • mimoměstské (A)
  • příměstské (B)
  • městské (C)

Jednotlivé kategorie jsou definovány základními lokalizačními faktory (požadavky) podnikatelských subjektů na území, infrastrukturu a na ekologii (viz příloha č.I).

Skladba stávající ekonomické základny tab. 02

urbanistické kategorie     počet areálů výměra   pracovníci  
        ha % počet %
A - mimoměstská     16 203,6 90,1 8 144 86,2
B - příměstská     35 21,4 9,5 606 6,4
C - městská     5 0,9 0,4 638 7,4
EZ celkem     58 225,9 100 9 448 100

Kategorie mimoměstské ekonomické základny sestává především z areálů průmyslových výrob (sklárny, cihelna), těžby a úpravy uhlí, energetiky a ze základen stavební výroby (betonárny). Průměrnou velikostí areálu (11.0 ha a 450 pracovníků) patří vesměs do skupiny velkých podniků.

Mimoměstská kategorie (A) má v ekonomické základně dominantní postavení a to zásluhou extenzivního vývoje palivoenergetického komplexu. Uvažovaná plošná redukce ekonomické základny se do urbanistické koncepce promítá klasifikací jednotlivých areálů na území perspektivní a neperspektivní. Provedená klasifikace má nutně nadčasový význam a je založena na určité urbanistické prognóze; jde tudíž pouze o nástroj územního plánu.

Neperspektivními areály jsou označeny takové, které by po ukončení současného provozu neměly zakládat jiné průmyslové aktivity a měly by ustoupit jinému funkčnímu využití. Konkrétnější jiné funkční využití však může být stanoveno až později, po roce 2005.

V areálech, označených za neperspektivní, může být realizována taková investiční výstavba, inovace technologie a obnova stavebních fondů, kde provozovatel prokáže její účelnost v omezené životnosti areálu. Nelze vyloučit možnost zachování vybraných budov pro jiné funkční využití (občanské vybavení, zemědělství - rekultivace, ap.)

V urbanistickém návrhu ekonomické základny je klasifikováno 8 areálů jako neperspektivních. Jejich celková výměra činí 78.9 ha (38.7% výměry kategorie A) a je v nich zaměstnáno 3 808 osob, t.j. 46.8% pracovníků této kategorie. Pro řádově tento počet pracovníků budou postupně navrhována nová pracovní místa.

Perspektivní areály jsou naopak nosnými prvky ve vývoji ekonomické základny, nebož i nadále zabezpečují podíl v zaměstnanosti místních obyvatel, zejména v období procesu konverze Dolů Bílina. Tyto areály musí mít výhodné územní a územně technické podmínky pro svůj rozvoj.

U perspektivních areálů je předpokládán programový rozvoj základních výrobních fondů (dostavba, rekonstrukce, výstavba), dořešení vazeb na vnější infrastrukturu a odstranění případných ekologických závad. U těchto areálů se nedoporučuje nefunkční dělení na více podnikatelských subjektů. Podle urbanistického návrhu ekonomické základny se jedná o 10 areálů, o celkové výměře 124.6 ha a s počtem 4 336 pracovníků (stav z roku 1991).

Klasifikace jednotlivých areálů kategorie mimoměstské ekonomické základny (A) je vyznačena v příloze č. II.A.

Kategorii příměstské ekonomické základny tvoří areály závodů a provozoven rozdílných velikostí a širokého sortimentu podnikatelských činností. V současné skladbě kategorie B činí průměrná výměra areálu 0.63 ha a 48 pracovníků. Provozované ekonomické aktivity mají vesměs charakter malého podnikání (do 25 zaměstnanců) a realizují výrobu, výrobně opravárenské služby, autodopravu a skladování, včetně návazného obchodu.

Tato kategorie ekonomické základny prochází v současných nových ekonomických podmínkách dynamickým vývojem. Přesto je rozvoj malého podnikání v Bílině, oproti jiným městům, potlačován trvajícím monopolem palivoenergetického komplexu a výsledkem je pouze 6 ti procentní podíl na zaměstnanosti v celé ekonomické základně.

K podnětům na větší rozvoj příměstských areálů také patří výhodné územní podmínky, a to jak pro stávající areály, tak pro nové provozovny.

V konceptu návrhu ekonomické základny se neuvažuje u stávajících areálů (35) s jejich vymístěním, i když ve své většině nepředstavují mimořádný provozní soubor s vysokou architektonickou úrovní provozních budov. Současná úroveň je sice poplatná podmínkám vzniku, ale ve své konečné podobě by měly tyto areály představovat nezastupitelnou funkci a fond v předměstských zónách.

Výstavba nových provozoven následuje většinou až po vyčerpání stávajících vhodných objektů a parcel. Návrh územního plánu uvažuje pro tuto kategorii ekonomické základny s výměrou zhruba 7 ha nového území (současný stav je 21.4 ha). Toto území je členěno do více lokalit, čímž vytváří velmi širokou nabídku jak z hlediska velikosti, profese, tak i z hlediska doby zahájení výstavby.

Rozvoj malého a středního podnikání v místních podmínkách je ovšem podmíněn i zainteresovaností orgánů jednak města a ostatních obcí v území (pozemky), ale i státu (programy pro podnikatele). V současné době nejsou zatím vzneseny žádné požadavky na výstavbu nových provozoven.

Přehled stávajících areálů příměstské kategorie EZ (B) je v příloze č. II.B.

Do městské kategorie ekonomické základny přísluší provozovny s poměrně malou výměrou areálu, nebo bez něj. Řada provozoven této kategorie existuje i jako součást vícefunkčního objektu. Typickým zástupcem je malá živnostenská provozovna, vesměs dodatečně umístěná do stávajícího objektu, která však musí splňovat podmínky §29, 30 a 72 živnostenského zákona. Převažujícími činnostmi jsou služby a návazná komerce. Provozoven této kategorie je však v řešeném území velmi málo. V Bílině atypicky zastupují tuto kategorii detašovaná pracoviště velkých průmyslových podniků. Vysvětlení uvedeného stavu je jednoduché: zpracované průzkumy a rozbory neregistrovaly provozovny "bez areálů" a nebo s výměrou pod 500m2, protože pro potřebu tvorby územního plánu jsou svou výměrou nepostihnutelné.

Podnikání v kategorii městské ekonomické základny v provozovnách, které jsou lokalizovány převážně v centrálních částech města a obcí, je samozřejmostí a představuje ojedinělý kolorit náměstí a obchodních ulic. Pro každý sídelní útvar, až velký či malý, jsou takovéto "atraktivity" nepostradatelné.

V rámci návrhu ekonomické základny jsou pro tento typ provozoven formulovány základní regulativy pro jejich umístění a provoz. Návrh neuvažuje s tendencí plošného vymisžování provozoven (závodů) s činnostmi výrobně opravárenskými, výrobními a skladovými z centrálních částí města a obcí, pokud splňují základní kritéria daných regulativů.

Provozovny městské kategorie (C), o výměře nad 5 arů, jsou uvedeny v příloze č. II.C.

Koncepci vývoje ekonomické základny pro tvorbu územního plánu sídelního útvaru Bílina lze shrnout takto : Založit v území perspektivní prvky nové struktury ekonomické základny pro stabilizaci velkých průmyslových závodů a pro rozvoj nových provozoven. Ideou očekávané transformace EZ je redukce průmyslu - po útlumu těžby uhlí - ve prospěch malého a středně velkého podnikání.

 

Před vlastním návrhem ekonomické základny, jehož těžištěm je územní uspořádání ekonomických aktivit, nelze pominout úlohu současného devastovaného území po ukončených báňských činnostech. Disponibilnost rozsáhlých pozemků je pouze zdánlivá, nebož většina z nich je zařazena pro rekultivační práce.

V návaznosti na koncepci vývoje ekonomické základny nejsou tyto devastované plochy, možná ekonomicky výhodné, v urbanisticky atraktivních lokalitách. Z pohledu časových požadavků lze doporučit urychlenou rekultivaci a eventuální budoucí zábor rekultivovaného území pak bude jistě menším zlem.

5.1. MĚSTO BÍLINA

Nejrozsáhlejší územní koncentrace ekonomické základny leží na severozápadě města. Jsou zde umístěny převážně areály Dolů Bílina. Ostatní závody a provozovny jsou již rozptýleny v jednotlivých městských částech Bíliny. Stávající územní uspořádání ekonomické základny tvoří kostru pro návrh její nové územní struktury.

Nosným prvkem nové kostry je průmyslová zóna Bílina. Ta je vymezena na východní straně železnicí, na jihozápadě Důlní ulicí a na severozápadě potom silnicí Chudeřice - Břežánky. Hrubá výměra zóny činí asi 120 ha, z toho 15 až 20 ha má charakter územní rezervy. Území zóny leží v dobývacím prostoru Bílina, kde proběhla v minulosti hlubinná těžba. V této části dobývacího prostoru je uvažováno s odpisem zásob uhlí.

Na území zóny jsou nyní lokalizovány závody a provozovny, jejichž provozní a výrobní zaměření souvisí s těžbou uhlí a údržbou železnice, několik dalších menších areálů a nevelký počet málo udržovaných obytných domů v Důlní ulici.

Hodnota průmyslové zóny pro město je dána nejen její výhodnou polohou vůči urbanistické struktuře města, kvalitním dopravním napojením na silniční a železniční síž, zainvestovaností území, ale především reálnou možností postupného přebudování jejího ekonomického potenciálu. V cílovém uspořádání této zóny se předpokládá zaměstnání pro cca 3 000 osob, ve dvou až pěti středně velkých (do 500) prac.) nebo velkých podnicích. Zóna nebude výhodná pro provozovny poskytující služby obyvatelům města.

Pro založení průmyslové zóny Bílina jsou doporučeny následující urbanistické zásady :

  • respektovat trasu železničního spojení Duchcov - Ledvice - Bílina pro možnost její výstavby
  • podpořit požadavky na přepravu po železnici, zachovat (a rekonstruovat) stávající kolejiště a vlečkové systémy, včetně provozů služeb ČD (údržba, komerce)
  • vytypovat provozní soubory schopné strukturálních přeměn
  • neekonomické aktivity v území (bydlení, zahrádkaření aj.) považovat za funkce dočasného charakteru
  • za vhodné závody mimoměstské kategorie ekonomické základny považovat pro tuto zónu především těžké strojírenství, hutní druhovýrobu, malotonážní chemii, potravinářství, ale i kontejnerová překladiště, atp.

Pro období do roku 2005 nedojde se vší pravděpodobností k podstatným stavebním změnám. Bude však účelné, aby i dílčí funkční a stavební programy (technická infrastruktura, doprava) byly realizovány s předpokládaným nadhledem. K tomuto účelu by mělo sloužit podrobnější urbanistické řešení.

Závody a provozovny rozptýlené po území města jsou lokalizovány buď na předměstí, nebo v jeho centrální části. Předměstím se rozumí okrajová část zastavěného území města, včetně navazujícího území okolní krajiny. Sídliště ve smyslu tohoto členění má převážně identifikační funkci.

Na severu města, v prostoru Chudeřice, je umístěn velký průmyslový závod Chudeřické sklárny, který má charakter nosného závodu pro město (přes 1 000 zaměst.). Areál skláren (kategorie mimoměstská) je prostorově oddělen od městské obytné zástavby a má územní předpoklady pro další rozvoj. Návrh vyčleňuje územní rezervu 1.5 ha a počítá s kompletací zařízení technické infrastruktury (ČOV, pára z ELE) a s výsadbou funkční a ochranné zeleně.

Poměrně výhodnou polohu mají provozovny (kategorie příměstská) v prostoru u kasáren, danou především kapacitní místní komunikací, spojující je s městem a s trasou silničního obchvatu silnice I/13, která je navrhována v jejich těsné blízkosti. Stávající provozovny procházejí přestavbou a budou tvořit významné ekonomické centrum pro další územní rozvoj podnikání.

Západní část města má poměrně nevýhodnou dopravní polohu vůči centru a stávající provozovny zde umístěné tímto handicapem částečně trpí. Ekonomická atraktivita, daná silnicí Bílina - Braňany, je zatím nevýrazná. Návrh ekonomické základny s rozvojem podnikání v této příměstské části nepočítá.

Jižní příměstská část nemá nejvýhodnější územní podmínky pro větší areály (terén, dopravní tahy). Je zde situován zřídelní závod Bílinská kyselka s přímou vazbou na lázně. Šanci pro nové ekonomické aktivity mají hlavně nevýrobní živnosti.

Východní část města tvoří převážně velká sídliště - Za Chlumem a Pražské předměstí. V monofunkčně založených sídlištích byly provozovny ekonomické základny velmi vzácné a vesměs byly součástí t.zv. domů služeb. Pro současnou žádoucí potřebu umístění většího počtu nových pracovních míst v malých provozovnách na sídlištích nejsou vhodné územní ani ekologické podmínky.

Návrh ekonomické základny počítá s umístěním nových provozoven právě v příměstských částech města. Po vyhodnocení urbanistických podmínek těchto částí města je navržena jejich lokalizace v severovýchodní části. Do prostoru u kasáren jsou navrženy lokality č.1,2,3 a 4 a na okraj sídliště Za Chlumem pak lokalita č.5.
 

Navržené lokality Tab. 03

označení na mapě výměra v ha doporučené činnosti prům.výměra stav. parcely (ha) celk. počet prac. míst
1 1,8 stavební řemesla 0,3 120
2 1,35 silniční doprava 0,45 60
3 1,35 výroba, VO služby 0,2 50
4 1,25 výr. oprav.služby, sklady 0,2 60
5 1,25 výroba, VO služby 0,2 120

Základními požadavky na umístění a výstavbu provozoven je použití stavebních objektů trvalého charakteru, nejlépe dvoupodlažních a dispozice areálu s parkovacími a zpevněnými plochami, technicky zabezpečenými. U jednotlivých lokalit není vyloučena možnost umístění objektu trvalého bydlení pro podnikatele. Minimální výměra takového pozemku by měla být 15 arů. S ohledem na poměrně odlehlou polohu lokalit od potenciálních zákazníků z centra města by neměla být aktivita provozoven založena výhradně na přímém a místním odbytu. Návrh předpokládá, že pro uvedené lokality budou zpracovány podrobné regulační plány, ve kterých budou stanoveny konkrétní územní a stavební podmínky a specifikována zainteresovanost města.

V centrální části města, převážně kompaktně zastavěné, jsou zejména pro malé podnikání velmi výhodné ekonomické podmínky. Oproti předchozímu období totálních likvidací výrobních aktiv však nelze přistoupit na opačný extrém řešení. Racionální návrh je nyní založen na komplexním posouzení každé provozovny nebo závodu ekonomické základny zvlášž.

Areály v centru města by měly splňovat kritéria urbanistické kategorie C - městská, zejména však :

  • výraznou architektonickou úroveň provozovny, odpovídající své lokalitě
  • vysokou kulturu interiérů
  • ekologickou nezávadnost technologií a provozu
  • dominantní podíl komerce v provozovně

Návrh předpokládá výrazný nárůst počtu malých provozoven (do 25 pracovníků) v této městské části, především provozoven, které jsou součástí jiného objektu nebo pozemku (do 500 m2). Nejvýhodnějším umístěním jsou nejen hlavní a podružná centra, ale hlavně dopravně atraktivní ulice. Rozhodující iniciativa pro vznik provozovny musí vycházet ze strany podnikatelů. Návrh ekonomické základny nemá schopnost vytypovat v rámci zastavěné centrální části konkrétní plochy, resp. prostory pro tento druh malého podnikání.

Současná přítomnost areálů ekonomické základny v centrální části je netypická. Převažují provozovny příměstské kategorie (B), jsou seskupeny ve dvou prostorech centra a zaměření jejich aktivit neodpovídá atraktivitě místa. Jedná se o areál bývalého pivovaru a prostor na Újezdu, v sousedství hromadných kruhových garáží.

S ohledem na stávající majetkoprávní vztahy k nemovitostem návrh ekonomické základny doporučuje :

  • neočekávat obnovu výroby sladu a piva, malou pravděpodobnost na využití má zřejmě kultura, cestovní ruch, resp. superekologické výroby a pod.
  • po postupném vymístění stávajících aktivit využít celý areál ve prospěch "trhu velkoobchodu" (Casch and Carry); tato obchodní aktivita má potenci podpořit malé podnikatele, oživit centrum a je atraktivní i pro obyvatele - zákazníky, k podmínkám pro její vznik však patří nejen ověřený podnikatelský projekt, ale i vyřešení dopravního napojení
  • tato poslední podmínka je však neobyčejně složitou záležitostí, jejíž výsledek přímo souvisí s dopravním řešením křižovatky před vjezdem do areálu a úzkého profilu Litoměřické ulice - výhledově se nabízí i alternativa využití části tohoto areálu (za cenu částečných demolic) pro vedení přeložky Litoměřické ulice, jeho kvalitního dopravního napojení i lokalizaci parkoviště

Ekonomicky atraktivní prostor na Újezdě (původní zařízení staveniště pro DB) se doporučuje využít zejména pro speciální vybavenost, služby a obchod související s automobilismem a autoturistikou (autosalon, motorest, opravny, atd.). Prostor má klíčovou polohu a u současných provozoven je proto třeba do budoucna počítat s kompletní přestavbou.

Závěrem je třeba dodat, že území města je a zůstane hlavním nositelem územních důsledků předpokládané restrukturalizace ekonomické základny v řešeném území.
 

5.2. HOSTOMICE

Extenzivní rozvoj palivoenergetického komplexu a města Bíliny měl značně negativní dopad i na obec Hostomice, projevující se především značným úbytkem jejích obyvatel. Oproti 2 323 obyvatelům v roce 1950 vykazuje obec v roce 1991 pouze 1103 obyvatele, což je úbytek téměř 60% (58.5%). Odchodu obyvatel do městských sídlišž napomohla i monopolizace zemědělské výroby a ostatních pracovišž v obci. Současné ekonomické podmínky jsou příznivé pro zřetelné napravení bývalé ekonomické atraktivity obce. Nelze však očekávat kompletní obnovu bývalé struktury ekonomiky obce, nebož vývoj osídlení a ekonomické základny zafixoval v území jiné závažné hodnoty. Očekávaný útlum těžby uhlí má založenu větší pravděpodobnost než rozvoj zemědělství v místních podmínkách.

Návrh ekonomické základny pro Hostomice má základ v existenci územně perspektivních závodů, které jsou i výraznými zaměstnavateli. Počet pracovních míst převyšuje počet ekonomicky aktivních obyvatel obce. Na této skutečnosti se dá vyslovit předpoklad zastavení dalšího úbytku obyvatel.

Sklárny Kavalír jsou nosným závodem obce. Závod, situovaný na její návětrné straně, má v programu ekologizaci energetiky a odpadních vod. Potřebná technologická inovace nebude vyžadovat rozšíření stávajícího areálu.

Poměrně nová cihelna Hostomice je umístěna za severním okrajem zástavby obce, včetně rozsáhlého ložiska kvalitních cihlářských surovin. Její provoz obec neobtěžuje, technologie je zakrytá, bezodpadová.

Pro zvýraznění významu a atraktivity obce by bylo přínosem lokalizovat sem také provozovny malého podnikání (do 25 pracovníků). Nejlépe živnostenské provozovny, poskytující výrobně opravárenské služby, o velikosti areálů do 500 m2. Za výhodně umístěné lokality pro tyto aktivity lze považovat bývalé zemědělské usedlosti, situované do náměstí.

Návrh naopak nedoporučuje větší rozvoj malých provozoven v západní části obce, za silnicí I/13. Eventuální nové ekonomické aktivity v této lokalitě by měly mít spíš vazbu na silniční dopravu (autoslužby, zasílatelství, atd.). Pro podporu malého podnikání v obci je však nezbytné připravit konkrétní územní nabídku.
 

5.3. SVĚTEC

Z pohledu hospodářských sfér je správní území obce rozděleno na oblast zemědělskou - Úpoř, Štrbice a Světec a na oblast průmyslovou - Chotějovice.

Pro zemědělskou oblast obce zůstává i nadále zemědělská a lesní prvovýroba základním motivem dalšího vývoje jednotlivých sídel. Denní vyjížďka za prací do průmyslu činila v roce 1991 84.1% ekonomicky aktivních obyvatel. Při očekávaném poklesu nabídky pracovních míst v průmyslu nelze vyloučit zájem o podnikání, především přímo ve Světci.

Návrh proto doporučuje vytypovat stavební pozemky pro malé živnostenské provozovny (do 500m2 a 25 pracovníků) v Dolním Světci. Areál betonárny je hodnocen jako územně neperspektivní, zejména z důvodů špatné dopravní dostupnosti.

Chotějovice svou polohou a infrastrukturou zcela zapadají do průmyslového charakteru této části řešeného území. Nadmístní význam má rozvodna elektrické energie, která má být ještě ve svém významu posílena o nové vedení 400 kV. životní prostředí sídla, vklíněného mezi trasy komunikací, železnice a energovodů, nejvíce obtěžuje hluk z dopravy a značný spad popílku.

Návrh počítá se zachováním alespoň 50 pracovních míst, především v areálu bývalých Stavomontáží, dnes areálu Speciálních staveb Most. S ohledem na dobrou vybavenost železniční stanice Světec může být po ukončené těžbě uhlí zájem o umístění nových podnikatelských záměrů i na území Chotějovic. Lokalizace nových provozoven (nad 500 m2) přímo v intravilánu sídla se však nedoporučuje.
 

5.4. REÁLNOST URBANISTICKÉHO ŘEŠENÍ EKONOMICKÉ ZÁKLADNY

Uvedený urbanistický návrh ekonomické základny je následně dopracován do regulativů územního rozvoje, které budou sloužit orgánům územního plánování při usměrňování rozvoje ekonomické základny a jeho realizaci. Výhradními realizátory jsou prakticky jen podnikatelé - investoři.

Návrh ekonomické základny respektuje ochranu vlastnických práv k pozemkům a stavbám. Podnikatelé investoři musí tento majetkoprávní vztah k novým pozemkům získat - v návrhu není uplatněn návrh na vyvlastnění.

Míru reálnosti urbanistického řešení ekonomické základny tudíž podstatně ovlivňuje správný odhad možného vývoje na příštích alespoň deset let. Obě dále uvedené krajní cesty vývoje EZ pro řešené území jsou možné :

  • zachovat do roku 2005 současný stav ekonomické základny, protože vývoj palivoenergetického komplexu je stabilní nejméně do roku 2025
  • založit perspektivní územní strukturu ekonomické základny, pro případ krizového vývoje palivoenergetického komplexu, resp. pro restrukturalizaci průmyslu

Předkládaný návrh ekonomické základny zvolil druhou cestu a její reálnost zřejmě posoudí až následné období. Výhodou přijaté cesty může být i to, že při nulové realizaci nenastane žádný kolaps ekonomické základny, pouze se zkrátí čas pro její neodkladné strukturální změny.

Reálnost je také ovlivnitelná zainteresovaností města a obcí, a to různými výhodami pro podnikatele - investory. Řešení restrukturalizace palivoenergetického komplexu je mimořádně náročné a tomu by měla odpovídat i aktivní spoluúčast Dolů Bílina.

Návrh ekonomické základny nepovažuje za nutné členit nově navržené lokality (1 - 5) do konkrétních časových etap, nebož zatím nebyl vysloven žádný konkrétní záměr na výstavbu, plochy jsou koncipovány jako šířeji pojatá nabídka. Navržená průmyslová zóna Bílina bude zakládána postupně. Realizaci zóny nelze členit do konkrétních záměrů, tím méně rovněž do časových úseků. Za její založení lze považovat schválené podrobné urbanistické řešení.

6 . REGULATIVY ÚZEMNÍHO ROZVOJE EKONOMICKÉ ZÁKLADNY

Nadčasový záměr restrukturalizace formou plošné redukce průmyslu a založením průmyslové zóny Bílina je do návrhového období promítnut takto :

  • omezení označené územně neperspektivní areály ekonomické základny (viz příloha č. II.A) mají svou životnost omezenou časovým termínem ukončení provozu současné technologické funkce
  • ve vymezeném území průmyslové zóny Bílina je třeba podřídit územní a územně technický rozvoj jednotné urbanistické koncepci, vycházející z navržených urbanistických zásad (viz kap. 5.1)
  • iniciovat a prosadit provedení odpisu uhelných zásob a zrušení ložiskové ochrany pro část dobývacího prostoru Bílina, na které leží průmyslová zóna Bílina

Postupná realizace strukturálních změn pracovních míst je založena m.j. na územním rozvoji příměstské a městské kategorie ekonomické základny, převážně formou malého a středního podnikání :

  • v příměstských částech města Bíliny umisžovat nové provozovny ekonomické základny do vymezených lokalit (I - IV), stavební objekty provozoven budou mít trvalý charakter; podrobnější regulativy výstavby budou stanoveny podle regulačních plánů zóny (viz kap. 5.1); stejné podmínky musí splňovat i výstavba provozoven, umístěná eventuálně i mimo navržené lokality
  • v centrální části města Bíliny a v obcích Hostomice a Světec podpořit podnikatelské záměry na zřízení malých provozoven (do 500 m2 a 25 prac.); tyto provozovny, zřizované v souladu s živnostenským zákonem, musí také splňovat konkrétní územní, prostorové a časové limity, navíc zakotvené v zakládacích listinách nebo v podnikatelských záměrech, dané orgánem územního plánování

Exploatace těžitelných zásob uhlí v dobývacím prostoru Bílina přesáhne návrhové období tohoto územního plánu. Nekonfliktní báňský vývoj s územním rozvojem osídlení v řešeném území vyžaduje :

  • báňské koncepce, především POPD, budou respektovat zakreslené "závazné línie", vymezující nepřekročitelnou dobývací hranu lomu a paty svahů vnějších výsypek (viz kap. 2.2); zákres závazných linií je proveden v komplexním urbanistickém návrhu v měř. 1 : 10 000
  • prosadit maximální ochranu obce Ledvice proti uhelnému prachu; neúčinná opatření budou podnětem pro uzavření provozu skládky uhlí
  • iniciovat urychlené vypracování studie na výslednou variantu využití zbytkové jámy lomu, především formulovat její vlivy na město Bílina

Uvedené regulativy funkčního a prostorového uspořádání ekonomické základny jsou koncipovány pro proces projednávání územního plánu se záměrem otevření závažné problematiky redukce a restrukturalizace uhelného průmyslu v podmínkách sídelního útvaru Bílina.

Příloha č. I

URBANISTICKÁ KATEGORIZACE EKONOMICKÉ ZÁKLADNY

Urbanistická struktura národohospod. sféry Základní lokalizační požadavky ekonomické základny na :    
  ekologii území infrastrukturu

MIMOMĚSTSKÁ

A

PRIMÉR

SEKUNDÉR

nevylučují se hygienická nebo bezpečnostní ryzika pro své okolí

zpravidla jde o nepřetržitou technologii a náročný nádvorní provoz (prach, hluk)

potřeba vlastních zařízení na likvidaci odpadů, včetně vod

ochrana náročných výrob před škodlivými vlivy okolí

dynamický územní vývoj závodu je pravidlem (1/3 územ- ních rezerv)

nízký podíl zastavěného území (nejčastěji do 30%)

hustota zaměstnanců do 100 na 1ha

převaha jednopodlažní výrobní technologie

pravidlem je soliterní situování závodů

převážně místní zdroje energetiky a akumulace vod

potřeba napojení na výkonnou železnici, vlastní vlečkový systém

separace silniční dopravy nákladní od osobní

stání pro vozidla zaměstnanců

PŘÍMĚSTSKÁ

B

SEKUNDÉR

TERCIÉR

občasné hygienické a bezpeč- nostní závady se omezí výhradně na oplocené území závodu, nebo vně nepřekročí limity škodlivin

nevyličuje se práce ve dvou směnách (mimo nočních)

manipulace s materiálem se zpravidla provádí na nádvoří

současná výrobní technologie se vyvíjí v bezodpadovou

náročná provozní a prostorová dis- pozice, ale s ukončeným provozním schematem

převažují universální výrobní a skladové objekty a monobloky

hustota zaměstnanců nad 100/1ha

pravidelná údržba zpevněných a sadových ploch

vysoká flexibilita výrob, provozů a možnost integrace

napojení závodu na veřejné inženýrské sítě, vlastní napojovací zařízení

výhodná nevýrobní kooperace

bezkolizní napojení systému závodové dopravy na vnější silniční síž, společná stání vozidel

dostupnost ze stanic MHD


MĚSTSKÁ

C

TERCIER

KVARTÉR

výrobní technologie a provoz v závodu nemá potenciální zdroje hygienických a bezpečnostních závad

výrobní a skladovací technologie a činnosti jsou zakryté

územně a prostorově limitovaný rozvoj závodu a objektů

zvláštní urbanisticko architektonic- ké závazné podmínky

prakticky 100% zastavěné pozemky s vícepodl. objekty

změna výrobního zaměření nebo provozu nesmí porušit původní povolovací podmínky

vyloučení lokálního topení na tuhá paliva

zásobování a odbyt objemných vý- robků mimo denní dobu

dostupnost z obytného území