Language

Územní plán - Občanská vybavenost

Řešení počtu, druhu a kapacit zařízení občanského vybavení bylo v prostředí centrálně plánované ekonomiky velmi zjednodušeno na direktivně přidělované prostředky, za které byly realizovány objekty a zařízení bez ohledu na skutečnost, budou-li svému účelu sloužit po celou dobu své životnosti. V minulém období bylo příznačné, že veškerá zařízení byla dimenzována podle přesně stanovených pravidel, která v řadě případů neodpovídala potřebám, nebo byla naopak poddimenzována. Byl též stanoven standart vybavení podle velikosti sídla, kterou představoval počet obyvatel, bez ohledu na to, zda-li je či není objekt optimálně využit.

Prostředí "tržní ekonomiky" dává řešení této problematiky zcela jiný charakter. Stávající zařízení občanského vybavení se v průběhu doby rozdělila do dvou hlavních skupin:

"Zařízení "veřejně prospěšná" - jde o vesměs nekomerční využívaná zařízení, která si svou činností na sebe a svůj provoz nejsou schopna vydělávat, přesto však je třeba a je i obecně žádoucí, aby fungovala. O provoz těchto zařízení není "podnikatelský zájem", proto jsou vesměs v majetku i v péči obce. Do této skupiny patří téměř všechna zařízení školská, kulturní a zdravotnická (zatím) a sociální péče.

Druhou skupinu tvoří zařízení komerční. Jde v podstatě o celou síť obchodů, zařízení ubytovací a stravovací a zařízení služeb. Soubor těchto subjektů je dnes již zcela v privátním držení, což má vliv na způsob jejich využití a předmět činnosti, který nelze direktivně nařizovat. Zde již začínají fungovat mechanismy nabídky a poptávky. I přes možnosti dané prostředím trhu, by správce území města, tj. samospráva, měl mít možnost a dokonce i právo, rozložení a lokalizaci některých komerčních činností regulovat. K tomu však je třeba dořešit řadu legislativních opatření, která představitelé samospráv, tj. městská zastupitelstva, v podstatě ještě nemají.

Zařízení občanského vybavení "veřejně prospěšná" ve městě, tj. zařízení na úseku školství, kultury, sportu a sociální péče, jsou ve městě co do kvantity zastoupena dostatečně. Obtížnější je však zajišťovat jejich provoz z rozpočtu města.

Zařízení školství

Objekty škol všech stupňů jsou ve městě zastoupeny v míře, která kvantitou a kapacitou potřebám města vyhovuje. Počet žáků se v následujících letech bude vzhledem k očekávanému demografickému vývoji dále snižovat. Tím zřejmě nastanou problémy s řešením optimálního využití zejména základních škol, které byly dimenzovány značně velkoryse, avšak velmi jednoúčelově. Pro úvahy o jejich budoucím využití k jiným účelům bude výsledné řešení vždy velmi problematické a zřejmě nákladné. Navíc již v současném období dochází ke konkurenčnímu "boji" o žáky, vzhledem ke stávajícímu množství financí na provoz školy, které jsou přímo úměrné počtu žáků ve škole. Toto platí o základním školství.

Hodnocení podle druhu (stupně) školských zařízení:

Mateřské školy:

Ve srovnání s rokem 1990 se počet mateřských škol snížil o dvě (z 10 na 8) a od roku 1977 bude ukončen provoz další MŠ. Současný počet škol vyhovuje potřebám města, je i plně kapacitně využito. Vyhovuje i rozložení těchto zařízení v území vzhledem k docházkovým vzdálenostem. Celková kapacita je v současnosti pro 565 dětí, zapsáno bylo 460 (80,4 % kapacity MŠ). Provoz škol zajišťuje 39 pedagogických pracovníků a 38 pracovníků ostatních (z toho 3 osoby na poloviční úvazek).

Základní školy:

Jsou ve městě čtyři, v současném období kapacitně vyhovující, a jak bylo výše naznačeno, "zápasí" spíše s problémem, jak prostor těchto objektů optimálně využít. Jako schůdné řešení se jeví (a také se tomu děje) využití pro různé druhy škol středních. Způsob využití se operativně mění - viz ZŠ Teplické předměstí, nyní Střední odborné učiliště stavební, Střední integrovaná škola pro ekonomiku a podnikání (také soukromá) Praha v ZŠ - Pražské předměstí. Ve školním roce 1996/97 je ve městě celkem 1778 žáků, kteří jsou nejen z Bíliny, ale i s okolních obcí, kde jsou školy pouze s prvním stupněm (1 - 4. ročník). O výchovu se ve školách a jejich provoz se nyní "stará" 173 pracovníků z toho 105 pedagogů.

Specifickými školskými zařízeními jsou na území města:

  • Základní umělecká škola je nyní na Mírovém náměstí (ZŠ ve Vrchlického ulici), se zaměřením na hudbu, tanec a výtvarnou výchovu. Kapacitně plně využitá budova po rekonstrukci. Tuto školu nyní navštěvuje 250 žáků, kteří jsou v péči 15ti pedagogů (5 externích). Nynějším momentálně největším problémem je vyřešení nedostatku prostor pro pohybovou výchovu (potřeba sálu se záchody).
  • Zvláštní škola internátní v Kmochově ulici je řízena školským úřadem Teplice. Navštěvuje ji 130 žáků, má 24 pracovníky (z toho 16 pedagogů) a internát s kapacitou 42 lůžek. Kapacitní rozšíření se nepředpokládá, v plánu je stavební rozšíření o tělocvičnu.

Střední školy:

Kromě zmíněných nově připravovaných středních škol, které budou dislokovány v objektech škol základních, je v Bílině Gymnázium s 337 studenty, 39 pedagogy a 7 dalšími pracovníky. Ve výhledu se nepočítá s dalším rozšířením.

Zařízení pro volný čas dětí:

Ve městě je Dům dětí a mládeže v Havířské ulici. Počet zapsaných žáků byl 550, zaměstnanců 9 (k tomu 35 externích spolupracovníků). S rozšiřováním se ve výhledu nepočítá.
 

Zařízení kulturní

Využití kulturních zařízení ve městě je z části v "režii města", z části kulturního centra Kaskáda, z části ve výhledu v soukromých rukou. Provoz téměř všech těchto zařízení je v nynější době, což je jev obecný, velmi nákladný a z dnes velice preferovaného ekonomického hlediska značně neefektivní. Pohled čistě ekonomický je pouze jedním z mnoha hledisek, ze kterých je třeba na činnosti kulturních zařízení města pohlížet, i když řada z nich je z hlediska návštěvnosti v hluboké krizi (viz. kina). Přes všechny problémy provozní povahy kulturní zařízení města fungují.

V péči města jsou zařízení knihoven, které se v současnosti nacházejí ve čtyřech lokalitách. Došlo k přesunu knihovny z Vrchlického na Mírové náměstí místo ZŠ. Počítá se se zřízením muzea v části budovy. Kapacitně stačí městská knihovna pokrýt zájem čtenářů i s minimálním personálem (celkem 6 zaměstnanců, z toho tří na snížený pracovní úvazek).

Hlavními objekty, které spravuje kulturní centrum Kaskáda jsou:

  • Divadlo
  • kino Hvězda
  • Přírodní divadlo v Kyselce
  • Kulturní dům Za Chlumem

Objekty divadla i kina Hvězda potřebují podle sdělení vedení KC Kaskáda rekonstruovat a doplnit zařízení a technologii tak, aby vyhovovaly dnešnímu standardu.

Využití a stav přírodního amfiteátru je ve velmi špatném stavu. Rekonstrukce bude velmi nákladná a zřejmě výsledek a další využití bude značně problematické, poněvadž jde o využití přísně sezónní a tím vysoce ztrátové.

Provoz kulturního domu je v současností řešen jeho celkovým pronájmem. Náplň činností je předmětem jednání. Lze však předpokládat, že činnosti, které zde budou provozovány, budou muset na provoz "vydělávat", což znamená, že mohou být i od kultury odtažité. Lze však předpokládat, že půjde o jev přechodný, který pomůže zvládnout chod zařízení, které je sice pro město jako celek v přiměřených dimenzích, avšak svoji polohou potřebám celého města již tak nevyhovuje.

Kulturním účelům by měly výhledově sloužit i prostory zámku (výstavní síň, koncertní sál), který přešel do privátního držení. Způsob kulturních činností v tomto objektu však bude záviset především na rozhodnutí majitele.
 

Zařízení sportovní a tělovýchovná

Jsou ve městě bohatě zastoupena a ve srovnání s jinými městy stejné velikostní kategorie je toto zastoupení více než dostatečné. Jinou otázkou je vhodnost či nevhodnost jejich umístění hlavně z hlediska jejich další perspektivy. To se týká především sportovních ploch v Kyselce. Tento areál se jeví pro potřeby města jako neperspektivní svým umístěním mezi tratí a řekou (nemožnost dalšího rozvoje). Navíc jde o území v těsné návaznosti na lázně Kyselka, dnes v soukromých rukou. Část sportovišť tohoto území je již také privátní (minigolf, tenisové kurty). Areál koupaliště s restaurací přešel v roce 1996 do majetku města (dříve dlouho řešená restituce).

Pro potřeby města je ve výhledu (v ponávrhovém období) v návrhu počítáno s vybudováním nového sportovního areálu (lehkoatletický stadion, 2 fotbalová hřiště, tenisové a volejbalové kurty, sportovní hala, včetně parkovišť) v severní části města, v návaznosti na nové plochy pro výstavbu rodinných domků a areálů podnikatelských aktivit Za Chlumem. Ten by měl nahradit výše zmíněná sportoviště v Kyselce, která by měla výhledově sloužit jako sportovní a rekreační zázemí tamních lázní. Nový sportovní areál je navrhován ve dvou alternativách.

Potřebám i do budoucna vyhovuje plavecká hala s dvěma letními bazény. Dalším významným objektem je zimní stadión s umělou ledovou plochou. Ten je nyní nezastřešený, což částečně snižuje jeho kvalitní využití. Jako perspektivní je vhodné jeho zastřešení, což nepochybně prodlouží čas s vytvořenou ledovou plochou. Případné zastřešení i se zázemím (tribuny, šatny apod.) dávají možnost využití objektu i k jiným činnostem než jsou sporty, které potřebují ledovou plochu (víceúčelová sportovní hala ?). Plně jsou a budou využity sportovní objekty v areálech základních škol.

Specifickým sportovním areálem je bikrosová dráha u bývalých kasáren. Její další využívání je závislé na aktivitě současných a budoucích uživatelů.

Zařízení zdravotnická

Jsou v nynějším období podrobena procesu probíhající privatizace. Základním zdravotnickým areálem města je Hornická nemocnice s poliklinikou na Pražské ulici. Objekt je nyní v pronájmu Hornické zdravotní zaměstnanecké pojišťovny Most. Součástí zařízení je lůžková část s kapacitou 70 lůžek (interní a neurorehabilitační oddělení). Současný počet zaměstnanců je 260 (32 lékařů). V době vzniku se počítalo s podstatně větším rozsahem, proto je pozemek areálu polikliniky rozlehlý a dává příležitost k dalšímu využití. Jako jedna z možností se jeví výstavba penzionu pro osoby důchodového věku, pro které by byla blízkost nedaleko polikliniky jistou výhodou, nebo se nabízí možnost výstavby domu s pečovatelskou službou. Dalším zařízením je stacionář Za Chlumem, který vznikl z bývalých jeslí. Nynější provoz je značně nákladný a dlouho visel nad jeho činností, i přes nespornou užitečnost až potřebnost, otazník. Ten byl snad vyřešen tím, že stacionář byl zrušen a děti převedeny do jeslí v ul. M. Švabinského a do MŠ Čapkova. V objektu jsou zřízeny ordinace lékařů.

Mezi zařízení zdravotnická jsou započítávány jesle. Tato zařízení jsou však (platí obecně) neperspektivní a v podstatě nevyužívaná. Ve městě jsou dnes pouze jedny jesle, které jsou nyní využívány velmi málo. Předpokládá se i jejich zrušení. Ostatní objekty jeslí nejsou prázdné, ale jsou využívány jak ke kuturním činnostem (knihovna, klub důchodců, atd.), tak i ke komerčním účelům (hospoda).

Specifickým objektem zdravotnictví jsou lázně Kyselka. Ty jsou již privátní a jejich další rozvoj je závislý výhradně na majiteli. Ten také vzhledem k poměrně malému počtu lázeňských hostů velmi kvalitně rekonstruoval starou lázeňskou budovu na hotel s kapacitou 60 lůžek, kde je možno ovšem úspěšně využít i lázeňských služeb .

V současnosti je objekt lázní předmětem prodeje. Zájem o něj má pochopitelně město, avšak finanční požadavky majitelů momentálně převyšují možnosti městské pokladny. Osud lázní bude záviset na novém majiteli, který ovšem zatím není. Lze doufat, že problém bude vyřešen ku prospěchu věci a nový majitel bude mít zájem i do budoucna zachovat lázeňský provoz, který i když v poměrně malém rozsahu skýtá kvalitní péči i prostředí.

Město má vydán "Statut lázeňského místa", který vydal KNV v Ústí nad Labem podle ustanovení § 45 odst. 1 zákona č. 20/1966, usnesením rady KNVč. 22, ze dne 20.10.1970.

Druhou hlavní skupinou, občanského vybavení města, jsou zařízení fungující na k o m e r č n í bázi tzn., že jejich činnost a existence je výsledkem zákonitostí, plynoucích z tržní ekonomiky. Podle statistické nomenklatury jde o zařízení obchodu, stravování, ubytování a služeb. Dnešní podmínky jsou takové, že přímo specifikovat druh takovéto činnosti není možné, poněvadž se výše zmíněné okruhy zařízení mohou probírat takovým způsobem, kdy všechny dosud používané způsoby specifikace a charakteristiky selhávají. Většina zařízení tohoto charakteru je již zprivatizována a jejich náplň činnosti je plně závislá na možnostech jejich majitelů. Proto zde není na místě hodnotit, zda momentálně v síti obchodů chybí ten či onen druh prodeje a v rámci řešení územního plánu navrhovat jeho doplnění. Tento postup nelze aplikovat, poněvadž leží zcela mimo dnešní ekonomické přístupy a řešení. V rámci územního plánu je možno, v rámci regulativů pro rozvoj jednotlivých městských částí, stanovit pro lokalizaci jednotlivých druhů vybavení určitá pravidla, která by jejich existenci na území města v rámci existujících právních podmínek regulovala prostřednictvím správce území, tj. městského zastupitelstva.

Pro většinu zařízení občanského vybavení, fungujícího na komerčních základech, jsou a ještě nějaký čas budou využívány především prostory ve stávajícím stavebním fondu, které ve městě existují, avšak byly nebo jsou využity jiným způsobem, než ke kterému byly původně určeny. Jinak řečeno, otevírají se dveře na dlouhou dobu před tím zavřených obchodů, které byly třeba pouhým skladem čehosi. Toto se týká zejména původní centrální části města, kde je soustředěna převážná část této skupiny občanského vybavení. Urbanistická koncepce předpokládá povýšení tohoto centrálního území, které je pro svou kulturní a historickou hodnotu i jádrem městské památkové zóny, na vyšší kvalitativní úroveň, na faktického reprezentanta města.

Zde vstupují do hry pravidla regulace, z nichž nejdůležitějšími jsou:

  • pro uspokojení potřeb vybavenosti a služeb využít veškerých rezerv ve stávajícím stavebním fondu
  • realizací navržených změn v městské dopravní síti dosáhnout podstatného zklidnění této části města
  • koncentrovat zařízení občanského vybavení na vysoké úrovni kvality právě do centra města, tj. do okolí Mírového náměstí, ulic Břežanské, Důlní.
  • zamezit dalšímu vylidňování centra města, umístit zejména na Mírové náměstí nadstandardní byty, např. bydlení pro významné městské představitele, hosty, a pod.
  • vhodnou dopravní organizací ve středu města (šikany, snížení rychlosti, atd.) zamezit průjezdné dopravě (nikoli dopravu osobními auty zrušit) a vytvořit podmínky pro realizaci pěší zóny, včetně jejího rozšíření o část na Mosteckém předměstí
  • pokusit se ve spolupráci s majiteli jednotlivých objektů, zejména objektů historicky a architektonicky cenných, nalézt takovou funkční náplň, která by odpovídala jejich kvalitě, umístění a reprezentačním potřebám města

Pro naplnění těchto regulí počítá návrh konceptu územního plánu s několika novými plochami v centrální části, využitelnými právě pro vyšší vybavenost a služby. Jde především o plochu v blízkosti Žižkova a Pivovarského náměstí, kam byla umístěna velkoprodejna potravinářským zbožím - Diskont Plus (již v provozu), dále plochy pro dvě záchytná parkoviště a plocha pro hromadné garáže. V jižní části centrální zóny, v těsném sousedství nové komunikační spojky mezi silnicí I/13 a ul. 5.května, je navržena plocha (V4) pro umístění zařízení občanského vybavení nadměstského charakteru - nové centrum, zatím bez konkrétní náplně. Tu je ovšem třeba stanovit velice uváženě, neboť plocha je svou polohou, dostupností i dobrým komunikačním napojením velice cenná.

Další důležitou věcí v řešení "komerční vybavenosti" bude vytvoření prostorových podmínek, které by dávaly možnost pokrýt požadavky podnikatelských aktivit této skupiny občanského vybavení, náročnějších na území. Jde o činnosti, které v dnešním prostředí už existují, ale plochy pro ně chybí, nebo jsou nové, ale v dohledné době budou aktuální i zde. Jde např. o plošné zajištění nároků na přechodné umístění různých zábavných podniků (cirkus, lunaparky, kolotoče, atd.) nebo plošných nároků na výstavbu prodejních ploch marketů, kam se za nákupy jezdí. Jsou lokalizovány u komunikací, musí být vybaveny parkovištěm přiměřené velikosti, apod. Současný zájem vypovídá o tom, že toto zařízení bude ve městě pouze jedno. Tržní poměry však mohou tento zájem změnit a bude třeba v území lokalizovat tato zařízení další. Proto je potřebné vytvoření určitých územních rezerv tak, aby se tyto možné aktivity nemusely odmítat. Návrh počítá s takovouto "rezervní" (ovšem v rámci návrhového období zřejmě naplněnou) plochou v severní části města (V5).

Kromě toho jsou při výjezdu z města směrem na Louny navrženy plochy (V1 a V2) pro novou oboustrannou čerpací stanici pohonných hmot, včetně ostatních potřebných služeb, a u stávající benzínové stanice na Teplickém předměstí je navrženo její plošné rozšíření o myčku aut (V3). Navíc je uvažováno s rezervní plochou pro služby pro motoristy v návaznosti na ČOV při výjezdu z města ve směru na Teplice.

Otázka rozložení a řešení služeb je pojata v komplexu s rozvojem jak obytného území, tak ploch t.zv. areálů pro podnikatelské aktivity. V určených lokalitách se kromě výstavby provozoven pro nerušící výrobu (u mnohých včetně bydlení pro majitele), počítá i s umístěním drobných provozoven služeb, které nejsou prostorově náročné a na druhé straně je nelze provozovat ve standardním rodinném domě. Kombinace bydlení a drobné řemeslné činnosti nebo služeb se navrhuje v pěti lokalitách (P1 - P5) v severní a severovýchodní části města.

Občanské vybavení v ostatních obcích řešeného území nebude z hlediska územních nároků kvantitativně růst. Ve všech obcích je možnost využití všech prostor existujících i dočasně nefungujících k rozvoji řady činností. Podstatné však bude, aby se časem do sídel, která lze považovat za venkovská, vrátila jejich dříve tak samozřejmá relativně nízká závislost na velkých sídlech (městech), hlavně z pohledu zabezpečování a krytí základních potřeb bydlících obyvatel. Zde půjde o proces zdlouhavý, který bude realizován postupně, v plné závislosti na celkové ekonomické úrovni celého řešeného území.