Language

Územní plán - Energetika

1. ÚVOD

Čistopis územního plánu sídelního útvaru Bílina byl zpracován na základě těchto podkladů:

  • průzkumy a rozbory zpracované v lednu 1991
  • doplňující průzkumy pro plynárenské a elektrorozvodné sítě (značný nárůst odběru těchto médií v důsledku dotační politiky)
  • koncept územního plánu z června 1994
  • souborné stanovisko ke konceptu územního plánu března 1996
  • informace MěÚ Bílina
  • zpracované plynofikační generely pro obce Hostomice, Světec, Chotějovice a město Bílina
  • změny urbanistického řešení, které vyplynuly z požadavků souborného stanoviska

Poměrně obsáhlé údaje a informace o energetických systémech a zdrojích, zjištěné v průzkumové části, nejsou v této zprávě opakovány. Číslování energetických zařízení a grafická část čistopisu ÚP plně koresponduje s částí průzkumovou.

V současné době není ještě "energetické klima" v naší republice ustálené. Zatím chybí základní energetický zákon a zákon o energetickém hospodářství. Současně platné zákony o elektřině, plynu a teple jsou staré a ne příliš vhodné pro tržní systém. Výrazným způsobem může ovlivnit i tvorbu energetických koncepcí probíhající privatizace energetických podniků.

Zájem o jednotlivé typy energetických medií bude zásadně ovlivňován jejich cenou. U stávajících objektů bude vždy o volbě energetického media rozhodovat sám majitel objektu (v souladu s legislativou o ochraně ovzduší a dostupností příslušných energetických medií), u navržené výstavby bude možno na základě územního či stavebního řízení určit energetické medium předem ( s ohledem na centrální městské systémy ).

Graf uvedený výše porovnává stávající ceny paliv v Rakousku, Německu a České republice. Ukazuje značné deformace našich cen (průmysl, domácnosti) a současně dává odpověď na předpokládaný vývoj cen po jejich liberalizaci.

 

2 . SOUČASNÝ STAV ZÁSOBOVÁNÍ ENERGIEMI

2.1. ZÁSOBOVÁNÍ ELEKTRICKOU ENERGIÍ

Severně od města Bíliny je lokalizován významný zdroj elektrické energie - elektrárna Ledvice I a II. V průběhu let 1966 - 69 zde byly instalovány 4 bloky 110 MW a v roce 1967 1 blok 200 MW. V rámci útlumu těžby uhlí bude elektrárenský výkon redukován na 2 bloky 110 MW (odsířené) a blok 200 MW (počítá se s fluidním spalováním).

V řešeném území se nachází tři rozvodny velmi vysokého napětí. Rozvodna Chotějovice má nadregionální význam, je do ní vyveden výkon elektrárny Ledvice. Je zde prováděna transformace 220/110/35/22/10 kV. Doly Bílina mají vlastní rozvodnu VVN 110/35 kV, obdobně České dráhy (110/22/3,6 kV).

V severní části řešeného území se nachází velké množství venkovních vedení VVN. Z rozvodny Chotějovice je vyvedeno 13 vedení 110 kV a jedno dvojité vedení 220 kV.

Rozvody vysokého napětí jsou mimo intravilán města a obcí realizované venkovním vedením o napě?ové hladině 35 a 10 kV, jedinou vyjímkou je vedení 22 kV Chotějovice - Oldřichov. Všechny obce jsou napájeny ze systému 10 kV, průmyslové podniky ze systému 35 kV. Vyjímku tvoří obec Ledvice, která není napájena z distribučního rozvodu SČE ale z rozvodny 35/6 kV, kterou provozují Doly Bílina. Samotné město Bílina je napájeno třemi kabelovými vývody z rozvodny Chotějovice (10 kV). Primerní sí? je kabelová, postatná část sítě je již izolována na 22 kV.

Výhledově, zatím bez určení časového horizontu, se předpokládá výstavba vedení 400 kV Babylon - Chotějovice - Výškov.

V řešeném území se nachází celekm 61 trafostanic a 8 velkoodběratelů elektrické energie (údaje jsou uvedeny v průzkumové části této práce).
 

2.2. ZÁSOBOVÁNÍ PLYNEM

Do řešeného území je přiváděn zemní plyn z vysokotlakého plynovodu DN 500 Lovosice - Most a z vysokotlakého plynovodu DN 300 ve směru od Teplic.

V současné době je v provozu celkem 14 vysokotlakých regulačních stanic a jedna středotlaká. Plošně jsou plynofikována sídla Bílina, Hostomice, Světec a Chotějovice. Město Bílina má rozvinutou místní nízkotlakou a středotlakou sí?. Obě sítě tvoří po převedení na zemní plyn silný energetický systém.

V řešeném území se nachází celkem 14 velkodběratelů plynu.

V severní části Bíliny je navrhováno vybudování vysokotlaké regulační stanice (17), která bude zásobovat přilehlé lokality výroby, výrobních služeb a ostatních podniatelských aktivit a bude využita i pro napojení nových ploch pro podnikatelské aktivity (P1 - P4).

2.3. ZÁSOBOVÁNÍ TEPLEM

Největším tepelným zdrojem v řešeném území je elektrárna Ledvice. Vedle výroby elektřiny dodává teplo do parních a horkovodních sítí. Na parní napaječ do Teplic jsou odbočkami napojeny Cihelna Hostomice (70) a Doly Bílina, závod doprava v ?elénkách (81). Dále jsou z ELE samostatnými parními napaječi napojeny Doly Bílina - Jirásek (83) a Doly Bílina - výměníková stanice č. 2 (24). V topné sezoně 1993/94 byl zprovozněn parní napaječ pro město Bílinu. Na redukční stanice byly rekonstruovány kotelna Teplické předměstí (35), kotelna Za Chlumem (37) a kotelna SUN (1). Na uvedený napaječ je odbočkou napojena sklárna Glavunion Chudeřice (79). Samostatnými horkovodními napaječi jsou z ELE napojeny Doly Bílina - výměníková stanice č. 1 (4) a úpravna uhlí v Ledvicích (82).

Za poslední 3 roky byla řada zdrojů o výkonu nad 1 MW převedena na ekologická paliva, případně napojena na dálkové teplo z ELE. V současné době jsou provozovány v řešeném území následující tepelné zdroje větší než 1 MW:

název zdroje instal. výkon (MW) palivo
Doly Bílina, ul. 5.května (1) 3,45 ZP
Středočeská zřídla, Kyselka (3) 2,32 ZP
Poliklinika, Pražská ul. (20) 2,32 HU
Zahradnictví, Bezovka (21) 1,16 HU
Tech. služby, Žižkovo údolí ( 26) 3,12 ZP
Kotelna PP 2 (58) 6,37 ZP
Kotelna PP 1 (59) 4,6 ZP
Stavomontáže Chudeřice (80) 2,32 HU
ČD - Drahstav, mech. střed. (40) 0,9 HU

Poznánka.: čísla v závorce korespondují s grafickou přílohou

Město Bílina má rozsáhlou plynovodní síť a možnosti dalšího rozšiřování dodávek tepla ze zdroje ELE. Jsou tedy vytvořeny předpoklady pro ekologizaci tepelných zdrojů všech výkonů.

Rovněž v ostatních obcích řešeného území jsou vytvořeny podmínky pro ekologické vytápění. Dokončena byla plynofikace obcí Hostomice, Chudeřice a Světec. Pouze v obcích Šrbice a Úpoř nebude mimo el. energie zaváděno žádné další energetické medium z centrálních zdrojů.

 

3 .ZÁKLADNÍ ENERGETICKÁ KONCEPCE ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ

3.1. Město BÍLINA

Město Bílina má k dispozici dostatek ekologických energetických zdrojů. Dodávky tepla v páře z ELE a rozvinutá nízkotlaká a středotlaká místní plynovodní síť tvoří energetický systém, jehož kapacita bude postačovat i v budoucnosti. Rychlost řešení problematiky náhrady neekologických paliv párou nebo plynem bude souviset především na cenové nabídce dodavatelů v daném čase.

Rozvoj plynofikace má výhodu proti centrálnímu teplu zejména v nižších investičních nákladech na rozvoj sítí. V roce 1996, kdy byla plynovodní sí? převedena na zemní plyn, se její kapacita podstatně zvýšila. Pokud nebude cena dálkového tepla pro odběratele výhodnější, lze předpokládat větší zájem o plyn. Z hlediska energetické koncepce a využití tuzemských primárních paliv by však nebylo dobré, aby rozvoj dálkového vytápění byl potlačen jednostranným rozvojem plynofikace.

V květnu 1992 byl firmou Kobrle - energetické projekty zpracován plynofikační generel města. Vedle rozvoje plynofikační sítě města bylo cílem generelu vymezit zájmová území pro jednotlivá energetická media. Za účasti provozovatelů sítí obou energetických medií byly dohodnuty následující sféry vlivu:

Centrální teplo z ELE :

  • okruh kotelny Teplické předměstí včetně teplofikace ZŠ v ul. Teplická a Domova mládeže
  • okruh kotelny Za Chlumem
  • okruh kotelny SUN
  • ČD včetně firmy Drahstav
  • část Mosteckého předměstí kolem ulice Pionýrů včetně Gymnázia, Seby a restaurace Koruna

P l y n :

  • okruh kotelny Pražské předměstí 1
  • okruh kotelny Pražské předměstí 2
  • ulice Litoměřická
  • městská část kolem ulic Na větráku a Mostecká třída
  • zámek, plavecká hala a pivovar
  • sídliště 5. květen - hornické domy

lokality zastavěné rodinnými domky budou navrženy k plynofikaci v rozsahu 50 - 60 % (ponechán prostor pro konkurenční energie, zejména el. energii)

Konkurenční prostředí :

Konkurenční prostředí představuje území, kde bude rozvoj energetické struktury ponechán na rychlosti a cenové nabídce dodavatelů energií. V Bílině je to centrum města kolem náměstí.

Následně po zpracování generelu plynofikace byl zprovozněn tepelný napaječ (topná sezona 93/94) a rekonstruovány kotelny Teplické předměstí, Za Chlumem a SUN na reduční stanice. Teplofikována byla i ZŠ v Teplické ulici.

Provozovatel tepláreských sítí, SČT - divize Bílina, výhledově počítá s protažením napaječe ke kotelnám PP 2 a PP 1. Kotelny PP 2 a PP 1 jsou již rekonstruovány na spalování plynu a jejich případná další rekonstrukce na redukční stanice páry bude záviset od konečné ceny nabízeného tepla.

Velmi rychle se po zpracování generelu rozvíjela zejména středotlaká plynovodní sí?, která je již napájena ze dvou regulačních stanic. Byla zrušena vysokotlaká regulační stanice "Město" (13) a její vysokotlaká přípojka (špatný technický stav). Nahrazena byla novou vysokotlakou regulační stanicí (15), umístěnou v blízkosti kotelny PP 2 (výkon 3000 m3/hod). Z této stanice byl vybudován nový středotlaký plynovod až do místa původní regulační stanice. Severovýchodně od města byla zahájena stavba vysokotlakého plynovodu DN 300, PN 40, který nahradí starý vysokotlaký obchvat (DN 500) města.

Primérní elektroenergetický systém (10 kV) je napájen z rozvodny Chotějovice třemi kabelovými napaječi. Celá primérní sí? v intravilánu města je kabelová a částečně izolována na unifikované napětí 22 kV. První krok unifikace napětí 22 kV bude učiněn v roce 1998-1999, kdybude zprovozněn kabel mezi rozvodnou Chotějovice a spínací stanicí Újezd (10). Do roku 2000 budou unifikovány kabely umožňující propojení (přes spínací stanici Újezd) venkovních vedení na Výsluní a u obce Kučlína. Tím budou zajištěny dodávky elektřiny i z rozvodny Most - jih. Posledním krokem bude unifikace kabelu Chotějovice - Teplické předměstí - Chlum - Pivovar s časovým horizontem rok 2005 - 2010.

Tento kabel je vlivem značného nárůstu odběru elektřiny v poslední době zcela vytížen a umožní zástavbu na navrhovaných lokalitách (P1 - P4, B5, B9 a B10) zřejmě až po roce 2005. Územní plán však navrhuje dostatek nových ploch pro výstavbu rodinných domků v ostatních částech města a možné určení pořadí jejich zástavby tento problém pomůže překonat. Poněkud složitější je situace u ploch určených pro malé podnikatelské aktivity. Vzniknou-li požadavky na jejich využití ve větším rozsahu než je předpokládaná kapacita lokality P5, bude možné upřednostnit výstavbu na lokalitě P4 s tím, že využití lokalit B6, B8 a V5 by přišlo v úvahu až po roce 2005 (uvolní se rezerva ve stávající trafostanici č.20, určené pro napojení právě lokalit B6, B8 a V5).

Celá unifikace na napěťovou hladinu 22 kV si vyžádá úplné přezbrojení všech trafostanic (výměna transformátorů a jistících prvků), výměnu kabelů izolovaných doposud na 10 kV a je spojena se značnou investicí SčE a.s.

Vzhledem k dostatku plynu a dálkového tepla se nedoporučuje rozvíjet ve větší míře elektrické vytápění. Případným zájemcům povolovat el. vytápění pouze tam, kde nebude dostupný plyn nebo dálkové teplo. Lze předpokládat, že úpravy cen energetických medií (zohlednění skutečných nákladů na výrobu) současnou poptávku po el. vytápění značně změní (ve vyspělých zemích není cena el. energie pro vytápění konkurenční vůči ostaním mediím).

3.2. OSTATNÍ OBCE ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ

H o s t o m i c e

Energetická koncepce obce je vyřešena. Byla dokončena plynofikace, jsou vytvořeny předpoklady pro celoplošné ekologické vytápění. Jedinným problémem je řešení vytápění několika obytných domů v části obce Kolonie. Z centrálních zdrojů je zde možné využít tepelného napaječe do Teplic (moderní technologie již umožňují napojení jednotlivých objektů), případně elektrické energie (po zvýšení výkonu trafostanice). Řešením však může být i využití ekologických paliv pro lokální zdroje nabízené na trhu, případně využití kapalného plynu.

V půmyslových podnicích (cihelna, sklárna) jsou využívána pouze ekologická paliva (plyn, dálkové teplo) a elektřina.

S v ě t e c, Chotějovice

Obě sídla jsou plošně plynofokována. Plynu se bude užívat ke komplexní plynofikaci objektů (vaření, ohřev užitkové vody, vytápění), elektřiny bude využíváno pro svícení a spotřebiče připojitelné na zásuvku (t.zv. elektrizační stupeň A).

K vytápění objektů nevyužívajících zemní plyn bude možno v omezené míře využívat elektřinu, pevná ekologická paliva, případně kapalný plyn či extralehké nízkosirnaté topné oleje.

Štrbice, Úpoř

Do obou obcí bude v budoucnu z centrálních zdrojů přiváděna pouze elektrická energie. Z hlediska kapacity el. sítí a trafostanic se navrhuje dimenzovat je tak, aby byly vytvořeny předpoklady pro el. vytápění u 20 % rodinných domků. V ostatních objektech bude využíváno pevné ekologické palivo, případně kapalný plyn. Vzhledem k současnému zvýšenému zájmu o odběr el. energie ve Štrbicích se navrhuje výstavba nové trafostanice (107).
 

4. ROZVOJOVÉ PLOCHY, JEJICH ENERGETICKÁ BILANCE A NAPOJENÍ NA ENERGETICKÉ SÍTĚ

4. 1. ZÁSADY PRO SESTAVENÍ ENERGETICKÝCH BILANCÍ

Energetické bilance jsou provedeny pro elektroenergetiku na základě pravidel pro elektrizační soustavu č. 2 (Zásady pro navrhování distribučních sítí VN a NN, ČEZ), pro odběry plynu byla použita směrnice ČPP č. 12/89.

Veškeré bilance elektrického výkonu jsou provedeny s ohledem n a výkon transformátorů VN/NN. Potřeby plynu jsou bilancovány samostatně pro každou navrženou lokalitu, prostý součet hodinových potřeb bude s ohledem na výkon regulační stanice nižší. Bilance u dodávkového tepla představují podíl výkonu na 1 b.j. při respektování soudobosti.

Byly použity následující parametry energetických potřeb :

o b j e k t     elektrifikace   komplexní plynofikace   dodávkové teplo  
      kVA MWh m3/hod. tis. m3/rok kW MWh/rok
1 rodinný domek     2 1,4 2,72 3,68 - -
1RD + podnik. aktivita     3 2,1 4,08 5,52 - -
1 bytová jednotka     1,5 0,9 - - 5 10,6

Vymezení pojmů :

  • elektrifikační stupeň A - elektřiny je využíváno pro svícení a běžné spotřebiče připojitelné na zásuvku
  • elektrifikační stupeň B1 - elektřiny je využíváno jako ustupně A, navíc pro vaření
  • komplexní plynofikace - plynu je využíváno pro vaření, vytápění a ohřev užitkové vody
  • budou použity kombinované kotle (vytápění a ohřev vody), které snižují hodinovou potřebu plynu a umožňují lépe využívat místní plynovodní síť
  • plochy pro podnikatelské aktivity (PA) - kromě výstavby provozovny umožňují i případnou výstavbu rodinného domku
  • vzhledem k tomu, že pro neznalost použitých technologií je nelze přesněji energeticky bilancovat, byly počítány jako plochy pro rodinné domky a navýšeny o 50%
  • parametry 1 b.j. pro výpočet bilancí - vytápěná dodávkovým teplem má objem 170 m3, plochu 65 m2
  • bilance respektuje i ohřev užitkové vody
     

4.2. ENERGETICKÉ BILANCE ROZVOJOVÝCH PLOCH

označ. plochy funkční určení     elektrifikace   komplexní plynofikace   dodávkové teplo  
        kVA MWh m3/rok tis. m3/rok kW MWh/rok
B1 46 RD     92 64,4 85,5 169,3 - -
B2 15 RD     30 21 31,6 55,2 - -
B3 bytové domy - 60 b.j.     126 150 - - 300 636
B4 10 RD     20 14 21,9 36,8 - -
B5 3 RD     6 4,2 7,4 11 - -
B6 3 RD     6 4,2 7,4 11 - -
B7 bytové domy - 16 b.j.     33,6 40 - - 80 636
B8 6 RD     12 8,4 13,9 22 - -
B9 3 RD     6 4,2 7,4 11 - -
B10 25 RD     50 35 49,8 92 - -
bydlení celkem       381,6 345,4 224,9 408,3 380 805,6
V1 čerp. stanice PHM     30 45 - - - -
V2 čerp. stanice PHM     18 30 - - - -
V3 mycí linka     16 15 - - - -
V4 celoměst. vybavenost     400 500 30 55 - -
V5 celoměst. vybavenost     40 30 - - - -
vybavenost celkem       504 620 30 55 - -
P1 PA (max. 6 prov.)     18 12,6 20,8 33,1 - -
P2 PA (max. 3 prov.)     9 5,7 11,1 16,5 - -
P3 PA (max. 3 prov.)     9 5,7 11,1 16,5 - -
P4 PA (max. 6 prov.)     18 12,6 20,8 33,1 - -
P5 PA (max. 5. prov.)     15 10,5 17,64 27,6 - -
podnik. aktivity celkem       69 47,1 81,44 126,8 - -
celkem       1 909,2 1 012,5 336,34 590,1 380 805,6

 

4.3. ZAJIŠTĚNÍ ENERGIÍ PRO ROZVOJOVÉ PLOCHY

Lokalita B1 - 46 rodinných domů

Zásobování

  • elektřinou - z nově vybudované sloupové trafostanice č. 101 (2 x 400 kVA); tato bude kabelem propojena se stávající trafostanicí č. 16
  • plynem - rozšířením místní STL sítě
  • teplem - na bázi plynu

Lokalita B2 - 15 rodinných domů

Zásobování

  • elektřinou - ze stávající trafostanice č. 56 (2 x 630 kVA)
  • plynem - rozšířením místní STL sítě
  • teplem - na bázi plynu

Lokalita B3 - bytové domy - 60 b.j.

Zásobování

  • elektřinou - z nově vybudované kabelové trafostanice č. 102 (2 x 400 kVA);
  • elektrifikace ve stupni B1
  • teplem - rozšíření sekundérní sítě CZT

Lokalita B4 - 10 rodinných domů

Zásobování

  • elektřinou - z nově vybudované kabelové trafostanice č. 103 (400 kVA)
  • plynem - rozšířením místní STL sítě
  • teplem - na bázi plynu

Lokalita B5 - 3 rodinné domy

Zásobování

  • elektřinou - z nově vybudované kabelové trafostanice č. 104 (2 x 400 kVA) plynem - rozšířením místní STL sítě
  • teplem - na bázi plynu

Pozn : realizace výstavby zřejmě až po roce 2005

Lokalita B6 - 3 rodinné domy

Zásobování

  • elektřinou - z rezervy stávající trafostanice č. 20 plynem - rozšířením místní NTL sítě
  • teplem - na bázi plynu

Lokalita B7 - bytové domy - 16 b.j.

Zásobování

  • elektřinou - ze stávající trafostanice č. 14 (možno instalovat transformátory
  • 2 x 400 kVA); elektrifikace ve stupni B1 teplem - rozšíření systému CZT na Teplickém předměstí

Lokalita B8 - 6 rodinných domů

Zásobování

  • elektřinou - ze stávající trafostanice č. 20 (při výstavbě do roku 2005), po roce 2005 z nově vabudované kabelové trafostanice č. 105 (2 x 400 kVA) plynem - rozšířením místní STL sítě
  • teplem - na bázi plynu

Lokalita B9 - 3 rodinné domy

Zásobování

  • elektřinou - z nově vybudované kabelové trafostanice č. 105 (2 x 400 kVA) plynem - rozšířením místní STL sítě
  • teplem - na bázi plynu

Pozn : realizace výstavby zřejmě až po roce 2005

Lokalita B10 - 25 rodinných domů

Zásobování

  • elektřinou - z nově vybudované kabelové trafostanice č. 105 (2 x 400 kVA) plynem - rozšířením místní STL sítě
  • teplem - na bázi plynu

Pozn : realizace výstavby zřejmě až po roce 2005

Lokalita V1 - čerpací stanice PHM

Zásobování

  • elektřinou - ze stávající trafostanice č. 8 (400 kVA) teplem - na bázi elektřiny

Lokalita V2 - čerpací stanice PHM

Zásobování

elektřinou - ze stávající trafostanice č. 8 (400 kVA) teplem - na bázi elektřiny

Lokalita V3 - mycí linka (dostavba u stávající čerpací stanice PHM)

Zásobování

elektřinou - ze stávající trafostanice č. 18 (2 x 400 kVA, max. odběr 20 kW)

Lokalita V4 - vyšší občanská vybavenost (bez bližší specifikace)

Zásobování

  • elektřinou - z nově vybudované kabelové trafostanice č. 106 (2 x 400 kVA) plynem - rozšířením místní STL sítě
  • teplem - na bázi plynu

Lokalita V5 - vyšší občanská vybavenost (bez bližší specifikace)

Zásobování

  • elektřinou - ze stávající trafostanice č. 20 (při výstavbě do roku 2005 a malých požadavcích na příkon), po roce 2005 z nově vabudované kabelové trafostanice č. 105 (2 x 400 kVA)
  • plynem - rozšířením místní STL sítě

Lokalita P1 - areál podnikatelských aktivit

Zásobování

  • elektřinou - z nově vybudované kabelové trafostanice č. 104 (2 x 400 kVA) plynem - rozšířením místní STL sítě
  • teplem - na bázi plynu

Pozn : realizace výstavby zřejmě až po roce 2005

Lokalita P2 - areál podnikatelských aktivit (ev. možnost výstavby RD podnik.)

Zásobování

  • elektřinou - z nově vybudované kabelové trafostanice č. 104 (2 x 400 kVA) plynem - rozšířením místní STL sítě
  • teplem - na bázi plynu

Pozn : realizace výstavby zřejmě až po roce 2005

Lokalita P3 - areál podnikatelských aktivit (ev. výstavba RD podnik.)

Zásobování

  • elektřinou - z nově vybudované kabelové trafostanice č. 104 (2 x 400 kVA) plynem - rozšířením místní STL sítě
  • teplem - na bázi plynu

Pozn : realizace výstavby zřejmě až po roce 2005, při detailním řešení zastavění lokality nutno respektovat ochranné a bezpečnostní pásmo VTL plynovodu DN 300, PN 40, eventuelně uvažovat o jeho přeložení

Lokalita P4 - areál podnikatelských aktivit (ev. výstavba RD pro podnik.)

Zásobování

  • elektřinou - z nově vybudované kabelové trafostanice č. 104 (2 x 400 kVA) plynem - rozšířením místní STL sítě
  • teplem - na bázi plynu

Pozn : realizace výstavby zřejmě až po roce 2005

Lokalita P5 - areál podnikatelských aktivit (ev. výstavba RD pro podnik.)

Zásobování

  • elektřinou - z nově vybudované kabelové trafostanice č. 102 (2 x 400 kVA) plynem - rozšířením místní STL sítě
  • teplem - na bázi plynu

 

5 . OCHRANNÁ PÁSMA

Elektroenergetika

Zařízení pro výrobu elekřiny (dále jen "výrobní zařízení") a rozvodná zařízení jsou chráněna ochrannými pásmy.
Ochranným pásmem se rozumí prostor v bezprostřední blízkosti výrobního zařízení a rozvodného zařízení, určený k zajištění jejich spolehlivého provozu a k ochraně života, zdraví a majetku osob.

Ochrannými pásmy jsou chráněna venkovní vedení, podzemní vedení a elektrické stanice.
Ochranné pásmo venkovního vedení je vymezeno svislými rovinami vedenými po obou stranách vedení ve vodorovné vzdálenosti měřené kolmo na vedení, která činí od krajního vodiče vedení na každou stranu :

  • u napětí nad 1 kV do 35 kV včetně 7 m
  • u napětí nad 35 kV do 110 kV včetně 12 m
  • u napětí nad 110 kV do 220 kV včetně 15 m
  • u napětí nad 220 kV do 400 kV včetně 20 m
  • V lesních průsecích jsou vlastníci a uživatelé nemovitostí povinni udržovat volný pruh pozemků o šířce 4 m po jedné straně základů podpěrných bodů.

V ochranném pásmu venkovních vedení je zakázáno :

  • zřizovat stavby či umis?ovat konstrukce a jiná podobná zařízení, jakož i uskladňovat hořlavé nebo výbušné látky
  • vysazovat chmelnice a nechávat růst porosty nad výšku 3 m
  • provádět činnosti ohrožující venkovní vedení, spolehlivost a bezpečnost jeho provozu nebo životy, zdraví a majetek osob

Ochranné pásmo podzemního vedení do 110 kV včetně a vedení řídící, měřící a zabezpečovací techniky činí 1 m po obou stranách krajního kabelu, nad 110 kV činí 3 m po obou stranách krajního kabelu.

V ochranném pásmu podzemního vedení je zakázáno :

  • provádět bez souhlasu vlastníka zemní práce
  • zřizovat stavby či umísťovat konstrukce nebo jiná podobná zařízení a provádět činnosti, které by znemožňovaly nebo podstatně znesnadňovaly přístup k podzemnímu vedení nebo které by mohly ohrozit bezpečnost a spolehlivost jeho provozu
  • vysazovat trvalé porosty a přejíždět vedení mechanizmy o celkové hmotnosti nad 3 t
  • Ochranné pásmo elektrické stanice je vymezeno svislými rovinami vedenými ve vodorovné vzdálenosti 20 m kolmo na oplocenou nebo obezděnou hranici objektu stanice.
  • V ochranném pásmu elektrické stanice je zakázáno provádět činnosti, které by mohly mít za následek ohrožení životů, zdraví či majetku osob, bezpečnosti a spolehlivosti provozu stanice, nebo znemožňující či podstatně znesnadňující její údržbu.
  • Fyzické nebo právnické osoby, zřizující zařízení napájená stejnosměrným proudem v bezprostřední blízkosti ochranného pásma s možností vzniku bludných proudů poškozujících podzemní vedení, jsou povinny tyto skutečnosti oznámit dodavateli a provést opatření k jejich omezení.
  • Vyjímky z ochranných pásem povoluje ministerstvo.

Plynárenství

a/ Ochranná pásma

Plynárenská zařízení jsou chráněna ochrannými pásmy.
Plynárenskými zařízeními se rozumí plynovody, přípojky a technologické objekty.

Ochranným pásmem se rozumí prostor v bezprostřední blízkosti plynárenského zařízení vymezený vodorovnou vzdáleností od půdorysu plynárenského zařízení měřeno kolmo na obrys, určený k zajištění jeho spolehlivého provozu.

Ochranná pásma činí :

  • u plynovodů a přípojek do průměru 200 mm včetně 4 m
  • u plynovodů a přípojek od průměru 200 mm do 500 mm včetně 8 m
  • u nízkotlakých a středotlakých plynovodů a přípojek, jimiž se rozvádějí plyny v zastavěném území obce 1 m
  • u technologických objektů 4 m
  • Ve zvláštních případech, zejména v blízkosti těžebních objektů, vodních děl a rozsáhlých podzemních staveb, které mohou ovlivnit stabilitu uložení plynárenských zařízení, může ministerstvo stanovit rozsah ochranných pásem až na 200 m.
  • Stavební činnost a úpravy terénu v ochranném pásmu lze provádět pouze s předchozím písemným souhlasem dodavatele, který odpovídá za provoz příslušného plynárenského zařízení.
  • U vysokotlakých a velmi vysokotlakých plynovodů v lesních průsecích jsou vlastníci a uživatelé pozemků povinni udržovat volný pruh pozemků o šířce 2 m na obě strany od osy plynovodu.

b/ Bezpečnostní pásma

  • Bezpečnostní pásma jsou určena k zamezení nebo zmírnění účinků případných havárií plynových zařízení a k ochraně života, zdraví a majetku osob.
  • Bezpečnostním pásmem se rozumí prostor vymezený vodorovnou vzdáleností od půdorysu plynového zařízení měřeno kolmo na jeho obrys.
  • Plynovými zařízeními se rozumí zařízení na výrobu a úpravu plynu, podzemní zásobníky, tlakové zásobníky zkapalněných plynů, plynojemy, plnírny, zkapalňovací, odpařovací, kompresorové a regulační stanice, vysokotlaké a velmi vysokotlaké plynovody.
  • Zřizovat stavby v bezpečnostním pásmu lze pouze s písemným předchozím souhlasem fyzické nebo právnické osoby, která odpovídá za provoz příslušného plynového zařízení.

Rozsah bezpečnostních pásem :

druh zařízení

velikost pásma (m)

regulační stanice vysokotlaké 10
vysokotlaké plynovody  
do DN 100 15
do DN 250 20
nad DN 250 40

 

Teplárenství

Ochranným pásmem se rozumí prostor v bezprostřední blízkosti zařízení pro výrobu či rozvod tepla určený k zajištění spolehlivého provozu a ochraně života, zdraví a majetku osob.

Šířka ochranných pásem je vymezena svislými rovinami vedenými po obou stranách zařízení na výrobu či rozvod tepla ve vodorovné vzdálenosti měřené kolmo k tomuto zařízení, která činí 2,5 m.

U výměníkových stanic určených ke změně parametrů teplonosného média v samostatných budovách je ochranné pásmo vymezeno svislými rovinami vedenými ve vodorovné vzdálenosti 2,5 m kolmo na půdorys těchto stanic.

Stavební činnosti a úpravy terénu v ochranných pásmech, které by mohly ohrozit bezpečný provoz a údržbu zařízení pro výrobu či rozvod tepla, je možno provádět pouze s předchozím písemným souhlasem příslušného držitele autorizace, který odpovídá za provoz těchto zařízení.

Prochází-li zařízení pro rozvod tepla budovami, ochranné pásmo se nevymezuje. Vlastníci budov jsou však povinni umožnit držiteli autorizace přístup a provádění nezbytných prací na tomto zařízení.

6 . ZÁVĚR

5.1. VAZBA NÁVRHU ÚPn SÚ NA SOUBORNÉ STANOVISKO

  • Ze souborného stanoviska ke konceptu územního plánu vyplývají dva pažadavky týkající se tepelné energetiky :
  • Nerozšiřovat tepelný napaječ na Pražské předměstí a k poliklinice

Požadavek byl splněn pouze částečně. Navrhuje se respektovat úYemní rezervu pro tepelný napaječ v trase SUN - Pražské předměstí I. Důvodem je především skutečnost, že o vstupním energetickém médiu pro kotelny PP 1 a PP 2 bude rozhodovat (ve vztahu ke konečným cenám tepla pro odběratele) sám provozovatel kotelen, kterým jsou SČT Teplice a.s., divize Bílina. Pokračování trasy k poliklinice je vypuštěno, případný zájem o dodávkové teplo je možné pokrýt ze sekunderních rozvodů.

  • Nerozšiřovat tepelné sítě v oblasti Větrák

Požadavek byl plně respektován.

5.2. VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÉ STAVBY

Ve smyslu legislativy se jedná o všechny liniové stavby a plošné stavby související s energetickými sítěmi. Těmi jsou :

  • všechny navrhované trafostanice včetně jejich kabelových přípojek ve městě(101 - 106)
  • sloupová trafostanice včetně přípojky VN ve Štrbicích
  • kabelové propojení trafostanic na Mosteckém Předměstí
  • VTL regulační stanice (17)
  • VTL plynovod DN 300, PN 40 Chudeřice - poliklinika (náhrada stávajícího DN 500, PN 25)
  • rozšíření nízkotlakého a středotlakých plynovodů k navrhovaným lokalitám ve městě
  • rozšíření sekunderní sítě CZT pro lokality B3 a B7

5.3. SPECIFICKÉ REGULATIVY A LIMITY

Bílina

  • pro vytápění využívat přednostně dodávkové teplo a zemní plyn
  • v tepelných zdrojích nezávislých na sítích využívat zásadně ekologická paliva
  • rozvojové plochy zásobovat dvojcestným způsobem (dálkové teplo - elektřina, zemní plyn - elektřina, elektřina - ekologické palivo nezávislé na zdrojích)
  • při detailním urbanistickém řešení ploch P1, P3, P4, B10 a B 9 respektovat ochranné a bezpečnostní pásmo vysokotlakého plynovodu
  • držet územní rezervu a respektovat ochranné pásmo pro výstavbu vedení 400 kV Babylon - Chotějovice
  • respektovat územní rezervu pro rozšíření rozvodny Chotějovice (východní okraj rozvodny)

Světec, Chotějovice, Hostomice

  • pro vytápění využívat přednostně zemní plyn, vyjímečně elektrickou energii
  • v tepelných zdrojích nezávislých na sítích využívat zásadně ekologická paliva

Štrbice, Úpoř

  • pro vytápění využívat zásadně ekologických paliv, případně elektrickou