Language

Územní plán - Vodní hospodářství

1 . NÁVRH ÚPRAVY ODTOKOVÝCH POMĚRŮ

1.1. NÁVRH ÚPRAVY TOKŮ

Charakteristika hydrologických poměrů

Hlavní odtokovou osou je řeka Bílina, která řešeným územím protéká ve směru jihozápad - severovýchod. Levostrannými přítoky jsou Radčický potok a Loučenský (Ledvický) potok, vlastně jejich dolní úseky, protože lomovou těžbou byly z velké části zlikvidovány. Odtoky z horních částí povodí toků byly odvedeny Kláštereckou přeložkou do nádrže Všechlapy a tím do koncového úseku Bouřlivého potoka. Část průtoků je z lomového pole do zbylých koryt přečerpávána, čímž je udržován v tocích trvalý průtok.

Pravostrannými přítoky Bíliny jsou v území Syčivka, Lukovský potok a Štrbický potok. Přirozené režimy toků byly zcela změněny budováním Radovesické výsypky a potřebou jejího následného odvodnění.

Horní část Lukovského potoka byla přeložena do Mukovského potoka, který se vlévá do Syčivky. Tím došlo ke zvětšení původního povodí Syčivky a zvětšení původních odtoků. Z Lukovského potoka zbyl pouze úsek od paty výsypky k ústí do Bíliny. Pod výsypkou je vybudována gravitační odvodňovací štola, zaústěná do zbytku koryta. Tento systém odvodňuje výsypku na jihu. Pro odvodnění výsypky slouží dále Štrbický potok a umělé příkopy. Na západě příkop B, na severu pak příkop A. Oba jsou zaústěny do Štrbického potoka. Na východě je vybudovaný příkop E, další pak byl vybudován pod výsypkou Jirásek a je zaústěn rovněž do Bíliny.

Návrh úprav jednotlivých vodotečí

Bílina

Koryto řeky je upraveno v celém toku probíhajícím řešeným územím. Úpravy jsou stavebně odlišné a realizovány byly v různých obdobích. Stav koryta je vcelku dobrý, jeho kapacita je však rozdílná a ne všude je ochrana území před povodňovými průtoky dostatečná. Řeka se rozlévá na pozemky na pravém břehu v sousedství sportovního areálu Kyselka při průtocích nad dvacetiletou povodeň (>Q20).

Další rozliny jsou zaznamenávány v úseku řeky od oprámu Marie pod Hostomice. Nejčastěji jsou ohrožovány pozemky v prostoru na soutoku Bouřlivého potoka s Bílinou.

V Bílině se úprava a zkapacitnění koryta u sportovního areálu nenavrhuje s ohledem na to, že není ohrožována zástavba a niveleta silnice I/13 je vysoko nad kótou zátopy. Navíc by byl narušen doprovodný břehový porost, který spolu s řekou dotváří rekreační zónu města.

Po dohodě s obecním úřadem ve Světci je navrhována souvislá oboustranná úprava koryta od oprámu Marie pod zahrádky na pravém břehu řeky. Jedná se o cca 600m úpravy, která by zvýšila kapacitu koryta a zajistila ochranu sousedních pozemků a komunikací. Návazně až pod Hostomice je navrhována nesouvislá úprava pro zvýšení ochrany pozemků a stabilizování koryta.

Bouřlivý potok

Je navrhováno upravit úsek od zaústění toku do Bíliny po most u sklárny Kavalier Hostomice. Úpravou by mělo být zabráněno rozlivům.

Lukovský potok

Potok je od ústí do Bíliny ve městě až za stadion zakrytý. Od tohoto zakrytého profilu, až do km 0.95, je zdivo. Nové úpravy koryta v intravilánu města nejsou navrhovány.

Pod výsypkou je vybudována gravitační odvodňovací štola (Ć 3,6m), která podchycené vody svádí do zbytku původního koryta Lukovského potoka přes nádrž Bezovka. Do této nádrže je zaústěn i odvodňovací příkop "F". Tento systém zůstane trvale zachován.

Do příkopu "F" se předpokládá zaústit i nově navržený odvodňovací příkop, který podchytí povrchový odtok z jižních svahů Radovesické výsypky. Doporučená trasa příkopu je převzata do návrhu územního plánu podle podkladů Dolů Bílina.

Syčivka

V zastavěné části města je poddimenzovaný zakrytý profil od lávky u budovy ředitelství "Dolů Bílina" cca 180m proti proudu. V ostatních částech je koryto dostatečně kapacitní. Zatím byl vždy průtočný i zakrytý úsek.

Po rekultivaci Radovesické výsypky a vybudování odvodňovacího příkopu na jižní patě výsypky se kulminační průtoky Syčivky sníží. Zkapacitnění zakrytého profilu Syčivky se z tohoto důvodu jeví zbytečné.


Štrbický potok

Tok je upraven od ústí do Bíliny v délce cca 1 200m proti proudu. V rámci navržené "rekultivace Jarmila" je zahrnuta rozsáhlá úprava potoka v délce 720m, návazně na upravené koryto. Potok se v této části pod Štrbicemi "ztrácí". Soustředění odtoku do jedné trasy je nezbytné. Kromě úpravy vlastního Štrbického potoka je navrženo vybudování odvodňovacího příkopu v délce 770m, který bude zaústěn zleva do potoka. Úprava je navržena na kapacitu pro provedení pětileté povodně (Q5), která je určena HMÚ Ústí nad Labem na 3.5m3/sek.

Odvodňovací příkop E

Východní okraj Radovesické výsypky je odvodňován příkopem "E", zaústěným do nádrže "U Bílého mostku" ("Za Chlumem"). Veškerý odtok byl původně veden z nádrže do městské kanalizace v Bílině. Dodatečně byl vybudován spojovací příkop z nádrže "Za Chlumem" do nádrže u příkopu "Jirásek", kterým byla podstatná část povrchových vod odvedena mimo kanalizaci. Část příkopu "E" pod nádrží "Za Chlumem" slouží pro odvedení dešťových vod z vlastního malého povodí.

 

1.2. NÁVRH NOVÝCH VODNÍCH PLOCH A FUNKČNÍHO VYUŽITÍ HLAVNÍCH STÁVAJÍCÍCH NÁDRŽÍ

Nádrž Žižkovo údolí

V údolí Syčivky existoval v minulosti rybník "Čiškatál". V rámci revitalizace povodí Syčivky se navrhuje vodní nádrž obnovit. Novou nádrž se nabízí realizovat jako víceúčelovou (zlepšení mikroklimatu, tvorba krajiny, rekreace, chov ryb). Možný by byl i odběr vody pro zavlažování okolních pozemků.

Situování profilu hráze je patrné z grafických příloh. Z hlediska ekonomického i vodohospodářského se jeví navržený profil jako nejlepší, umístění hráze však vyvolá nutnost přeložky VTL plynovodu. Výška hráze se uvažuje předběžně 15m; hladina maximálního vzdutí 245,0m n.m., plocha hladiny při tomto vzdutí je 8 - 9 ha.

Nádrž Chotovenka

V rámci akce "Rekultivace Jarmila" je navrženo vybudování nádrže Chotovenka (BPT 11/1993 - ing. Kubizňák, Ekologicko-inženýrské služby Praha - ing. Led). Nádrž objemu 110 000m3, napájená Štrbickým potokem, má mít krajinotvornou funkci. Možné by byly i odběry užitkové vody.

Funkční využití stávajících nádrží

Bílina Bezovka - revitalizace vodní plochy

V rámci revitalizace povodí Lukovského potoka byla obnovena vodní plocha na pozemcích parc. číslo 871 a 872 v k.ú. Bílina, a to formou dvou rybníků. Vodní nádrže rybníků mají plochu hladin celkem 1,01 ha a objem vody v nich 15 700 m3. Výškový rozdíl mezi hladinami horní a dolní nádrže je 2,0 m. Profil hrází je jednoduchý lichoběžník, se sklonem svahů 1 : 2,5.

Hlavní funkcí vodních ploch je zlepšování mikroklimatu města, nezanedbatelná je i jejich krajinotvorná funkce. V rámci obnovy rybníků byla obnovena i doprovodná zeleň.

V území není zatím mnoho stávajících vodních ploch, určených pro krátkodobou rekreaci místních obyvatel. Oprám M a r i e, který je největší a má i dobrou kvalitu vody, by měl mít trvale určení pro rekreační využívání. Vzhledem k tomu, že vodní plocha by měla sloužit široké veřejnosti by bylo vhodné, aby oprám byl v majetku takového orgánu (nejlépe obecní úřad Světec), který toto využívání trvale zaručí.

S ohledem na potřebu zachování vody jako krajinotvorného prvku a pro sportovní rybářství se nedoporučuje v území rušit žádné stávající vodní plochy. Tyto funkce by měly mít i oprám u Světce, Černý oprám i oprám u Hostomic.

1.3. ČISTOTA VODY

Bílina

Kvalita vody v řece je pravidelně sledována v Chanově a Velvětech. V těchto dvou profilech, mezi kterými je úsek řeky v řešeném území, se provádí odběry a rozbory vzorků ve smyslu ČSN 75 72 21 "Klasifikace jakosti povrchových vod".

Voda v obou profilech je podle většiny kritérií daných normou v V.třídě čistoty. Voda je tedy velmi silně znečištěná. Koncentrace producentů odpadních vod v povodí je zřejmě neúměrná vodnosti toku. Voda u Bíliny není v tomto úseku toku vhodná pro jakékoliv přímé využívání (rekreace, závlahy, užitková voda). V povodí by měl být uplatňován požadavek vícestupňového čištění, alespoň u hlavních producentů odpadních vod zařazováním do ČOV III.stupně čištění. U průmyslových výrob trvat na zavádění bezodtokých technologií.

Změnu technologie v tomto směru připravuje úpravna uhlí Ledvice a elektrárna Ledvice, tedy dva významní producenti odpadních vod. Vynaložené prostředky do zlepšení kvality vody v Bílině nelze pokládat za zbytečnou investici při uvážení z jaké vzdálenosti je do území přiváděna labská voda a místní vodoteče nelze zatím využívat.


 

2 . NÁVRH ZÁSOBOVÁNÍ PITNOU VODOU

2.1. CHARAKTERISTIKA SOUČASNÉHO STAVU

Pro sídelní lokality v řešeném území byly původně budovány lokální vodovody v různých časových obdobích. Počátkem šedesátých let byly Bílina, Světec, Hostomice a Chotějovice po vybudování "Východní flájské větve" DN 350 (pod tlakem vodojemu Hudcov) integrovány do Flájského skupinového vodovodu. V sedmdesátých letech pak byl realizován řad z Mostu, z vodojemů na Liščím vrchu, do Teplic. Tímto řadem se dodává voda i ze zdrojů v okrese Chomutov, hlavně z nádrže Přísečnice. Tím jsou jmenované obce zásobeny v rámci nadřazeného vodárenského systému Oblastního vodovodu Severní Čechy. V nedávné době byla na systém napojena Úpoř, kde je místní zdroj znehodnocen. Do lokality je voda přečerpávána z nového vodojemu Světec. Samostatný vodovod z vlastního zdroje mají nyní pouze Štrbice.
 

2.2. NÁVRH DOPLNĚNÍ NEBO REKONSTRUKCÍ V JEDNOTLIVÝCH LOKALITÁCH

Bílina

Zdroj vody:
Zdrojem vodovodu jsou vlastní prameniště Bílina I., II., Červený Újezd a Mukov, hlavně však je voda dodávána z Oblastního vodovodu. Současný odběr je cca 7 700 m3/den. Podle zpracované bilance ve smyslu Směrnice č.9/73 Ústředního věstníku bude na konci návrhového období (v roce 2005) potřeba 8 316 m3/den. Jedná se tedy o nárůst potřeby o 8% oproti dnešnímu stavu. Toto množství (7 l/sec.) by mělo být zajištěno v rámci nadřazeného vodárenského systému. V každém případě je i nadále třeba udržet v provozu místní zdroje minimálně v současné kapacitě.

Vodojemy, hlavní přívodní a zásobovací řady:

  • Vodovodní systém města je rozdělen vzhledem k morfologii terénu na tlaková vodovodní pásma. Vlastní zásobní oblasti mají vodojemy Pražská, Pražská II., Pražská I. a Chlum. Samostatné vodovodní tlakové pásmo má sídliště Litoměřická, zásobené z vodojemu Chlum přes hydroforovou stanici pro zvyšování tlaku. Vlastní vodojem na Chlumu má areál Dolů Bílina v severozápadní části města.
  • Vodojemy jsou napojeny přívodními řady, odbočujícími z hlavního tranzitního řadu DN 600 (Most - Teplice), procházejícího městem. Flájský řad DN 350 z vodojemu Hudcov končí v Bílině ve vodojemu Chlum a lze jej využívat obousměrně.
  • Podle posouzení, které je obsahem připožené tabulkové části, není třeba zvyšovat objem vodojemů, dlouhodobě vyhoví i přívodné a zásobovací řady. Nutná je rekonstrukce zásobního řadu z vodojemu Dolů Bílina. Doporučený profil nového řadu je DN 100-150.
     

Rozvodná síť:

  • V relativně nové zástavbě je vodovodní síť v dobrém stavu. Rozvodná síť části Srbsko a převážná část v Mosteckém předměstí je přestárlá. Zde je navržena rekonstrukce, jejíž rozsah je patrný ze situačního zákresu.
  • Nově navrhovanou zástavbu lze u všech lokalit zásobovat ze stávajícího vodovodu. Nutné je pouze realizovat přívody a pokud možno zokruhovanou zásobní síť v místě zástavby.
     

Světec

V sídelní lokalitě je původní stará síť zatím málo poruchová. V šedesátých letech byla vyměněna část přívodního řadu a byl vybudován nový vodojem, který vyhovuje. Obec je zásobována zdrojově z Oblastního vodovodu.

Výhledově je potřeba počítat s postupnou výměnou sítě.
 

Chotějovice

Zdrojově je obec zabezpečena z Oblastního vodovodu. Akumulace je dlouhodobě zajištěna ve vodojemu Hostomice. V lokalitě je stará, původní síť. Je nutná její co nejdřívější úplná výměna.

Hostomice

Obec je zásobena z řadů Oblastního vodovodu, přes vodojem 2x650 m3. Vodojem je více než dostatečně dimenzovaný. Síť byla rekonstruována v průběhu osmdesátých let. Na vodovodním systému se nenavrhují doplnění ani zásadní rekonstrukce, je třeba počítat pouze s běžnými opravami.

Štrbice

Lokální vodovod byl rekonstruován v šedesátých letech, rovněž bylo asanováno pásmo hygienické ochrany místního zdroje. I když je zásobování bez větších zásad, navrhuje se rozšíření místního vodojemu o 15 m3. V rámci běžných oprav je třeba postupně vyměnit rozvodnou síť. Vzhledem ke špatné kvalitě místních zdrojů se výhledově zvažuje napojení na oblastní vodovod.
 

Úpoř

S ohledem na zhoršenou kvalitu místního zdroje je obec zásobována čerpáním z nového vodojemu Světec. Pro zlepšení situace je třeba rozšířit místní vodojem alespoň o 15m3 a vyměnit rozvodnou síť.
 

 

Odběry pitné vody z veřejných vodovodů průmyslem

Odběry průmyslu jsou uvedeny v tabulkové části. Velikost nároků byla vesměs ověřena vlastním šetřením, uvedené hodnoty odpovídají současným odběrům. Podle vyjádření podnikových vodohospodářů je třeba uvedené hodnoty považovat za maximální. Výhledové tendence jednoznačně povedou k postupnému poklesu odběrů.
 

2.3. BILANCE POTŘEB PITNÉ VODY

Potřeba pitné vody pro vyšší občanskou vybavenost v Bílině

Výpočet je proveden podle směrnice č.9/73 ústředního věstníku. Pokud není výpočet uveden, je potřeba stanovena podle údajů organizace nebo závodu.

1. kasárna			200 lůžek â 200 l/lůž./den	 
 (tlak.pásmo Pražská)						Qd ....... 40,00 m3/den
								Qmax .... 54,00 m3/den
								 
2. lázně (tlak.pásmo Chlum - levý břeh)			Qmax ... 22,00 m3/den 								 
3. autokemp			130 lůžek â 100 l/lůž./den
 (tlak.pásmo Chlum - levý břeh)				Qd ..... 	 13,00 m3/den
								Qmax .. 17,55 m3/den
								 
4. internáty
 a) zvláštní škola		43 lůžek â 200 l/lůž./den		Qd ..... 8,60 m3/den
 (tl.pásmo Pražská)		33 zam. â 80 l/zam./den		Qd ..... 2,64 m3/den
								ĺQd .. 11,24 m3/den
								Qmax .. 15,20 m3/den
								 
 b) zákl. škola Tepl.předm.	40 lůžek â 200 l/lůž./den
 (tl.pásmo Pražská) 					Qd ..... 	 8,00 m3/den
								Qmax .. 10,80 m3/den
								 
5. ubytovna Doly Bílina	297 lůž. â 200 l/lůž/den
 (tlak.pásmo Pražská)						Qd ..... 	 59,40 m3/den
								Qmax .. 80,20 m3/den
								 
6. budova podnik. řed. DB
 (tlak.pásmo Pražská)						Qmax .. 	 24,00 m3/den
								 
7. hotely
 (tlak.pásmo Pražská)
	Praha			20 lůžek â 500 l/lůž./den	
								Qd .....	 10,00 m3/den
								Qmax .. 	 13,50 m3/den
								 
	Lev			45 lůžek â 500 l/lůž./den
								Qd .....	 22,50 m3/den
								Qmax .. 	 30,37 m3/den
								 
	
	Štěpánský dvůr		41 lůžek â 500 l/lůž./den
								Qd ....	 20,50 m3/den
								Qmax..	 27,67 m3/den
								 
	Koruna			20 lůžek â 500 lůž./den
								Qd .....	 10,00 m3/den
								Qmax ..	 13,50 m3/den
								 
8. poliklinika
 (tlak.pásmo Pražská I.)	168 zam. â 80 l/zam./den	Qd .....	 15,04 m3/den
				 odhad ošetření			Qd ..... 	 20,00 m3/den
								ĺQd ... 	 35,04 m3/den
								Qmax ..	 47,30 m3/den
								 
Qmax vyšší občanské vybavenosti celkem			 356,10 m3/den
 

Přehled nárokovaných odběrů pitné vody pro průmyslové provozovny (podle průzkumů a nového ověření)

Firma Odběr QMAX (m3/den) Tlak. vodovodní pásmo VDJ
Cihelna Hostomice 27,5 Hostomice
Sklárna Hostomice 140 Hostomice
Glavunion skl. Chudeřice 400 Most - Liščí vrch + vl.zdroj
Bílinská Kyselka 84 Chlum
Elektrárna Ledvice 356 Most - Liščí vrch
Doly Bílina 165 Chlum (vlastní VDJ)
Úpravna uhlí Ledvice 63 Hostomice
Auditep + Spec. stavby Most 19,5 VDJ Pražské předměstí
SEBA 9,1 VDJ Pražské předměstí
Drůbežárna (Větrák) 6,5 Chlum

 

Výpočet potřeby vody pro vyšší občanskou vybavenost, podnikatelské aktivity, rekreaci, zemědělství v obcích řešeného území

Chotějovice
ubytovna Dolů		100 lůž.â 200 l/lůž./den	 	 20,00 m3/den
pila			25 zam. â 150 l/os./den		 	 3,75 m3/den
nádraží			50 zam. â 150 l/os./den		 	 7,50 m3/den
suma: 31,25 m3/den
Světec
autodoprava		40 zam. â 150 l/os./den		 	6,00 m3/den
			10 zam. â 80 l/os./den	 	0,80 m3/den
betonárka		20 zam. â 150 l/os./den		 	3,00 m3/den
							 
							 suma: 9,80 m3/den
odchovna prasat	200 ks â 15 l/ks/den		 suma: 3,00 m3/den


Úpoř
autoopravna		6 zam. â 150 l/os./den		 	 0,90 m3/den
rekreanti		21 os. â 150 l/os./den		 	 3,15 m3/den
							 
							suma: 4,05 m3/den


Výpočet maximálních hodinových potřeb

Cihelna Hostomice
	139 zam. â 150 l/os./den				 20,85 m3/den
	1,5 směny						 13,90 m3/sm.
	Qh = 1,39 l/s + 0,11 l/s =				 2,04 l/s 

Doly Bílina - areál zásobený z vlastního VDJ na Chlumu (odběr pouze pitné vody)
	Ć odběr 110 m3/směnu
	1,5 směny
	Qh = 						15,2 l/s

Auditep
	110 zam. â 150 l/os./den			16,50 m3/den
	 35 zam. â 80 l/os./den				2,80 m3/den
			 
				 voda pro soc. potřebu celkem 19,30 m3/den
	
	Qmax =							 19,50 m3/den
	Qh =							 2,7 l/s 

SEBA, provoz
	114 zam. â 80 l/os./směnu				 9,10 m3/den
	Qh =							 1,26 l/s

Bílinská Kyselka
	voda pro soc. potřebu :
	72 zam. â 150 l/os./den					 10,80 m3/den
	15 zam. â 80 l/os./den					 1,20 m3/den
							 
							 suma: 12,00 m3/den
	voda pro technologii					 72,00 m3/den
	Qmax =						 84,00 m3/den
 
	Qh - soc. vody						 1,66 l/s
	Qh - technol. vody					 2,50 l/s
							 
							 suma: 4,16 l/s



Rozdělení potřeb vody QMAX pro bytový fond a TOV tlakových pásem vodojemů

Tlakové pásmo Číslo obvodu adíl zásobený z pásma Podíl QMAX urb. obvoduv tlak. pásmu (m3/den)

vodojem Pražská 2 - 860 m3

urb. obvod 18 (1,5 %)

urb. obvod 1 (celý)

urb. obvod 2 (celý)

urb. obvod 3 (celý)

urb. obvod 5 (celý)

urb. obvod 7 (7/8)

urb. obvod 8 (4 %)

urb. obvod 11 (1/2)

urb. obvod 17

7,18

101,51

218,11

362,57

286,76

102,50

32,67

46,89

48,23

celkem

 

1 206,42

vodojem Pražská I. - 1 000 m3 urb. obvod 8 (94 %)

urb. obvod 9 (1/6)

767,71

123,55

celkem   891,26
vodojem Pražská II. - 2 x 500 m3 urb. obvod 8 (2 %)

urb. obvod 9 (5 %)

16,34

617,73

celkem   634,07
vodojem Chlum - 3 000 m3 urb. obvod 4 (celý)
urb. obvod 6 (celý)
urb. obvod 7 (1/7)
urb. obvod 10 (celý)
urb. obvod 11 (1/2)
urb. obvod 13 (celý)
urb. obvod 16 (celý)
urb. obvod 18 (1,5 %)
804,04
1323
14,6
28,2
46,89
1,41
28,76
7
celkem   2 254,9
pásmo Litoměřická urb. obvod 18 (97 %) 474
celkem   474

 

3 . NÁVRH ZÁSOBOVÁNÍ UŽITKOVOU VODOU

3.1. ZÁSOBOVÁNÍ PRŮMYSLU

Průmyslové závody v území odebírají užitkovou vodu z Labského vodovodu, původně postaveného pro chemické závody v Záluží. Vodovod byl postaven ve čtyřicátých letech, DN 1 000, kapacity 900 - 1 200 l/sek. Vodovod dodává surovou labskou vodu, odebíranou a čerpanou z Labe v Dolních Zálezlech. Důlní těžbou VMG byl vodovod přerušen a v současné době dodává vodu hlavně pro průmysl v řešeném území sídelního útvaru Bílina.

Závody vodu používají bez úpravy pro chlazení, jako požární vodu, pro hydraulickou dopravu kalů a popílku. Část vody je po úpravě využívána v provozech Dolů Bílina v sociálních zařízeních. Vodu z Labského vodovodu odebírají v následujícím množství tyto podniky :

  • Elektrárna Ledvice 14 353 500 m3/rok
  • Lybar Velvěty 517 930 m3/rok
  • Glavunion Chudeřice 150 030 m3/rok
  • Kavalier Hostomice 85 740 m3/rok
  • Doly Bílina, úpravna uhlí Ledvice 1 116 751 m3/rok
  • Doly Bílina, autodoprava 133 850 m3/rok
  • Stavby silnic a železnic Ústí n.L. 7 162 m3/rok
  • Doly Bílina, humitany 50 m3/rok
  • zahrádkáři Ohníč 1 322 m3/rok

celkem 16 366 332 m3/rok

Odběry od roku 1990 mají sestupnou tendenci. Po změně "mokrého" způsobu dopravy popílku z ELE na "suchou" dopravu na složiště a zavedení cirkulačního systému využití vody v úpravně uhlí dojde k řádovému snížení odběrů z Labského vodovodu. V současné době je kapacita vodovodu využívána pouze z 50%. S ohledem na stáří zařízení, kterému je nyní více než 50 let, nelze však perspektivně s tímto zařízením počítat v dlouhodobém výhledu.

Kromě odběrů z Labského vodovodu odebírá elektrárna Ledvice i vodu z nádrže Všechlapy, sklárna Kavalier v Hostomicích odebírá 130 00 m3/rok i z Bouřlivého potoka. Cihelna Hostomice má studny v areálu závodu, právě tak i závod Bílinská kyselka využívá vlastní studnu užitkové vody v sousedství autokempu - 800 m3/měsíc. Na kvalitu vody pro plnírnu jsou kladeny vysoké nároky. Voda by měla mít kvalitu pitné vody, proto je kolem studny vyhlášeno ochranné pásmo 1.stupně.

Celkově lze konstatovat, že v současné době je zásobování užitkovou vodou bezproblémové. Odběry hlavních uživatelů vody z Labského vodovodu, jak již bylo řečeno, by měly v blízké budoucnosti (do roku 2000) značně klesnout s ohledem na plánované změny především v technologii dopravy popílku a kalů. Z uvedeného přehledu je však patrná závislost většiny průmyslových závodů v území na dodávce labské vody. Labský vodovod je s ohledem na jeho stáří teoreticky zařízením na prahu životnosti. Průmyslové podniky by se měly vážně zabývat otázkou jeho postupné rekonstrukce, na základě podrobného vyhodnocení skutečného stavu všech objektů. Další možností je hledat za labskou vodu adekvátní náhradu. V území by bylo třeba bilančně přehodnotit uvažovanou vodní plochu na místě zbytkové jámy "Fučík". Další alternativou je prověření využití vody Bíliny pro užitkové účely v celém řešeném území.

3.2. PŘÍRODNÍ LÉČIVÁ MINERÁLNÍ VODA BÍLINA

V areálu lázní Bílina jsou situovány čtyři vrty - V1, V2, V3 a BJ - 6, vybudované pro jímání léčivé minerální vody. Přírodní voda má charakter ryzí alkalické kyselky. Voda je používána při některých chorobách zažívacího ústrojí a horních cest dýchacích. Vodu využívá především závod Bílinská kyselka (Lobkowiczova spol. s r.o.) k plnění do lahví a Lázně Bílina pro pitnou kúru. Ze čtyř vrtů je využíván pouze nový vrt BJ - 6 do vydatnosti 28 l/min. Vrt V1 slouží jako rezerva. Vrty V2 a V3 se neužívají a budou s největší pravděpodobností zrušeny. Celá struktura má vydatnost 35 - 36 l/min.

Léčivé zdroje mají vyhlášena ochranná pásma vyhláškou Severočeského krajského národního výboru z 24.9.1985. Jsou stanovena pásma I. a II. stupně.

Přesné znění omezujících podmínek pro činnosti v ochranných pásmech je obsahem uvedené vyhlášky, rozsah je patrný z mapových příloh. Kromě jiného je v I. ochranném pásmu zakázáno hlubinné vrtání, zněčišťování povrchových vod, lámání kamene a trhací práce. Rovněž je zde zakázáno umisťování objektů, ve kterých se manipuluje s ropnými látkami a kde jsou tyto látky skladovány. V I. ochranném pásmu je dále zakázáno používání chemických přípravků na ochranu rostlin a posyp silnic chemickými prostředky.

V ochranném pásmu II. stupně kromě jiných omezení je třeba pro vrtné, těžební a trhací práce zajistit souhlas Českého inspektorátu lázní a zřídel. Je zde zákaz zřizování skládek všeho druhu bez hydrogeologické dokumentace a bez kladného souhlasu inspektorátu.

 

4 . NÁVRH ODKANALIZOVÁNÍ A ČÍŠTĚNÍ ODPADNÍCH VOD

4.1. CHARAKTERISTIKA SOUČASNÉHO STAVU

Veřejné kanalizace jsou v Bílině, Chotějovicích, Světci, Hostomicích, Úpoři a Štrbicích. Jsou jednotné. Soustavná kanalizace, ukončená novou čistírnou odpadních vod, je pouze v Bílině. V ostatních lokalitách jsou kanalizace nesoustavné, odpadní vody jsou vypouštěny do vodotečí (Bílina, Štrbický potok, Úpořský potok) bez čištění.

4.2. NÁVRH ODKANALIZOVÁNÍ A ČIŠTĚNÍ ODPADNÍCH VOD V JEDNOTLIVÝCH LOKALITÁCH

Bílina

Kanalizace je v zásadě řešena jako jednotná. Páteří kanalizace je pravobřežní sběrač A, začínající u předměstí Újezd a sledující tok Bíliny podél komunikace I/13 až do ČOV. Hlavní sběrač postupně zprava přibírá sběrač E (u objektů ředitelství Dolů Bílina), sběrač D (pod ústím Lukovského potoka), sběrač B (pod ulicí Čs.armády). Odpadní vody z Mosteckého předměstí na levém břehu Bíliny z povodí sběrače C jsou přečerpávány po oddělení dešťových vod pod autobusovým nádražím do sběrače A (čerpací stanice C). Odpadní vody převážně z areálu Dolů Bílina jsou přečerpávány do sběrače A pod nádražím (čerpací stanice A II).

Realizována byla nová kanalizace DN 300 v ulici Pražské, včetně přečerpání odpadních vod z polikliniky. Dále byly realizovány kanalizace v ulici Bezovka a kanalizace pro Větrák, zahrnující stoku v ulici Na Větráku a stoku ve Švermově ulici. Realizován byl již i sběrač na levém břehu Bíliny od ulice Nábřežní k čerpací stanici C.

Pro úplné podchycení odpadních vod ve městě chybí realizovat kanalizaci Kyselka 1, Kyselka 2 a kanalizaci v Horské ulici.

Kanalizace Kyselka 1 - sestává z podchycení odpadních vod lázní, závodu Bílina kyselka a autokempu a jejich přečerpání do koncového úseku stoky A. Kanalizace bude řešena jako splašková.

Kanalizace Kyselka 2 - zahrnuje návrh realizace stoky G od hotelu "Na vyhlídce" do Kyselské ulice, stoku F od stadionu podél Bíliny k první zástavbě a přečerpání podchycených odpadních vod do stávající stoky v části Kyselské ulice pod železnicí. Kanalizace bude řešena jako splašková.

V Horské ulici je navržena gravitační stoka s přečerpáním do stávající kanalizace v ulici Bezovka. V přípravě je přivedení odpadních vod z Hrobčic (později i Razic) do kanalizace Bílina. Přívod by měl být zaústěn do stávající kanalizace na Pražské ulici.

Veškerou zástavbu na nově navrhovaných plochách lze napojit na stávající kanalizaci vybudováním přípojných stok. Pro skupinu nově navrhovaných rodinných domků "Na Větráku" (pl. č.B1) by bylo vhodné zkapacitnit úsek stoky v ulici Železniční z DN 500 na DN 600. Rozsah je patrný z grafické přílohy.

Zhodnocení ČOV Bílina

Stavba čistírny byla zahájena v roce 1991, dokončena byla v roce 1993. Je v provozu, technologicky byla řešena jako mechanicko - biologická, s anaerobním vyhníváním. Hlavní čistírenskou jednotku tvoří dvojice nádrží se zónou usazování, aktivační a dosazovací. Kalové hospodářství je nevyhřívaná anaerobní stabilizace s mechanickým odvodňováním kalu.

Qd (m3/den) 10 676
z toho splašky 8 933
průmysl 1 743
BSK5 (kg/den) 2 019
ekvivalent obyvatel 33 650

Čistírna je předimenzovaná a bude mít rezervu i při napojení okolních obcí po celé návrhové období. Kapacita uvažovaná v návrhu pro průmysl nebude naplněna pravděpodobně nikdy. Dle získaných údajů od obyvatel lze počítat s přítokem max. 6 360 m3/den, z průmyslu max. 400 m3/den. Zatížení BSK5 uvedené v parametrech bude dosaženo maximálně ze 70%.

K ostatním sídelním lokalitám :

Š t r b i c e

navrhuje se vybudování nové kanalizace a vlastní lokální ČOV; podrobným průzkumem a zaměřením nutno ověřit možnost využití stávajících stok v budoucím systému

Ú p o ř

navrhuje se zde zachovat stávající kanalizaci
likvidace odpadních vod je navrhována alternativně ve dvou řešeních:

a) vybudování lokální ČOV
b) svedení odpadních vod do Ohníče na připravovanou ČOV

v rámci řešení bylo též uvažováno s možností likvidace odpadních vod na domovních ČOV, ovšem s ohledem na praktickou nemožnost kontroly nebyla tato alternativa doporučena k realizaci; o definitivním řešení by měl rozhodnout budoucí provozovatel

Hostomice , Světec a Chotějovice

bylo prověřováno několik alternativních řešení koncepce likvidace odpadních vod, akceptováno bylo investičně i provozně nejvýhodnější řešení - převedení odpadních vod z Hostomic, Světce a Chotějovic na čistírnu odpadních vod Bílina; akce je projekčně připravena (DAG Teplice, 08/95) k realizaci

v Hostomicích bude nová splašková kanalizace, stará bude využívána jako dešťová
trasy výtlačných řadů a čerpací stanice jsou v grafických přílohách zakresleny podle projektu stavby

Množství odpadních vod od obyvatel, TOV a vyšší občanské vybavenosti

Sídelní lokalita Ekvivalent obyvatel Q24   Qmax   Kh Qh
l/s
    m3/den l/s m3/den l/s    
Bílina 17 160 4 309 49,87 5 817 67,32 1,9 127,9
Hostomice 1 150 273,15 2,74 332,02 3,84 2,15 8,25
Světec 472 73,03 0,84 109,55 1,26 3 3,78
Chotějovice 338 71 0,82 106,51 1,23 4 4,92
Štrbice 153 23,45 0,27 35,17 0,4 5,1 2,04
Úpoř 30 8,65 0,1 12,97 0,15 7,2 1,08
Celkem       6 413,22      

Pozn.: Kh - koeficient hodinové nerovnoměrnosti
v součtu nezahrnuty Štrbice a Úpoř

 

5 . ZÁVĚR

5.1. VAZBA NÁVRHU ÚPn SÚ NA SOUBORNÉ STANOVISKO

V rámci projedání a připomínkového řízení ke konceptu ÚPn SÚ byly k vodohospodářské části vzneseny některé závažnější připomínky a požadavky, k nimž uvádíme komentář :

MZ ČR - Český inspektorát lázní a zřídel požadoval upřesnění hranici ochranných pásem přírodních léčivých
zdrojů.
Návrh
požadavek respektuje - na zvláštním jednání byla hranice zpřesněna a podle výsledku upravena v grafických přílohách 1 : 5 000 a 1 : 10
000.
Připomínky
týkající se zachování funkce odvodňovací štoly pod Radovesickou výsypkou a koncepce odvedení vod z povodí příkopu "E" (Severočeské doly a.s. - Doly Bílina).
Byly akceptovány a příslušná část v textu byla
upravena.
Požadavek
na budování nových kanalizací jako oddílných (PO Chomutov) a na vypuštění nového vodojemu na levém břehu Bíliny (SčVaK, SVS Teplice).
Požadavky byly akceptovány a na základě jednání a vyjádření z 12.4.1996 zahrnuty do návrhu územního plánu.
 

5.2. VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÉ STAVBY

V Bílině

odkanalizování Kyselka 1. (řady z autokempu a lázní do čerpací stanice u Bíliny, čerpací stanice a výtlak do stoky A)
odkanalizování Kyselka 2. (stoka G, stoka F, čerpací stanice a výtlak do stávající stoky v Kyselské ulici)

V ostatních obcích řešeného území

podchycení a odvedení odpadních vod z Hostomic, Světce a Chotějovic na ČOV Bílina
rekonstrukce kanalizace Hostomice
vybudování čerpací stanice a výtlaku z Hostomic na hlavní čerpací stanici
rekonstrukce kanalizace Světec a přívod na hlavní čerpací stanici
čerpací stanice Chotějovice a výtlak na hlavní čerpací stanici
hlavní čerpací stanice a výtlak na ČOV Bílina
kanalizace a ČOV Štrbice
ČOV Úpoř (nebo řad do Ohníče)

5.3. SPECIFICKÉ REGULATIVY A LIMITY

pro zlepšení protipovodňové ochrany
zkapacitnit Bílinu od oprámu Marie pod Hostomice
zkapacitnit koryto Bouřlivého potoka od ústí do Bíliny po most u sklárny
Štrbický potok upravit návazně na regulované koryto
na území sídelního útvaru respektovat v ochranných pásmech přírodních léčivých zdrojů lázeňského města Bílina podmínky k zabezpečení ochrany minerální vody dané vyhláš#154;kou Sč KNV z
24.9.1985
realizovat
v Bílině odkanalizování Kyselky 1. a Kyselky
2.
v
návrhovém období zajistit likvidaci odpadních vod z Hostomic, Světce, Chotějovic na ČOV Bílina
realizovat nové vodní plochy Žižkovo údolí a Chotovenku
u hlavních producentů odpadních vod zajistit třístupňové čištění
rozšířit vodojemy Štrbice a Úpoř a rekonstruovat rozvodnou síť v Chotějovicích a Úpoři
řešit otázky spojené se zásobováním užitkovou vodou na území SÚ Bílina; ekonomicky zhodnotit alternativy perspektivního využívání možných zdrojů /labský vodovod, využití řeky Bíliny nebo jejích přítoků)
vybudovat ve Štrbicích lokální ČOV
likvidaci odpadních vod z Úpoře řešit buď vybudováním lokální ČOV nebo převedením do Ohníče