Language

Územní plán - Krajinná ekologie, životní prostředí

1. KRAJINNÁ EKOLOGIE

1.1. OCHRANA PŘÍRODY

Dominantou okolí Bíliny je znělcový masív Bořeň, který je národní přírodní rezervací. Na skalnatých stěnách se vyskytují chráněné rostliny teplomilného charakteru, úbočí jsou porostlá dobře vyvinutým keřovým patrem. Nepřístupné vrcholové partie jsou hnízdištěm ohrožených a chráněných druhů ptáků. Pro své dominantní postavení bylo úpatí Bořně začleněno do systému významných krajinných prvků.

Bořeň je také významnou turistickou lokalitou, odkud je daleký výhled jak na České středohoří, tak na Krušné hory a podkrušnohorskou pánev.

Dalšími významnými přírodními prvky jsou lokality, ve kterých se zachovalo původní nenarušené krajinné a přírodní prostředí, tolik důležité v  krajině devastované přítomností těžby hnědého uhlí a s  tím spojených průmyslových aktivit. Jsou to zejména :

  • žižkovo údolí
  • údolí potoka Syčivka - pravobřežní svah je zčásti zalesněný a navazuje na bývalý zámecký park; lesní porosty zde mají půdoochrannou funkci a tvoří významnou součást městské zeleně
  • Bezovka
  • údolí Lukovského potoka - zalesněné údolí, přerušené Radovesickou výsypkou, má funkci lesoparku, na jeho stráních je registrován výskyt chráněných druhů rostlin, zbytky přirozených lesních společenstev, travní porosty s keřovými doprovodnými porosty
  • Chlum
  • zalesněný kopec v centru Bíliny, na který navazují zahrádkářské osady, je využíván pro denní rekreaci; lesní porosty jsou v přirozené druhové skladbě, odolávající zatím imisnímu zatížení
  • lázeňský park Kyselka
  • starý lázeňský park s množstvím hodnotných stromů, volně navazující na přilehlé lesní porosty, tvoří významnou příměstskou rekreační zónu (celý komplex byl v rámci restitucí předán původnímu majiteli)
  • Trupelník
  • vrch nad Kučlínem (356 m n.m.) - travnaté porosty se strukturní zelení s protierozní ochranou, mykologická lokalita a náhradní plocha pro přenos rostlin ohrožených těžební činností, z východní strany však ohroženo Radovesickou výsypkou (tvoří její hranu)

Systém významných krajinných prvků byl zpracován jako podkladový materiál pro návrh lokálního systému ekologické stability v  roce 1993 ing. Větrovcovou.
 

1.2. ÚZEMNÍ SYSTÉM EKOLOGICKÉ STABILITY

Většina významných krajinných prvků byla zařazena do ÚSES jako lokální biokoridory, nebo lokální biocentra. Stávající lokální ÚSES byl zpracován ing. Větrovcovou v  roce 1995. Po doporučení referátu ?P Okresního úřadu v  Teplicích - ochrany přírody byl doplněn o návrhy doc. Horkého, které upřesňují některé prvky, event. je doplňují.

Regionální biocentrum Kaňkovský vrch je součástí zalesněného komplexu Kaňkova, Rozkoše a navazujícího lázeňského parku. Druhým regionálním biocentrem je masív Bořeně, ze kterého vychází lokální biokoridor východním směrem doplněný lokálními biocentry. Osou celého řešeného prostoru je biokoridor řeky Bíliny, na který se napojují biocentra jak lokálního tak i regionálního charakteru. Aby biokoridor Bíliny byl funkční, bude třeba v  rámci revitalizace toku doplnit chybějící břehové porosty po obou stranách vhodnými dřevinami a technickými úpravami zlepšit kvalitu vody v  řece, travnímí porosty zajistit ochranu toku proti splachům ornice a zachovat stávající mokřady podél toku.

V  prostoru Radovesické výsypky jsou navrženy dva biokoridory, které bude možno založit až po rekultivaci výsypky.

Celý navržený systém ekologické stability v  tomto území doplněný interakčními prvky (krajinný segment, zajiš?ující na lokální úrovni působení ekologicky významných prvků do volné krajiny a základní životní funkce organizmů), se stane nenahraditelnou součástí při obnově krajiny po ukončení těžby a její následné rekultivaci. Veškeré zachovalé segmenty krajiny budou genovou základnou a předlohou pro rekonstrukci krajiny jako celku. Citlivý přístup při začleňování do obnovené krajiny budou vyžadovat především zbytkové jámy po těžbě a plochy výsypek. Rekultivace takto poškozených ploch si vyžádá obrovské finanční prostředky, které vzhledem k  rozsahu ozdravných opatření v  současné době nelze odhadnout. Je otázkou, která z  příštích generací bude ochotna tyto prostředky investovat do tohoto dědictví.

1.3. ZELEŇ

Zeleň v  městském prostředí omezeně kompensuje zhoršené životní prostředí, které obzvláš? v  Bílině je narušené. Nejdůležitější kategorií je zeleň veřejná, kterou v  prostředí města představují parky, lesoparky a drobné plochy sadových úprav, přístupné široké veřejnosti. V  Bílině je tato kategorie městské zeleně reprezentovaná zejména lesoparky, umístěnými po okraji města:

  • lesopark Chlum
  • zalesněný kopec v  severní části města, s  rozlohou cca 12 ha, oddělující novou sídlištní panelovou výstavbu od historické části města; celý prostor parku je navržen k  rekonstrukci tak, aby vyhovoval pro denní rekreaci nejen obyvatelům přilehlého sídliště, ale i širokému okolí
  • lesopark Bezovka
  • slouží k  oddechu, denní rekreaci a hlavně k  poučení, je zvláště vhodný pro dětské návštěvníky; severní svah je vybaven plastikami pohádkových postav, druhý svah je doplněn panely s  údaji z  naší historie
  • lázeňský park
  • vybudovaný na jižním okraji města, plynule přechází v  přirozené lesní porosty; je vybavený pro sportovní využití, jeho rekonstrukce je nutná; na areál lázeňského parku navazuje v  údolí Bíliny sportovní areál, se zbytky lužních porostů podél řeky
  • zámecký park
  • jeho stav je zanedbaný, po navrhované rekonstrukci by měl být propojen s  lesoparkem Bezovka a vytvořit významnou součást městské zeleně

Ostatní plochy veřejné zeleně mají většinou estetickou funkci, pro svou menší rozlohu neplní funkci parku.

Veškeré zbytkové plochy po výstavbě jak komunikační sítě, tak i ostatních objektů by měly být sadově upraveny a rozšířit tak stávající plochy zeleně. To zlepší vzhled města a jeho prostředí se stane přívětivější k  jeho obyvatelům. Veškeré sadové úpravy by měl provádět odborník, včetně projektové dokumentace.

Sídlištní zeleň by měla tvořit významné zázemí jejich obyvatelům, ale právě v  místech největší koncentrace obyvatel tato zeleň neplní svou funkci. Sídliště v  Bílině mají vybudované ozelenění na velmi nízké úrovni. Proto by měla být provedena rekonstrukce a dostavba zeleně, provedená v  souladu s  požadavky na moderní bydlení a na funkci, kterou má pro obyvatele sídliš? plnit. Chybí nově pojatá dětská hřiště a zákoutí, drobná zahradní architektura, malé vodní plochy a hřiště pro více věkových kategorií. Projektovou dokumentaci musí vypracovat kvalifikovaný projektant, realizaci by měla provést rovněž profesionální firma.

Stávající zeleň ve starších sídlištích má charakter doplňkové architektury a ochranné zeleně, chybí ji funkce odpočinková a relaxační.

Nezanedbatelnou složkou městské zeleně jsou zahrádkářské osady, které významě přispívají ke každodenní krátkodobé rekreaci obyvatel. V  Bílině jsou dvě větší osady, na severovýchodním okraji Bořně a jihovýchodním svahu Chlumu. Celková rozloha zahrádek je cca 19 ha a jejich rozšíření se nepředpokládá.

Další zahrádkářské osady menšího rozsahu jsou ve Světci u řeky Bíliny a na jižním okraji obce a jedna osada je v  Hostomicích. S  jejich dalším rozšiřováním se neuvažuje. Zřizování nových ploch zahrádek je záležitostí trhu, je to otázka nabídky a poptávky pozemků.

Ochranná zeleň je další důležitou součástí městské zeleně, je důžitá u areálů průmyslové i zemědělské výroby, snižuje negativní účinky na životní prostředí obyvatel města. V návrhu je vybudování pásu ochranné zeleně na severovýchodní straně města, jako dělící pás mezi funkčními plochami této části města a pásovými dopravníky k  Radovesické výsypce.

Problematická plocha vzniklá u přechodu pásového dopravníku přes silnici I/13 je vhodná k  výstavbě zelené plochy, navazující na ochrannou zeleň podél komunikace. Ta je navržena k  doplnění i v  jižní části města mezi probíhající silnicí a řekou.

Velkou rezervou pro vybudování zelených ploch jsou v  Bílině zbytkové plochy mezi průmyslovými areály dolů v  severozápadní části. Dosahují značných rozměrů a jsou zanedbané, slouží jako skládka nepotřebného materiálu všeho druhu. Po ozelenění těchto ploch by se rozšířilo množství zeleně ve městě.

Mimo Bílinu je ve Světci větší plocha zeleně vytvořená na rekultivované ploše, původně vybudovaná jako park, dnes zanedbaná. Bývalý zámecký park je zcela devastován, zbylá část kaštanové aleje tvoří dominantní zeleň zámku. Celý areál zámecké zahrady bude vyžadovat výsadbu nové zeleně, opravu zdí a změnu ve využití stavebního dvora v  sousedství zámku. Při rekonstrukci zámecké zahrady bude vhodné doplnit výsadbu nové zeleně drobnou stylovou zahradní architekturou, včetně malé vodní plochy.

Pro veškerou výsadbu zeleně na nových plochách se doporučuje použít domácí druhy dřevin, které budou odolávat znečištěnému ovzduší a budou snášet zhoršené půdní poměry v  Bílině a okolí.

1.4. REKULTIVACE PO TĚžBĚ UHLÍ

Těžba hnědého uhlí ovlivnila negativně úroveň životního prostředí, rozsáhlé plochy výsypek a lomů mají přímý dopad na všechny jeho složky, včetně dopadů na přírodní prostředí. Celé území těžby je nadprůměrně využíváno, porušení přírodních struktur je zřetelné. Obrovské zábory zemědělských a lesních půd, poklesy a sesuvy v  poddolovaných územích, erozní činnost vody a větru, změna vodního režimu a znečištění ovzduší - to je důsledek těžby, zpracování uhlí a výsypkového hospodářství v  Bílině a v  celé pánvi.

Zábory půdy byly a jsou vždy daleko větší než jsou plochy rekultivací. Největší Radovesická výsypka je stále v  provozu, postupně dochází k  její rekultivaci. Vládním usnesením č. 444/ 1991 byla stanovena konečná , závazná linie hrany výsypky (silnice na Štěpánov).

Svahy výsypky jsou postupně směrem od Bíliny rekultivovány lesnicky, vrchní plochá část bude zčásti zatravněna s  plochami drobných remízků. Lesní společenstva představují v  této fázi dynamickou stabilitu rekultivovaných ploch, naopak zemědělské kultury ekologicky nestabilní formaci, která bez vnější pomoci zaniká. Produktivita zemědělských pozemků na výsypce bude omezena nedostatkem vody. Generelem rekultivací byly stanoveny zásady při rekultivaci Radovesické výsypky - všechny svažité části výsypky budou zalesněny, lesy v  západní části budou založeny jako půdoochranné, příměstské a ke krátkodobé rekreaci, náhorní plošina bude zalesněna s  prolukami pro louky.

Po zkušenostech s  rekultivací výsypek se upustilo od zemědělské rekultivace. Ta se neosvědčila pro vysoké materiálové vklady do půdy, s  minimální návratností. Tímto opatřením se zajistila větší přizpůsobivost vegetace výsypek novým podmínkám a dřívější zapojení do okolních ekosystémů. V  roce 1995 byl aktualizován "Dlouhodobý generel rekultivací SHR - Severočeské doly, a.s.- Doly Bílina", kterým byly upřesněny postupy rekultivačních prací v  celém SHR.

 

2. ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

2.1. OVZDUŠÍ

Znečištěné ovzduší je průvodním jevem průmyslových a urbanizovaných území, do kterého náleží i řešené území Bíliny. Míra znečištění ovzduší je vázána na klimatické poměry a geomorfologii terénu, které ovlivňují rozptylové podmínky. Ty jsou v  Bílině extrémně nepříznivé, protože město leží v inverzním údolí řeky Bíliny, a je ze všech stran uzavřeno převyšujícími kopci. Proto zde dochází k  nadměrnému hromadění exhalací , které je ještě zhoršeno provozem výsypek Pokrok a Radovesice a provozem lomu Bílina.

Celoročně dochází k  tvorbě mlh, které mají i několikadenní trvání. Při nich se zvyšují koncentrace znečiš?ujících látek v  ovzduší. V  letním období se radiační inverze vyskytuje v 5-25 % dnů v  roce, v  zimním půlroce mají mlhy delší dobu trvání, průměrná četnost je 15-50 %. Výskyt inverze je ovlivněn průběhem počasí v  jednotlivých ročních obdobích.

Největším zdrojem znečištění je blízká elektrárna Ledvice a Radovesická výsypka. Lokální zdroje znečištění postupně s  rozšiřováním plynofikace klesají.

Pro informaci jsou na následující straně uvedeny hodnoty znečištění na stanici Bílina:

měs. 1 996         1 995         1 994  
měs. SO2 NOx PP CO ozón SO2 NOx PP CO ozón SO2 NOx
I 86 106 22 1 142 11 70         50 -
II 70 93 24 1 047 21 51         107 71
III 57 70 21 968 35 54 56 54 810 42 45 36
IV 34 63 28 819 49 -   37 -   37 44
V 31 44 19 565 48 33 45 52 571 62 23 74
VI 23 40 29 513 61 29 42 22 577 48 31 31
VII 21 37 30 415 56 29 39 21 556 73 - -
VIII 15 51 33 539 48 29 48 21 550 60 35 54
IX 24 59 17 537 31 31 60 18 648 31 38 53
X           56 110 23 1 114 13 49 54
XI           45 94 22 997 16 63 64
XII           70 88 21 991 12 35 46

Mimo lokální zdroje znečištění se do ovzduší dostávají imise dálkovým přenosem škodlivin, a to hlavně z  velkých energetických zdrojů a chemického průmyslu z  pánve.

Velký nárůst zaznamenala v  posledních letech doprava, a to jak nákladní, tak i osobní. Emise z  dopravy se významnou měrou podílejí na znečištění ovzduší ve městě. Hlukové zamoření z  dopravního koridoru ve městě je velkou hygienickou závadou. Plánovaný silniční obchvat odvede zejména těžkou nákladní dopravu mimo zastavěné území a tím dojde ke snížení hluku i škodlivin z  výfukových plynů. Hlukové zatížení ze železnice zůstane stejné.

Pro rozvoj ekonomických a společenských aktivit má a bude mít velký význam stále elektrická a tepelná energie. Provoz elektrárenských a teplárenských podniků se bude nadále podílet na tvorbě životního prostředí v  pánvi. Proto je nezbytně nutné postupně snižovat množství emitovaných sloučenin z  elektrárenských bloků jejich odsířením. V  Ledvicích bude dána do provozu odsířovací jednotka, která sníží zčásti množství SO2 vypouštěného do ovzduší.

 

2.2. LIKVIDACE TUHÉHO KOMUNÁLNÍHO ODPADU

Tuhý komunální odpad (TKO) odvážejí TS města Bílina na skládku komunálního odpadu do Střimic a část na skládku CELIO Louka u Litvínova. Inertní odpad je odvážen na skládku Chotovenka u Světce, nebezpečný odpad je pak likvidován firmou BOSS Roudnice nad Labem.

Stará skládka Chotovenka bude sanována a poté proběhne lesnická rekultivace. Termín likvidace skládky není zatím pevně stanoven, ovšem v generelu rekultivací je počítáno s rekultivací této plochy do roku 2005.

Pro snížení množství TKO jsou ve městě rozmístěny kontejnery pro recyklovatelný odpad. Mimo to je možno vybudovat v rámci navržených ploch pro podnikatelské aktivity i recyklovací dvůr, kde budou soustřeďovány recyklovatelné odpady - sklo, papír, baterie, barevné kovy, zářivky, atd.

2.3. VLIV DOLŮ BÍLINA NA žIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

I když zpracované studie uvádějí, že změny reliéfu nebudou mít podstatný vliv na klimatické poměry v Bílině, negativní důsledky na klimatické regionální podmínky Bíliny a Duchcova budou zřejmé (studie ing. Horkého). Zvýšená prašnost obnažených výsypek, zvýšená radiace a velké množství vodních par ze zatopených prostor kvalitu životního prostředí ovlivní. Proto je nutné rychlé osázení a fixace povrchu výsypek a devastovaných ploch bezprostředně po jejich vzniku a ne až po skončení skrývkování.

Vliv provozu velkolomu na životní podmínky v Bílině a spádovém území je nesporný. Kumulují se tu vlivy těžební a energetické, spojené s ukládáním odpadů - popílku z elektrárny Ledvice.

Zábor rozsáhlých ploch, likvidace obcí, přeložky toků, likvidace zeleně, komunikačních spojů, celková devastace prostředí a další omezení přirozených vazeb důlní činností negativně ovlivnily životní prostředí. Bílina, obklopena velkými průmyslovými areály, doly a výsypkami, které se ve spojení s vysoce frekventovanými dopravními tepnami významnou měrou podílejí na "kvalitě" jejího životního prostředí, zůstává i přes částečné zlepšení nadále jedním z nejvíce postižených měst důlní činností.
 

2.4. RADIOAKTIVITA PŘÍRODNÍHO PROSTŘEDÍ

Pro základní diferenciaci výskytu radioaktivních látek (včetně radonu) byla pro celý okres Teplice zpracována studie radioaktivity životního prostředí (Geoindustria Praha, obl. Proboštov - 1990). Základem zpracování byla geologická mapa okresu, doplněná řadou geofyzikálních údajů, ze kterých lze prognózovat hodnoty objemové aktivity radonu v půdním vzduchu.

Hlavní tři zdroje radonu jsou v zemním vzduchu, stavebním materiálu a ve vodě. Objekty umístěné na podloží s výskytem radonu aktivně nasávají zemní vzduch (komínový efekt) nasycený radonem, čímž se dostává plyn až do obytných místností. Dalším zdrojem je stavební materiál, vyráběný z popílku a škváry s vyšším obsahem radia. Stupeň rizika vnikání radonu do budov je dán jeho objemovou aktivitou v půdním vzduchu a strukturně mechanickými vlastnnostmi základových půd, které určují uvolňování, komunikaci a transport radonu v horninovém prostředí. Povrchové horniny s vysokou propustností pro plyny (písky, štěrky, sutě) mají radiační riziko větší. Naopak přítomnost jílovitých, vodou nasycených nebo jiných nepropustných hornin zlepšuje vhodnost staveniště.

Na základě zmíněné studie je předpokládáné vysoké radiační riziko v okolí Bořeně, střední riziko radiace ve výseči ohraničené silnicí I/13 a silnicí II/257. Zbytek území je bez radiačního rizika. I když je tato diferenciace pouze orientační, nelze ji podceňovat. Pro výstavbu nových bytových objektů je třeba ověřit staveniště sondou na únik půdního radonu. Při zjištění přítomnosti radonu je třeba postupovat podle platných předpisů.
 

2.5. PÁSMA HYGIENICKÉ OCHRANY

Pásma hygienické ochrany byla vyhlášena u velkých průmyslových podniků a u areálu drůbežárny v Bílině. Po konzultaci s OHS v Teplicích budou všechna tato PHO průmyslových podniků nahrazena novými. OHS vyzve ty podniky, jichž se to týká, ke zpracování nových návrhů pásem hygienické ochrany, které postihnou veškeré změny ve výrobních náplních podniků a změny topného média (plyn). Po jejich vyhlášení budou do územního plánu zanesena formou "Změn a doplňků".

3. VAZBA NÁVRHU ÚPN SÚ NA SOUBORNÉ STANOVISKO

V souborném stanovisku bylo uvedeno několik požadavků na úpravu této části elaborátu, k nimž uvádíme následující komentář :

  • V elaborátu budou vyznačena ochranná pásma, hranice památkové zóny ...... i aktualizovaných území těžby.
    Návrh požadavek respektuje - do grafické části elaborátu byla zakreslena hranice městské památkové zóny i aktualizovaná hranice DP lomu Bílina.
    Návrh ochranných pásem průmyslových závodu bude do elaborátu zapracován po jejich aktualizaci a vyhlášení formou "Změn a doplňků".
  • Celkově bude kladen ještě větší důraz na ochranu životního prostředí a krajiny ...... ...... do čistopisu bude zapracován návrh LÚSES i další dílčí záměry obnovy krajiny.
    Ochrana proti hluku a prašnosti je zajištěna návrhem zelených ochranných pásů podél komunikací a výrobních areálů, zejména však na severní a severovýchodní straně města jako dělící pás mezi funkčními plochami této části města a rozsáhlými báňskými a průmyslovými plochami.
    Rekultivace devastovaných ploch bude prováděna podle schváleného "Dlouhodobého generelu rekultivací SHR - Severočeské doly, a.s. Doly Bílina ", jejichž stav k roku 2005 je v materiálu zakreslen.

    Požadavek na zapracování LÚSES je plně respektován, zákres je v mapové příloze širších vztahů - urbanistický návrh - v měřítku 1 : 10 000.