Language

Územní plán - Úvod

1 . ZADÁNÍ ÚKOLU

Koncept územního plánu sídelního útvaru Bílina zadal referát regionálního rozvoje Okresního úřadu v Teplicích, objednávkou čj. 214/93 - 327/Kn/Šva, ze dne 2.8.1993, firmě A - PROJEKT, ing. arch. Jiří Adamczyk, urbanisticko - architektonická projekční kancelář. Na zakázku byla uzavřena smlouva o dílo č. 4 - 93/AP, ze dne 27.9.1993. Firma sestavila tým pracovníků, shodující se svým obsazením s týmem, který zpracoval etapu předchozí - průzkumy a rozbory, a uzavřela dílčí kooperační smlouvy.

Dne 1.11.1993 byla mezi odběratelem - referátem regionálního rozvoje Okresního úřadu Teplice, dodavatelem - firmou A - PROJEKT a Městským úřadem Bílina uzavřena dohoda o převodu smluvních závazků podle zák. č.513/1991 Sb., kterou referát regionálního rozvoje Okresního úřadu v Teplicích potvrdil svým rozhodnutím č.j. RUR/300/93 - Kn/Šva, ze dne 6.12.1993. Tímto rozhodnutím (dle ustanovení §139 odst.9, a §16 odst.1 zák. č.50/1976 Sb. ve znění úplného zákona č.262/1992 Sb.) byl Městský úřad v Bílině pověřen pořízením územního plánu sídelního útvaru Bílina, se všemi právy a závazky z toho plynoucími.

Koncept územního plánu byl dokončen v červnu 1994 a jeho veřejnoprávní projednání podle §§ 25 a 26 novelizované vyhlášky č.84/1976 Sb. proběhlo v listopadu téhož roku.

Zpracováním návrhu (čistopisu) územního plánu byl pověřen autor konceptu - smlouvou o dílo č. 12 - 94/AP z 5.12.1994.

Souborné stanovisko ke konceptu územního plánu sídelního útvaru Bílina, zpracované na základě vyjádření a stanovisek z projednání, bylo schváleno Městskou radou v Bílině dne 16.11.1995 pod č.j. 601 a městským zastupitelstvem dne 21.12.1995 usnesením č. I/4.

 

Bílina je jedním z důležitých středisek podkrušnohorského pásu osídlení, plnící významné funkce v sídelní struktuře celé jihozápadní části teplického okresu, jejímž je přirozeným centrem.

Město nemá v současné době platný územní plán. Dosud zpracovaná dokumentace, týkající se tohoto území je zastaralá, naplněná a nekomplexní, nebo se předmětným územím tak rozsáhlé problematiky zabývá pouze okrajově. Práce na pořízení nového územního plánu sídelního útvaru byly zahájeny počátkem 80 tých let SURPMO Praha - autor ing. arch. Martin Krise - průzkumy a rozbory (1982) a koncept urbanistické studie sídelního útvaru Bílina (1983), s některými dílčími výstupy, zabývajícími se většinou dopravní problematikou města, centrální zónou, atd. Dále se na zpracování ÚPD nepokračovalo. K tomu přistupuje fakt současných změn ekonomické struktury, velmi špatné podmínky životního prostředí, neustále řešený, ale nevyřešený problém dopravy ve městě, otázky související s regenerací prostředí, obnovou a ozdravěním území, atd.

Význam sídla a celého bílinského regionu spolu s výše uvedenými skutečnostmi nejen podtrhují nutnost zpracování nového územního plánu, ale byly i důvodem pro zadání jeho zpracování. Novým územním plánem získá město závazný dokument, reagující na současnou složitou problematiku území, podle něhož bude možno další vývoj tohoto území regulovat.

Nadřazenou územně plánovací dokumentací pro území Bíliny a jejího regionu je "Územní plán velkého územního celku SHP" (1977), jeho "Změny a doplňky (1985) a z poslední doby koncept prognózy SHP (1993). Ty v podstatě shodně vymezují polohu a postavení sídelního útvaru Bílina v sídelní struktuře a jeho vztah k SHP - významné středisko osídlení jihozápadní části okresu Teplice, přidružené centrum osídlení v rámci Ústecko - chomutovské sídelní regionální aglomerace. Ekonomicky silný region s vysoce rozvinutou těžbou a průmyslovou výrobou.

 

 

Vzhledem ke kontinuitě řešení silně urbanizovaného pásu území mezi Osekem, Duchcovem a Bílinou a přímé návaznosti intenzivně exploatovaného území severně od Bíliny, zahrnuje územní plán sídelního útvaru Bílina celá administrativní území obcí Bílina, Hostomice a Světec s tím, že detailně je řešeno území města Bíliny. Zbývající část takto vymezeného území je řešena na úrovni širších vztahů.

Ř e š e n é ú z e m í zahrnuje tato sídla :

Bílina
Hostomice a
Světec - Štrbice, Chotějovice, Úpoř

Základním podkladem pro zpracování návrhu ÚPn SÚ je vedle zpracovaného konceptu územního plánu z června 1994 především souborné stanovisko pro zpracování návrhu (čistopisu) územního plánu. Jeho nedílnou součástí je dokladová část s připomínkami a požadavky dotčených orgánů státní správy a právnických osob ke konceptu územního plánu.

Pro grafickou část návrhu územního plánu města použil zpracovatel reambulovaný mapový podklad v měřítku 1 : 5 000, rozšířený v severní části z důvodů kompletního vyjádření zejména dopravního řešení, a nereambulované listy základní mapy v měřítku 1 : 10 000 pro řešení širších vztahů, tedy podklady shodné s mapovými podklady grafické části konceptu. Zábor ZPF je na rozdíl od konceptu návrhu rovněž zpracován v měřítku 1 : 5 000.

Návrhovým horizontem územního plánu byl stanoven rok 2005.

 

 

Jestliže dnes mluvíme o ukončení extenzivního způsobu rozvoje našich sídel, pak v případě Bíliny k ukončení tohoto procesu již došlo. Potřeba rychlého růstu s výstavbou bytů na okrajích města byla uzavřena počátkem 80 tých let. Město se v současné době dostává do etapy stagnace. Bytový problém - ve smyslu růstu bytových kapacit, není. Naopak se zřejmě časem ukáže, že poklesem pracovních příležitostí v době ukončování provozu na velkolomu (hluboko po návrhovém období) dojde ke snížení velikosti města. Míra snížení může být dost výrazná, může však být do jisté míry korigována včasnou náhradou pracovních příležitostí z jiných odvětví.

Na druhé straně je však nutné řešit kvalitativní stránku problematiky. Bílina, která ponese spoustu let břemeno extrémního zatížení velmi špatnými podmínkami životního prostředí, by měla po této etapě přežití nejhoršího, přejít do období kvalitativních, pozitivních činností, které vytvoří optimální, fungující, vyváženou urbanistickou strukturu.

Mezi kladné hodnoty města Bíliny bezesporu patří zejména dynamický terén, ovlivňující jeho členění a strukturu, historické jádro i kompozice města, kde se uplatňuje zejména kontrast přírodních a městských prvků v různých úrovních městské krajiny a v různých urbanistických strukturách. I vzhledem k prostorovému omezení města těžbou uhlí a s ní spojeným výsypkovým procesem, terénními poměry a zemědělskou půdou, je Bílina plošně ukončený útvar. Rozvoj města na nové plochy je omezen pouze na dostavbu formou rodinných domků v některých nklávách města. Obytné funkce je možno zkvalitnit a zkapacitnit modernizací, v některých částech města v budoucnu i částečnou přestavbou.

Rovněž tak mimořádně velký rozvoj ostatních sídel v řešeném území nepřichází v úvahu. Eventuelní potřebu nových ploch pro bydlení a další funkce lze řešit v rámci jejich intravilánu.

Občanská vybavenost se zřejmě jako jedna z prvních setkává s novými pravidly trhu. Dřívější ukazatele m2, pracovních míst a pod. v podstatě pozbyly platnosti. Život sám ukazuje, co je třeba a co je zbytečné. Problém lokalizace nových a staronových zařízení občanského vybavení je možno řešit jednak novým využitím stávajících uvolněných prostorů, případně na nových sídlištích eventuelní přestavbou stávajících nebo dostavbou nových zařízení. Hlavní možnosti je ale třeba hledat v rámci už probíhající regenerace historického jádra a centrální zóny města a v rámci přestavby a modernizace centrálních částí ostatních sídel v řešeném území.

Podle založených vývojových trendů nelze v příštích letech očekávat kvalitativní změnu ve strukturách nosných odvětví ekonomické základny v řešeném území. Uvažovaný útlum v odvětví paliv v Severočeské hnědouhelné pánvi, zejména v její centrální části, se na činnosti velkolomu Bílina příliš neprojeví. Důležitým faktorem je Usnesení vlády ČR č.444 o územních a ekologických limitech těžby uhlí a energetiky v SHP, kterým jsou stanovena omezení prostoru jak pro dobývací stranu lomu, tak pro patu svahů výsypek - t.zv. závazné linie. Těmto omezením budou přizpůsobeny těžební postupy lomu a koncepce lokalizace skrývky, zaměstnanost bude zachována. Problematická jsou území devastovaná báňskými činnostmi, v současné době již mimo zájem Dolů Bílina. Jsou funkčně a možná i majetkoprávně indiferentní a pro územní uspořádání představují podstatný urbanistický problém. Obdobně působí areály opuštěné a málo využívané.

V ekonomické základně řešeného území, zejména však v Bílině, jsou nedostatečné územní podmínky pro rozvoj a nové umístění provozoven výrobně opravárenských služeb (hygienicky nezávadných), stejně jako pro situování t.zv. "bílých továren".

Problematika dopravy v řešeném území, zejména však v Bílině, se ukazuje být jednou z nejstěžejnějších. Historicky zděděné a kapacitně rozvinuté dopravní tahy rozdělily město na východní a západní sektor. Tato bariéra vyvolává trvalý urbanistický a sociální problém, který degraduje historické centrum. Sociálně prostorová nerovnováha rozděleného města je zřejmá.

S problematikou řešení vedení trasy silnice I/13 úzce souvisí i bezkonfliktní řešení napojení silnice II/257 ve směru Bílina - Louny, vyloučení intenzivních doprav z centra města a vyřešení řady dopravních závad v tomto prostoru. K závažným problémům dopravy v rámci řešeného území patří i problém špatné dopravní dostupnosti Světce a intenzivního zatížení komunikace II.třídy Duchcov - Kostomlaty p.Mil. v souvislosti s dopravou odpadů do prostoru Chotovenky i problém kapacity silnice III/25319 Chotějovice - Ledvice v souvislosti s enormním zatížením úseku Chotějovice - úpravna uhlí Ledvice.

Z důvodů dolové činnosti došlo v řešeném území ke značnému ovlivnění původního přirozeného hydrologického režimu toků. Až na výjimky nikde nedochází při povodních k jejich vylévání, koryta jsou územně stabilizovaná. Důležité je ovšem stanovit zásady dalších úprav toků tak, aby vodní toky měly i estetickou, krajinotvornou a rekreační funkci v území. Stejný problém se týká i vodních ploch., které většinou vznikly jako propadliny po důlní těžbě. I zde je velmi důležité rozhodnout o jejich další existenci, funkci a začlenění do krajiny.

Závažným problémem je čistota vod. Bílina je podle platné "klasifikace jakosti povrchových vod" velmi silně znečištěná ve všech sledovaných kritériích. Pokud nebude v jejím povodí, kde je znečištění zřejmě neúměrné vodnosti toku, uplatňován požadavek vícestupňového čištění a u průmyslových výrob zaváděny cirkulační bezodtokové technologie, bude nadále patřit k nejvíce znečištěným tokům v republice vůbec.

Z hlediska zásobování vodou jsou všechny obce (s výjimkou Úpoře a Štrbic) součástí integrovaného Oblastního vodovodu Severní Čechy. Celý systém je však zdrojově pasivní, takže s ohledem na napjatou bilanci je nutnou prioritou udržení vlastních zdrojů v maximální kapacitě. Vodovodní sítě jsou ve starých částech města původní, jinak vesměs v dobrém stavu. Hostomice mají nově rekonstruovanou síť, v ostatních sídlech jsou sítě staré a někde téměř v havarijním stavu.

Kanalizace jsou ve většině sídel jednotné, nesoustavné, s vyústěním do toků. V Bílině je v provozu nová ČOV, řešená jako mechanicko - biologická, s anaerobním vyhníváním. Vzhledem k tomu, že kapacita čistírny je navržena s rezervou, přichází do úvahy možnost převedení odpadních vod od producentů mimo území města.

Energetické systémy, lokalizované v řešeném území, přesahují jeho význam. Jde především o výrobu elektřiny a její rozvod do nadřazených systémů celostátního významu. Elektrárna Ledvice je rovněž významným zdrojem tepla pro teplárenskou soustavu Teplice - Bílina. Řešení útlumu výroby elektrické energie, spojené s útlumem těžby uhlí je, zdá se, značně problematické z důvodů zatimní neexistence státní energetické koncepce.

Rozvod elektřiny, právě tak jako problematika zásobování plynem jsou téměř bezproblémové. Za klíčový problém při řešení komplexní energetiky je třeba považovat stanovení zájmových území pro dálkové teplo a plyn. Cílem by mělo být dvojcestné zásobování lokalit energiemi.

Ekologické podmínky a limity rozvoje území jsou nepříznivé. Těžba a zpracování uhlí poznamenaly negativně životní, přírodní a krajinné prostředí nejen v řešeném území, ale v celé Severočeské hnědouhelné pánvi. Údolní, uzavřená inverzní poloha města a nevhodně lokalizované výsypky v jeho těsné blízkosti tento stav ještě zhoršují.

Náprava vzniklých škod zejména na krajině je podmíněna, kromě jiného, i včasnými a kvalitními rekultivačními pracemi. Uvolňování ohromných finančních prostředků, které si vyžádají, bude obtížné a jejich výše podstatně ovlivní dobu obnovování krajiny. Rekultivace sama je stále ohromným problémem. Zábory zemědělské půdy jsou mnohem větší než plochy, které jsou vraceny zpět do zemědělské výroby. Teď, po rozpadu Státního statku Teplice, který dřív tyto plochy přebíral, nastane i problém následnictví a pečovatelství o rekultivované pozemky. I přes tyto problémy je třeba alespoň po malých částech území rekultivovat, zachovat stávající kostru ekologické stability. T.zn. zachovat všechny plochy zeleně, včetně strukturní zeleně ve volné krajině, které se stanou základním prvkem při obnově krajiny a vytváření systému ekologické stability.

Čistota ovzduší je rovněž závažným problémem území. Znečištěné ovzduší působí nepříznivě nejen na zdravotní stav obyvatel, ale i na vegetaci. Rozvojové limity, spočívající ve stabilizaci funkčního stupně rozvoje, jsou poplatné zlepšení ekologických podmínek. V tomto směru ale předmětné území, zejména však Bílina, nemá pro nejbližší období ty nejpříznivější podmínky.

Založená koncepce rozvoje Bíliny na základě dynamiky palivoenergetických prognóz je dnes za zenitem. Urbanistický vývoj města, motivovaný potřebami těžby a záměry energetiků, je nutno přehodnotit. Hledání nových aktivit, budovaných na doznívající palivoenergetické základně není lehké, není však neřešitelné. Pozitivním faktorem je vysoký potenciál technické infrastruktury, výkonný, i když problematický dopravní systém a v určitou dobu i nabídka uvolněných pracovních sil. Tato pozitiva je nutno včas podchytit, včas reagovat na místní strukturální změny a včas budovat náhradní zařízení. Limitujícím faktorem však bude pozitivní vývoj ekologických podmínek celého regionu.

 

 

Hlavní požadavky a cíle řešení byly formulovány ve společenské objednávce tohoto úkolu - Územních a hospodářských zásadách, schválených městským zastupitelstvem.

Vzhledem k prostorovému omezení města terénními poměry, těžbou uhlí a zemědělskou půdou, je Bílina v podstatě plošně ukončený útvar. Další rozsáhlý rozvoj města je jednak nežádoucí, jednak z výše uvedených důvodů není ani možný. Sídelní útvar vyžaduje řešení především kvalitativní stránky jednotlivých prvků a složek svého území.

Při řešení bylo třeba vycházet z požadavků, aby koncepce i jednotlivá dílčí řešení

 
 
vycházela z podmínky současného řešení zlepšování životního prostředí

Kromě stavu životního prostředí, patří k nejdůležitějším problémům, jimž bylo třeba se v konceptu návrhu územního plánu zabývat, především

řešení problematiky dopravního koridoru, zejména vedení trasy silnice I/13
stanovení nové funkční náplně centra v souvislosti s obnovou historického jádra
zachování a rozvíjení všech složek kostry ekologické stability

Z hlediska řešení jednotlivých funkčních prvků pak zejména:

bydlení
další eventuelní rozvoj obytné funkce města, její zkvalitnění a zkapacitnění uskutečňovat především v rámci půdorysu města
výstavbu na nových plochách omezit pouze na doplnění obytných celků a okrajových částí města
při rozhodování o druhu zástavby se orientovat především na výstavbu rodinných domků
občanská vybavenost
pro uspokojení potřeb nabídky a poptávky vybavenosti a služeb využít především rezerv ve stávajícím stavebním fondu
pro umístění některých plošně náročných forem obchodu a služeb navrhnout vhodné lokality
posoudit účelnost existence a využití školských a výchovných zařízení, pro nevyužité nalézt nové funkční uplatnění
ekonomická základna
posoudit eventuální důsledky krizového vývoje v těžbě uhlí v lomu DB na vývoj sídelního útvaru Bílina, zejména na zaměstnanost obyvatel
vyhodnotit strukturální změny ve stávající ekonomické základně, především její územní důsledky
pro rozvoj soukromých výrobních služeb a drobného podnikání nalézt plochy vhodné k těmto účelům
vytvořit nabídku vhodného území pro nové závody a provozovny
zvážit možné alternativy na využití disponibilního devastovaného území po báňských činnostech
do urbanistické koncepce promítnout vládní usnesení č.444
doprava
vyřešit problematiku trasy silnice I.třídy I/13 městem
v rámci řešení tohoto problému provést rozbor všech alternativ vedení trasy
na základě existujících podkladů a informací vyřešit bezkonfliktní napojení sil.II/257 na tah I/13 s cílem odstranění dopravních závad na trase
navrhnout přímé propojení Chudeřic a Světce a odklonění uhelné dopravy
zajistit potřebné plochy statické dopravy
navrhnout plochy pro umístění čerpací stanice v Bílině
vyřešit odstavný pruh na stávající komunikaci Chotějovice - Ledvice
technické vybavení
stanovit koncepci odkanalizování a likvidace odpadních vod ze Světce, Chotějovic a Hostomic
vyřešení problémů zásobování el. energií, teplem a plynem
životní prostředí
veškerá řešení v území navrhovat s ohledem na tvorbu, ochranu a obnovu životního prostředí a krajiny
navrhnout ozelenění zbytkových ploch
respektovat územní systém ekologické stability a navrhnout lokální ÚSES
zachovat v plném rozsahu veškerou stávající zeleň
zachovat systém významných krajinných prvků a chráněných území
navrhnout rozšíření a zkvalitnění veřejné zeleně
iniciovat zpracování návrhu PHO
 
Celkově lze konstatovat, že všechny požadavky na zpracování, stanovené v územích a hospodářských zásadách, byly řešeny a cíle řešení návrhem respektovány. Pokud v několika málo bodech nebyly splněny ("navrhnout plochy bydlení pro nepřizpůsobivé osoby a dlužníky, "navrhnout plochy pro lokalizaci ubytovacích kapacit hotelového typu", a pod.), nebo byly splněny jen částečně, je většinou výsledkem jednání se zadavatelem a důsledkem změn ve vývoji daného problému, nastalých během doby zpracování. Detailnější vysvětlující komentář je součástí jednotlivých kapitol.

Během celé doby zpracovávání územního plánu byla jednotlivá dílčí řešení konzultována jak s příslušnými úřady, odbornými pracovišti a správci sítí, tak zejména s představiteli města.
 

 

Ze žádného stanoviska, uplatněného při veřejném projednávání konceptu ÚPn SÚ Bílina, nevyplývá nutnost zásadních koncepčních úprav územního plánu takového charakteru, které by vyžadovaly jeho přepracování. Objednatelem byl koncept ÚPn SÚ prověřen po technické stránce a bylo konstatováno, že co do úplnosti dokumentace, obsahu a hloubky zpracování, souladu s požadavky ÚHZ i profesionální úrovně zpracování splňuje nároky uzavřené smlouvy o dílo a společně s dokladovou částí a připomínkami uvedenými v souborném stanovisku může sloužit jako základní podklad k vypracování návrhu (čistopisu) ÚPn SÚ Bílina.

Souborné stanovisko k územnímu plánu bylo zpracováno na základě vyjádření a stanovisek ke konceptu a je pro zpracovatele závazné. Veškeré požadavky v něm uvedené byly akceptovány a zapracovány do návrhu územního plánu, a to jak do jeho grafické, tak i textové části.

Vzhledem k důležitosti uvádíme jednak komentář k některým požadavkům souborného stanoviska, jednak komentář k některým důležitým připomínkám z projednávání:

Požadavky souborného stanoviska :

"Z řešeného území bude vyřazena obec Ledvice."
Návrh požadavek respektuje, řešené území zahrnuje administrativní území obcí Bílina, Hostomice a Světec.
"V elaborátu budou vyznačena ochranná pásma, hranice památkové zóny ...... i aktualizovaných území těžby."
Návrh požadavek respektuje - do grafické části elaborátu byla zakreslena hranice městské památkové zóny i aktualizovaná hranice DP lomu Bílina.
Návrh ochranných pásem průmyslových závodu bude do elaborátu zapracován po jejich aktualizaci a vyhlášení formou "Změn a doplňků".
"Seznam nemovitých kulturních památek bude aktualizován ..... ..... platného v době zpracování čistopisu územního plánu."
V čistopise je požadavek akceptován, seznam byl aktualizován podle podkladů Památkového ústavu v Ústí nad Labem.
"ÚPD bude obsahovat statut lázeňského města Bílina".
Požadavek je akceptován jen částečně. V materiálu je uvedena pouze informace o jeho existenci a data o jeho vydání a platnosti, celý text uváděn není !
"Celkově bude kladen ještě větší důraz na ochranu životního prostředí ..... ..... do čistopisu bude zapracován návrh LÚSES i další dílčí záměry obnovy krajiny."
Ochrana proti hluku a prašnosti je zajištěna návrhem zelených ochranných pásů podél komunikací a výrobních areálů, zejména však na severní a severovýchodní straně města, jako dělící pás mezi funkčními plochami této části města a rozsáhlými báňskými a průmyslovými plochami.
Rekultivace devastovaných ploch bude prováděna podle schváleného "Dlouhodobého generelu rekultivací SHR - Severočeské doly, a.s. Doly Bílina ", jejichž stav k roku 2005 je v materiálu zakreslen.
Požadavek na zapracování LÚSES je plně respektován, zákres je v mapové příloze širších vztahů - urbanistický návrh - v měřítku 1 : 10 000.
"Silnice I/13 v intravilánu města bude trasována jako dvoupruh s přidruženými pruhy, celková šířka nepřekročí stávající rozměry komunikace, odbočovací a řadící pruhy v prostoru křižovatek budou zřízeny na úkor přidružených pruhů."
Návrh požadavek plně respektuje a je jak v grafické, tak i textové části takto prezentován.
"Městský úsek trasy silnice II/257, vedený Pražskou ulicí bude celkově rekonstruován .... Hlavní úprava bude spočívat v korekci dnešní trasy jejím přeložením ...... podél Opletalovy ulice ...."
Návrh požadavek respektuje, přeložka je napojena do stávajícího nově realizovaného úseku mezi ulicí 5.května a silnicí I/13.
"Vnější silniční síť je reprezentována především tahem I/13 ..... ..... doprava bude převedena na východní obchvat .... ..... do územního plánu bude trasa zakreslena ve dvou variantách formou územní rezervy ....."
Návrh požadavek respektuje s tím, že východní obchvat bude realizován v první etapě v úseku od Chudeřic ke křižovatce se silnicí druhé třídy II/257. V další etapě bude pak realizováno pokračování tahu ve směru na Most. Vzhledem k tomu, že není tato trasa ještě jednoznačně určena, jsou v návrhu uvedeny dvě varianty tohoto pokračování, které budou v prostoru územně drženy jako rezerva.
"V centrální historické části ..... ..... bude vyřešeno celkové zklidnění dopravy ..... "
Návrh požadavek respektuje, v centru je navržena pěší zóna, omezené parkování a některé ulice jsou pro automobilovou dopravu uzavřeny.
"V rámci řešení úrovňové křižovatky ..... ..... napojení ul. 5.května jako úrovňové."
Podle požadavku souborného stanoviska je navržena úprava křižovatky u Kyselky tak, že vnitřní pruh pravého jízdního pásu ve směru od Mostu bude mít funkci levého odbočovacího pruhu do prostoru Kyselky. Napojení lázní z ulice 5.května bude vedeno mimoúrovňově pod silnicí I/13 bez možnosti napojení na tento tah. Úsek ulice 5.května na odbočení ze silnice I/13 ve směru od Mostu bude jednosměrný pouze pro vjezd do Bíliny.
"Křižovatka u pivovaru ..... "
Bude upravena s tím, že Litoměřická ulice zůstává v návrhovém období bez úprav.
"Z hlediska organizace území bude korigována úhlopříčka (C2) v severní části zástavby."
Odlehčovací MK v severní části města je směrově upravena podle požadavku souborného stanoviska.
"Nerozšiřovat tepelný napaječ na Pražské předměstí a k poliklinice."
Požadavek byl splněn pouze částečně. Navrhuje se respektovat územní rezervu pro tepelný napaječ v trase SUN - Pražské předměstí I. Důvodem je především skutečnost, že o vstupním energetickém médiu pro kotelny PP 1 a PP 2 bude rozhodovat (ve vztahu ke konečným cenám tepla pro odběratele) sám provozovatel kotelen, kterým jsou SČT Teplice a.s., divize Bílina. Pokračování trasy k poliklinice je vypuštěno, případný zájem o dodávkové teplo je možné pokrýt ze sekunderních rozvodů.
"Nerozšiřovat tepelné sítě v oblasti Větrák."
Požadavek byl plně respektován.

Důležité připomínky z projednávání :

MZ ČR - Český inspektorát lázní a zřídel požadoval upřesnění hranici ochranných pásem přírodních léčivých zdrojů.
Návrh požadavek respektuje - na zvláštním jednání byla hranice zpřesněna a podle výsledku upravena v grafických přílohách 1 : 5 000 a 1 : 10 000.
Připomínky týkající se zachování funkce odvodňovací štoly pod Radovesickou výsypkou a koncepce odvedení vod z povodí příkopu "E" (Severočeské doly a.s. - Doly Bílina).
Byly akceptovány a příslušná část v textu byla upravena.
Požadavek na budování nových kanalizací jako oddílných (PO Chomutov) a na vypuštění nového vodojemu na levém břehu Bíliny (SčVaK, SVS Teplice).
Požadavky byly akceptovány a na základě jednání a vyjádření z 12.4.1996 zahrnuty do návrhu územního plánu.