Language

Územní plán - Urbanistická koncepce

1 . FUNKČNÍ ČLENĚNÍ PLOCH, JEJICH VZÁJEMNÉ VAZBY

Řešené území tvoří střední část silně urbanizovaného pásu mezi Teplicemi a Mostem, v dříve zřejmě velmi malebné krajině v podhůří Krušných hor a v přímém dotyku s Českým středohořím. Intenzivní exploatací tohoto území zejména těžbou uhlí a neustálým plošným rozšiřováním průmyslu došlo nejen k mnoha nevhodným zásahům, ale k celkové devastaci tohoto prostoru vůbec. A to jak fyzické, tak i morální.

Vlastní město Bílina je přirozeným centrem osídlení celé jihozápadní části teplického okresu, do jehož spádového území kromě Hostomic a Světce, tedy obcí, které jsou začleněny do řešení v rámci širších vztahů, patří i Ledvice, Hrobčice a Měrunice.

Území města je poměrně zřetelně rozděleno na dvě základní zóny - obytnou, rozprostírající se v údolích vodotečí a na svazích dynamického terénu nad nimi, a výrobní, bezprostředně na část obytnou na severu a severozápadě navazující a vstupující jako klín téměř až do centra.

Základní, viditelnou osou města, značně negativně působící v městském organizmu, je silně frekventovaný dopravní koridor - silnice I/13 a železniční trať. Prochází městem severojižním směrem a spolu s členitým terénem dělí město na několik celků - centrum, lázeňsko rekreační sektor, výrobně - obytný sektor Mosteckého předměstí a obytné sektory Teplické předměstí - Chlum a Pražské předměstí - Újezd, vzájemně propojené přes střed města. Toto plošné rozložení podporuje existenci centra v historickém jádru a jeho blízkosti. Sama atraktivita centra, rozšířeného o část Mosteckého předměstí může přispět k poměrně brzké regeneraci historického jádra.

Prostorové uspořádání města je působivé a dává velké možnosti uplatnění architektury v souladu s přírodními útvary. Terén vstupující do města, se výrazně uplatňuje v řešení vnitroměstských prostorů. Příkladem takovéto kompozice je historické jádro, zámek, kostel a radnice. Park, i když je zanedbaný a je navržena jeho rekonstrukce, a lázeňský areál (s toutéž charakteristikou) jsou výraznými městotvornými prvky. Významnou dominantou celého prostoru je Bořeň.

Vzhledem k prostorovému omezení města těžbou uhlí, zbytky zemědělské půdy a terénními poměry je vlastně Bílina plošně ukončený útvar, i když jeho faktickou ukončenost budou ovlivňovat budoucí rozhodnutí o konverzi těžby. Jeho další plošný rozvoj má minimální možnosti, ale vzhledem k předpokládané stagnaci, resp. mírnému poklesu počtu obyvatel v dalším období, není rozsáhlý rozvoj města, zejména obytných ploch ani potřebný.

Urbanistickou koncepci tedy ovlivňuje několik základních faktorů :

  • město Bílina zůstane i nadále přirozeným centrem silně urbanizovaného prostoru mezi Mostem a Teplicemi, jehož vážným problémem je jeho devastace a velmi špatný stav životního prostředí
  • Hostomice a Světec zůstanou i nadále funkčními především jako místa osídlení, s přirozeným gravitačním spádem do Bíliny a Teplic
  • velmi cennými hodnotami města jsou členění města a dynamický terén, který je však spolu s těžební činností zároveň velmi silným omezujícím faktorem plošného rozvoje
  • historické jádro jako hlavní kompoziční prvek, který se opírá o kontrast přírodních a městských prvků, zelených strání a stavebních celků různých výškových urbanistických struktur; nutná je jeho regenerace
  • zřízení městské památkové zóny je výrazem kulturních, urbanistických a architektonických hodnot historického jádra a snahou o jejich zachování
  • urbanistická a architektonická "kvalita" sídlišť ve městě
  • závažná dlouhodobá problematika stávajícího průtahu silnice I/13 a napojení a vedení trasy silnice II/257 městem
  • nedostatek ploch pro "malé podnikání" a služby
  • zatímní "plošná ukončenost města" - nutnost potřebné nároky řešit především intenzifikací, modernizací a rekonstrukcí v rámci zastavěného území, jediné potenciálně volné plochy pro větší plošné nároky potřebného rozvoje jsou v severní části města
     

Návrh základní koncepce vychází především z podmínek současného stavu, požadavků Územních a hospodářských zásad, ochrany půdního fondu a územně technických podmínek území.

Základní členění města a rozložení nejdůležitějších funkčních ploch koncept návrhu plně respektuje, dílčími návrhy potřebného rozvoje jednotlivých funkcí ji pouze doplňuje.

Otázka vedení silničních tahů intravilánem města je v současné době zásadním a prioritním problémem. Předchozí koncepce předpokládaly vedení silnice v průtahové variantě čtyřpruhu, s řadou mimoúrovňových křižovatek v centrální části. Tedy řešení, zasahující do historického jádra města (notabene vyhlášeného městskou památkovou zónou) náročnými stavbami, které je z urbanistického pohledu řešením pro výhledové potřeby města zcela nežádoucím.

Během zpracovávání konceptu územního plánu se potvrdilo, že dopravní problematika není totožná pouze s problémem průtahu silnice I/13 a vedení trasy silnice II/257 městem, ale že je třeba přistoupit ke komplexnímu řešení dopravy ve městě, ovšem s prioritou hledání řešení vymístění dopravní zátěže pokud možno mimo zastavěné území.

Výsledkem byla tři základní koncepční řešení :

  • zachování průtahu ve stávající stopě, s pokusem o vytvoření četných opatření na splnění dopravních, ekologických a urbanistických požadavků (toto řešení bylo představiteli města odmítnuto a zpracovatelem územního plánu nebylo dále sledováno)
  • návrh západního obchvatu, vedeného zcela mimo stopu stávající silnice I/13, v podstatě po západním okraji průmyslové zóny a zastavěného území a
  • návrh východního obchvatu s analogickými koncepčními prvky jako u trasy západní

Tato tři řešení jsou uvedena v konceptu územního plánu a z nich je na základě závěrů projednání a souborného stanoviska sledováno pouze jediné. Tím je navrhované řešení obchvatu silnice I/13 v trase vedené ve východní poloze od města - od napojení u Chudeřic k poliklinice a odtud po severní straně Bořně zpět na stávající silnici I/13. Úsek od polikliniky směrem na Most má však ještě druhou variantu, vedenou jižním směrem na Liběšice. Toto pokračování však překračuje rámec řešeného území i okresu a pokud by mělo být v územním plánu akceptováno, je třeba rozšířit jeho projednávání i na okres Most.

Obě varianty jsou v územním plánu uvedeny formou územní rezervy do doby zpracování všech potřebných podkladů, na jejichž základě bude definitivní trasa stanovena. Ta pak bude formou změn a doplňků do územního plánu zapracována.

Součástí základní dopravní koncepce návrhu řešení je i vyloučení průjezdné dopravy z centra města. Návrhem spojky Pražská - silnice I/13 a vyloučením dopravy z ulice Břežanské v centru návrhem propojení Pivovarské náměstí - autobusové nádraží bude centrum zcela uvolněno od průjezdné dopravy, umožněno jeho rozšíření o přiléhající část Mosteckého předměstí a vybudování pěší zóny.

Centrum města leží v úzkém údolí řeky pod výraznou enklávou zámku a zámeckého parku. Pravidelné obdélníkové náměstí s nízkou dvou až třípodlažní zástavbou tak dostává pohledově významnou oporu, spolupůsobící se vzdálenějším skalním útvarem Bořeň. Jednotnou výšku nedodržuje jen několik objektů, dominanty města - radnice a kostel se uplatňují nejvíce. Tak jako i v ostatních městech je v Bílině do centra města soustředěna převážná většina obchodních, hospodářských, správních a kulturních zařízení a i nadále bude tento cenný prostor tyto aktivity přitahovat. Jeho největším nedostatkem je současná nadměrná zatíženost průjezdnou automobilovou dopravou.

Urbanistická koncepce předpokládá povýšení tohoto centrálního území, které je pro svou kulturní a historickou hodnotu i jádrem návrhu městské památkové zóny, na vyšší kvalitativní úroveň, na faktického reprezentanta města. K tomu je třeba:

  • využít všech rezerv ve stávajícím stavebním fondu k co největšímu uspokojení potřeb vybavenosti
  • asanovat vnitroblokové prostory , modernizovat bytový fond
  • dosáhnout podstatného zklidnění této části města realizací navržených změn v městské dopravní síti, vhodnými úpravami zamezit průjezdné dopravě a vytvořit podmínky pro realizaci pěší zóny, včetně jejího rozšíření o část na Mosteckém předměstí
  • koncentrovat zařízení občanského vybavení na vysoké úrovni kvality právě do centra města, tj. do okolí Mírového náměstí, ulic Břežanské, Důlní.
  • významně posílit funkci bydlení, zamezit dalšímu vylidňování centra města, umístit zejména na Mírové náměstí nadstandartní byty, např. bydlení pro významné městské představitele, hosty, a pod.
  • pokusit se ve spolupráci s majiteli jednotlivých objektů, zejména objektů historicky a architektonicky cenných, nalézt takovou funkční náplň, která by odpovídala jejich kvalitě, umístění a reprezentačním potřebám města

Pro naplnění těchto regulí počítá návrh konceptu územního plánu s několika novými plochami v centrální části, využitelnými právě pro vyšší vybavenost a služby, plochy pro dvě záchytná parkoviště a hromadné garáže. V jižní části centrální zóny je navržena plocha pro vybavení nadměstského charakteru - nové centrum, zatím bez konkrétní náplně. Tu je ovšem třeba stanovit velice uváženě, neboť plocha je svou polohou, dostupností i dobrým komunikačním napojením velice cenná.

Rozvoj obytné funkce Bíliny je třeba řešit především jejím zkvalitňováním formou rekonstrukce a modernizace v rámci stávajícího fondu, zejména v historickém jádru města. Pro potřeby nové bytové výstavby je navrženo 10 nových lokalit na plochách převážně v okrajových částech města, které vhodným způsobem doplňují stávající zástavbu. Jejich kapacita (celkem 105 RD a 75 b.j. v obytných domech) značně převyšuje současný zájem, město však bude mít připraveny plochy pro případný zájem i po návrhovém období.

Problematiku prostředí panelových sídlišť je třeba řešit zahájením procesu jejich "humanizace". V podrobnějším měřítku navrhnout způsob doplnění a rekonstrukce zeleně, včetně architektonických doplňků, odpočinkových míst a zejména stavebních a architektonických úprav vlastních panelových objektů, s možností jejich rekonstrukce a využití k umístění některých zařízení vybavenosti.

Koncepce vývoje ekonomické základny Bíliny spočívá v založení perspektivních prvků její nové struktury v území pro stabilizaci velkých průmyslových závodů a pro rozvoj nových provozoven. Ideou očekávané transformace je redukce průmyslu - po útlumu těžby uhlí - ve prospěch malého a středního podnikání.

Nejrozsáhlejší koncentrace ekonomické základny je na severozápadě města, kde jsou umístěny převážně areály Dolů Bílina, ostatní závody a provozovny jsou rozmístěny v příměstských částech města. Stávající územní uspořádání ekonomické základny tvoří kostru návrhu její nové územní struktury. Nosným prvkem této kostry je průmyslová zóna Bílina, vymezená na severozápadě města trojúhelníkem, jehož strany tvoří železniční trať, silnice Chudeřice - Břežánky a Důlní ulice.

Urbanistická hodnota je dána výhodnou polohou vůči urbanistické struktuře města, kvalitním dopravním napojením a vysokou zainvestovaností území. Pro její založení je důležité:

  • respektovat možnost výstavby trasy železniční tratě Bílina - Ledvice - Duchcov
  • podpořit požadavky na přepravu po železnici
  • vytypovat provozní soubory schopné strukturálních změn
  • zaměřit se na vhodné ekonomické činnosti, vyloučit neekonomické aktivity

Závod Chudeřické sklárny je nosným závodem pro město. Je prostorově od města oddělen a má územní předpoklady pro další rozvoj. Koncept návrhu u něj vyčleňuje územní rezervu a počítá s kompletací technické infrastruktury. Stávající provozovny v prostoru u bývalých kasáren mají výhodnou polohu, provozy procházejí přestavbou a budou tvořit významné centrum pro další územní rozvoj podnikání.

V monofunkčně založených sídlištích jsou provozovny ekonomické základny velmi vzácné. Pro současnou žádoucí potřebu umístění většího počtu nových pracovních míst v malých provozovnách na sídlištích nejsou vhodné územní ani ekologické podmínky. Koncept návrhu počítá s umístěním nových provozoven právě v příměstských částech města, a to na severu a severovýchodě území. Lokalit pro tyto areály podnikatelských aktivit je celkem 5, doporučené činnosti - stavební řemesla, silniční doprava, výrobně opravárenské služby, drobná výroba.

Současné plochy devastovaného území po báňských činnostech je nutno urychleně rekultivovat. Jejich disponibilnost je pouze zdánlivá, navíc nejsou tyto plochy v urbanisticky atraktivních lokalitách.

Zemědělské účelové plochy a zařízení v podstatě v Bílině chybějí. Jedinou výjimkou je bývalá a dnes už zase produkující drůbežárna na Větráku. Její umístění v těsné blízkosti obytné zóny bylo problematické od samého začátku její výstavby. Koncept územního plánu, právě tak jako předchozí zpracované dokumentace tuto lokalitu zatím respektuje s tím, že pásmo hygienické ochrany by mělo být nově stanoveno - totožně s hranicí pozemku.

 

Rekreační využívání řešeného území bude i v budoucnu nízké a zaměřeno zřejmě pouze na zahrádkaření, které je dominantní rekreační funkcí, a na využívání příměstských krajinných a lesních partií pro procházky. Vzhledem ke kvalitě životního prostředí je území pro zejména pobytovou rekreaci nevhodné. Svědčí o tom i fakt, že přes ohromnou módu chataření a chalupaření v posledních letech je v celém území pouze několik rekreačních objektů a to ještě v Úpoři a Štrbicích, tedy v území v blízkosti CHKO České středohoří, kde devastace přírodního a krajinného prostředí nepostoupila tak daleko.

Přitom dynamický terén, na kterém se rozkládá vlastní město Bílina, je pro krátkodobou příměstskou rekreaci ideální. Několik dominant - Chlum, Kaňkovský vrch, ale zejména Bořeň - jediná chráněná lokalita v území, jsou častým cílem vycházkových cest. Dalšími atraktivními místy jsou i údolí pravostranných přítoků řeky - Bézovka a ?ižkovo údolí.

Město má vydán "Statut lázeňského místa", který vydal KNV v Ústí nad Labem podle ustanovení § 45 odst. 1 zákona č. 20/1966, usnesením rady KNVč. 22, ze dne 20.10.1970.

Kapacita a význam lázní Kyselka by i v budoucnu měl zůstat minimálně na dnešní úrovni. Stavební stav lázní je dobrý, nový majitel zde zřídil i ubytování hotelového typu, byla obnovena i část lázeňského parku, přiléhajícího k lázeňským budovám a ostatním zařízením. Zbylá část je v zanedbaném stavu a je navrhována k rekonstrukci, právě tak jako park na Chlumu. V současné době je objekt lázní opět předmětem prodeje.

Z hlediska sportovních zařízení je na tom Bílina poměrně dobře, nevýhodou je současné umístění sportovního areálu v sousedství lázní Kyselka mezi dvěma frekventovanými dopravními tahy - silnice I/13 a železnice. Areál je z tohoto důvodu neperspektivní a proto návrh územního plánu počítá s vybudováním nového areálu pro fotbal a lehkou atletiku, včetně sportovní haly a přidružených zařízení, v severní části města. S realizací těchto zařízení je však počítáno až po návrhovém období.

Z hlediska turistického a cestovního ruchu není samotné řešené území žádnou perlou. Cílem je zejména Bořeň, lázně Kyselka a částečně i městské centrum se svými historickými objekty. K nim bezesporu patří v prvé řadě areál zámku. Ten spolu s parkem (rovněž navrhován k rekonstrukci) a novou funkční náplní a posláním centra, tak jak je předpokládá návrh územního plánu, mají šanci se v budoucnu stát cílem cestovního ruchu a turistiky. Záleží však na novém majiteli zámku, k jakému využití se rozhodne.

Ostatní obce v řešeném území - Světec a Hostomice byly řešeny pouze na úrovni širších vztahů. Pro jejich rozvoj je třeba zpracovat samostatnou územně plánovací dokumentaci.
 

Současné město Bílina prošlo ve svém vývoji od správního ranně středověkého hradiště, přes středověké hrazené město, doplněné lázeňskou enklávou Kyselky v 18. a 19. století až po současnou složitou situaci rozvitého města v údolí řeky Bíliny. Historická část zástavby je významným dokladem středověkého města pod dominantním hradem, později zámkem, s bohatou oblastí předměstí, podél obchodních tras procházejících městskými branami. V zámeckém parku je dochováno území archeologické památky - župní hradiště.

MĚSTSKÁ PAMÁTKOVÁ ZÓNA

Městská památková zóna v Bílině byla schválena vyhláškou MK ČR č.476/1992 Sb., ze dne 10.9.1992, "O prohlášení území historických jader vybraných měst za památkové zóny". Jejím účelem je zachování kulturních, urbanistických a architektonických hodnot historického jádra města při vytváření optimálního životního prostředí. Za tím účelem musí být regulovány základní funkce v tomto území i investorská, stavební a technickohospodářská činnost.

Hranice památkové zóny zahrnují jádro města v údolí Bíliny s historickými předměstími, areál zámku s parkem a území podél řeky spolu se souborem lázní Kyselka a lázeňským parkem. Předmětem památkové ochrany a péče v památkové zóně jsou :

  • historický půdorys a jemu odpovídající prostorová a hmotová struktura s charakteristickými městskými interiéry
  • panorama a hlavní dominanty města v blízkých a dálkových pohledech
  • nemovité kulturní památky a objekty dotvářející charakter památkové zóny - objekty v památkovém zájmu
  • veřejná a vyhražená zeleň
  • části území památkové zóny - A, B, a C, odstupňované podle významu
     

Režim pro komplexní regeneraci a jednotlivou činnost v částech památkové zóny je stanoven takto:

V části území "A" , určující charakter památkové zóny

  • vhodně využívat a provádět regeneraci kulturních památek a jejich souborů, přiměřenými prostředky a úpravami zhodnocovat všechny městské prostory včetně zeleně
  • zachovat a postupně modernizovat objekty památkového zájmu, dotvářet charakter památkové zóny, zejména z hlediska citlivé opravy uliční fronty
  • novostavby v měřítku okolní zástavby realizovat pouze v místech proluk po bývalé zástavbě při respektování původních uličních čar

V části území "B" , dotvářející charakter památkové zóny

  • zajistit postupnou obnovu jednotlivých kulturních památek a objektů v památkovém zájmu, zachovat prvky prostorové a hmotové skladby, včetně zeleně
  • provádět údržbu a modernizaci architektonicky a stavebně hodnotných objektů a pečovat o jejich okolí, včetně zeleně
  • novostavby řešit ve vhodném vztahu k současné zástavbě a hmotové skladbě města tak, aby nerušily panoramatické dálkové pohledy
  • V části území "C" , doplňující charakter památkové zóny
  • zajistit postupnou obnovu zeleně v území
  • přestavbu a dostavbu území řešit v prostorové a hmotové kompozici navazující novou formou na prostředí památkové zóny

V souladu s tímto režimem je třeba postupovat při rozhodování o stavebních úpravách jednotlivých objektů, případně území v prostoru památkové zóny.
 

 

Bílina:
2533 - zámek s areálem
2533/1 - zámek čp. 98/7
2533/2 - budova t.zv. zimní zahrady
2533/3 - hradní bašta "Manda"
2533/4 - hospodářský trakt čp. 100/6
2533/5 - zámecký park
2533/6 - slovanské hradiště
2533/7 - vrátnice čp. 104/5
2534 - dům čp. 96/4
2535 - fara čp. 95/2
2536 - kostel sv. Petra a Pavla s areálem
2536/1 - kostel sv. Petra a Pavla
2536/2 - socha sv. Floriána
2536/3 - boží muka
2536/4 - socha sv. Antonína Paduánského
2537 - kašna se sochou sv. Floriána
2538 - mariánský sloup
2539 - dům čp. 87/9
2540 - dům čp. 72/5
2541 - dům čp. 91/17
2542 - hotel Lev čp. 92/19
2543 - dům čp. 45/10
2544 - hotel Praha čp. 46/8
2545 - dům čp. 49/2
2546 - pivovar čp. 4002
2547 - kostel Zvěstování P. Marie
2549 - socha sv. Šebestiána
2550 - dům čp. 12/6
2551 - dům čp. 19/2
2552 - dům čp. 17/6
2553 - dům čp. 13/14
2554 - hradební bašta zv. Husitská
2556 - starý zámek s areálem
2556/1 - budova čp. 1/24
2556/2 - budova čp. 103/22
2556/3 - budova čp. 102/28
2556/4 - budova čp. 101/26
2556/5 - brána I.
2556/6 - brána II.
2557 - dům čp. 26/5
2558 - dům čp. 36/16
2559 - dům čp. 34/20
2560 - lázně Kyselka s areálem
2560/1 - lázeňský dům Fučík
2560/2 - terasa se schodištěm
2560/3 - inhalatorium čp. 229
2560/4 - stáčírna čp. 122
2560/5 - vřídlo
2560/6 - socha Julia Fučíka
2560/7 - památník F. A. Rause
2560/8 - altán
2560/9 - lázeňský park
2560/10 - lesní kavárna
2561 - Knovízské výšinné sídliště na Bořni
4014 - socha Immaculaty
4815 - socha sv. Jeronýma
Světec:
2738 - sloup s Pietou
2739 - kostel sv. Jakuba Většího s areálem
2739/1 - zámek s areálem
2739/2 - brána se zídkou
2739/3 - fara
2739/4 - ohradní zeď
2740 - zámek s parkem a hospodářským dvorem
2740/1 - zámek
2740/2 - zámecký park
2740/3 - hospodářský dvůr
4813 - socha sv. Jana Nepomuckého

Štrbice:

2746 - sousoší sv. Jana Nepomuckého
2747 - zemědělská usedlost s bránou
2747/1 - zemědělská usedlost čp. 3/25
2747/2 - brána
2748 - zemědělská usedlost čp. 5 s areálem
2748/1 - obytné stavení čp. 5
2748/2 - brána
2748/3 - výklenková kaplička
2748/4 - stodola
2748/5 - chlév
2748/6 - ohradní zeď
2749 - zemědělská usedlost s bránou a brankou čp. 4
2749/1 - zemědělská usedlost čp. 4
2749/2 - brána s brankou
2750 - zemědělská usedlost s bránou a brankou čp. 2
2750/1 - zemědělská usedlost čp. 2
2750/2 - brána s brankou
2751 - chalupa čp. 16 se stodolou
2751/1 - chalupa čp. 16
2751/2 - stodola
 
 

OBJEKTY NAVRŽENÉ K PROHLÁŠENÍ ZA KULTURNÍ PAMÁTKU

B í l i n a :

  • dům na Mírovém náměstí čp. 88
  • dům na Mírovém náměstí čp. 50
     

OBJEKTY V PAMÁTKOVÉM ZÁJMU

B í l i n a :

  • Mírové náměstí čp. 70, 71, 73, 93, 94, 89, 90, 91, 21, 45, 47, 44, 48
  • žižkovo náměstí čp. 58, 61, 62, 60
  • želivského ulice čp. 51, 52
  • Wolkerova ulice čp. 81, 82
  • Seifertova ulice čp. 3, 20, 18, 108, 14
  • Pivovarské náměstí čp. 103
  • ulice 5.května čp. 46, 47, 101, 94
  • Břežanská ulice čp. 62, 64
  • Švermova čp. 218, 221, 207
  • Lidická ul. čp. 31, 278, 211, 219, 231, 235, 230, 227, 223
  • Vrchlického čp. 206, 216, 270
  • Skleničkova čp. 14
  • Kyselská čp. 29, 185
  • přírodní divadlo čp.405
  • lázně Kyselka čp. 189
  • ul. Petra Bezruče čp. 2, 6