Language

Zdroje ohrožení

Přehled možných zdrojů rizik a analýzy ohrožení ve správním obvodu  ORP Bílina

(Výpis z Krizového plánu ORP Bílina)
 

Do přehledu zdrojů rizik jsou zařazeny mimořádné události (dále jen „MU“), které mohou ohrozit obyvatelstvo správního obvodu ORP Bílina a způsobit krizovou situaci.  

Tabulka č. 1: Typy nebezpečí a zdroje rizik antropogenního původu

Poř. číslo

Typ nebezpečí

Zdroj nebezpečí

1.

únik nebezpečné látky ze stacionárního zdroje

zařízení provozovatele

2.

havárie v silniční dopravě

silniční vozidlo pohybující se na silnici

3.

havárie v železniční dopravě

kolejové vozidlo pohybující se na železnici

4.

epizootie – hromadná nákaza zvířat

velkochovy skotu, prasat, drůbeže, vodní plochy

5.

teroristický útok

bez konkrétního zdroje

 

Pozn.: K vyhlášení krizového stavu dle zákona by  mohl pravděpodobně vést pouze scénář  hromadné nákazy zvířat (epizootie) či teroristický útok. Ostatní scénáře by  pravděpodobně vedly pouze k mimořádným  událostem/havarijním stavům  s lokálními vlivy na obyvatele, zvířata či majetek.
 
Tabulka č. 2: Typy nebezpečí a zdroje rizik přírodního původu

Poř. číslo

Typ nebezpečí

Zdroj nebezpečí

1.

přirozená povodeň / přívalová povodeň

vodní tok

2.

zvláštní povodeň

vodní dílo

3.

sesuvy půdy

sesuny svrchní vrstvy půdy

4.

sněhová kalamita

bez konkrétního zdroje

5.

větrná bouře

bez konkrétního zdroje

6.

lesní požár

bez konkrétního zdroje

7.

epidemie

bez konkrétního zdroje

Pozn.: K vyhlášení krizového stavu dle zákona by  mohl pravděpodobně vést pouze scénář  přirozená povodeň/přívalová povodeň, zvláštní povodeň či epidemie. Ostatní scénáře  pravděpodobně vedly pouze k mimořádným  událostem  s lokálními vlivy na obyvatele, zvířata či majetek.

Tabulka č. 3: Ostatní typy nebezpečí a zdroje rizik



Poř. číslo


Typ nebezpečí


Zdroj nebezpečí

1.

narušení dodávek pitné vody

bez konkrétního zdroje

2.

narušení dodávek ropy

bez konkrétního zdroj   

3.

narušení dodávek elektrické energie

bez konkrétního zdroje

4.

narušení dodávek plynu

bez konkrétního zdroje

 

Pozn.: k vyhlášení krizového stavu dle zákona by  mohly vést všechny tyto scénáře, z nichž většina by svým významem přesahovala hranice okresu a musela by být řešena na celostátní úrovni.

 

Shrnutí

Všechny výše uvedené mimořádné události byly, ať už metodou expertního odhadu nebo mapováním rizik, definovány jako hlavní zdroje nebezpečí s potenciálem vysokého ohrožení osob nebo majetku.

Jednotlivé typové plány, vztahující se k těmto hrozbám, tak budou rozpracovány v operační plány, resp. operační karty s uvedením činností pro řešení krizových situací v podmínkách ORP.

Operační plán nebude vytvářen pro krizovou situaci lesní požáry, větrná smršť, sněhová kalamita a únik nebezpečné látky při havárií v silniční dopravě, u kterých se podle výsledků analýzy nepředpokládá ohrožení osob nebo majetku vyžadující vyhlášení krizového stavu. Řešení „narušení dodávek ropy“ se předpokládá na celostátní úrovni a na úrovni kraje jsou již zpracovaná regulační opatření.

Výčet rizik, která mohou přesáhnout správní obvod ORP Bílina


Správní obvod ORP Bílina mohou přesáhnout dle výše uvedených výsledků následující rizika:


Přirozená povodeň – povodeň na řece Bílina a vodním toku Syčivka bude svým rozsahem zasahovat po toku řeky Bílina i správní obvod ORP Teplice a správní obvod ORP Ústí nad Labem


Zvláštní povodeň – zvláštní povodeň způsobená narušením vodního díla Všechlapy nacházející se ve správním obvodě ORP Teplice bude zasahovat správní obvody ORP Teplice, Bílina a Ústí nad Labem.

Epizootie – hromadná nákaza zvířat, zejména slintavkou a kulhavkou může přesáhnout správní obvod ORP Bílina.

Rizika republikového či krajského rozsahu:

Narušení dodávek ropy

Narušení dodávek elektrické energie

Narušení dodávek plynu

Narušení dodávek pitné vody

Zdroje rizik antropogenního původu

1. Únik nebezpečné látky ze stacionárního zdroje    

 

Zdrojem rizika jsou jednotliví provozovatelé, kteří při své činnosti nakládají s nebezpečnými látkami, zejména s látkami charakterizovanými jako toxické, extrémně hořlavé, vysoce hořlavé, hořlavé, výbušné a oxidující. V následujícím přehledu jsou uvedeny všechny subjekty vyskytující se na území ORP Bílina. Odhad následků byl stanoven metodou uvedenou v novele vyhlášky  č. 103/2006 Sb., o stanovení zásad pro vymezení zóny havarijního plánování.

Tabulka č. 4 – přehled provozovatelů s nebezpečnou látkou a odhad následků úniku NL  


Obec


Ohrožující objekt/subjekt


Umístění


Ohrožující faktor včetně scénáře havárie


Oblast ohrožení (vypočítána dle novely vyhlášky  103/2006 Sb.)


Poznámka

Bílina

SD a.s.,

Doly Bílina

příjezdová komunikace do prostoru lomu Bílina

benzín

výbuch mraku par - cca 12,5 ha (200 m)

mimořádnou událostí by byl zasažen pouze prostor zázemí lomu Bílina a samotného lomu

1) výbuch mraku par

požár kapaliny - cca 0,5 ha (40 m)

2) požár kapaliny

Bílina

Zimní stadion

Litoměřická ul. č. 904

amoniak (toxický únik)

cca 0,8 ha (50 m)

 

Bílina

Plavecká hala

Žižkovo údolí   č. 276/6

chlor (toxický únik)

cca 0,8 ha (50 m)

 

Bílina – Bílina - Chudeřice

AGC Automotive Czech a.s.

Chudeřice, Sklárna 33

ISOFAST (toxický únik)

cca 20 ha (250 m)

 

Bílina - Chudeřice

Žárová zinkovna Bílina a.s.

Chudeřice 54

HCl (toxický únik)

cca 34 ha (330 m)

vzhledem ke koncentraci v mořící lázni (15%) a pravděpodobnosti výparu  lázně je toto riziko minimální

Pozn.: při analýze následků mimořádné události nebyla zohledněna zástavba v místě ani morfologie terénu

Na základě výpočtů a míry ohrožení daného území může v krizovou situaci přejít pouze havárie v průmyslové zóně Chudeřice, kde působí společnost AGC Automotive Czech, a.s. Odhad následků havárie byl stanoven dle metody uvedené v novele vyhlášky č. 103/2006 Sb., Ohroženi mohou být zejména zaměstnanci průmyslové zóny a rychlostní komunikace E442. Při nepříznivých povětrnostních podmínek mohou následky havárie zasáhnout i obyvatele nedaleké obce Chotějovice. 

Havárie v podobě požáru zásobníků benzínu v areálu společnosti Severočeské doly a.s. - lom Bílina není brána jako krizová situace, protože svým rozsahem nepřesáhne areál lomu Bílina. Zasaženi by byli pouze zaměstnanci lomu Bílina.

Na základě výše uvedených následků havárií s únikem nebezpečné látky byla zpracována pro únik nebezpečné látky krizová karta (typový plán)   

2. Havárie v silniční dopravě

Při dopravě nebezpečných látek po silnicích může při automobilové havárií dojít k jejich úniku a vzniku mimořádné události. Zdrojem rizika jsou ve správním obvodu  ORP Bílina následující nejvytíženější silnice:

Tabulka č. 5 – Přehled nejvytíženějších silnic na území ORP Bílina


Silnice


Číslo


Lokalita


koeficient

nebezpečí

Most –Teplice - Ústí nad Labem

I/13 

Bílina, Světec - Chotějovice

1

Duchcov – Ústí nad Labem

II/258

Hostomice, Světec

0,5

Bílina – Kozly - Louny

II/257

Bílina, Hrobčice

0,5

Mezi příčiny vzniku havárie v průběhu přepravy nebezpečných látek patří zejména nesprávná manipulace s cisternami (sudy, kontejnery), porušení uzávěrů, přepravních obalů, porušení bezpečnostních postupů nebo porušení pravidel silničního provozu, jak ze strany řidiče vozu s nebezpečnou látkou, tak ze strany ostatních řidičů.

Rozsah ohrožení se stanoví územím vymezeným hranicí 50 až 350 m v okolí dané silnice, kde může dojít k ohrožení zdraví obyvatelstva, rozšíření havárie na obytnou zástavbu v okolí místa nehody, možnost požáru, narušení dopravy a kontaminace složek životního prostředí. 

Ve správním obvodě ORP Bílina se přepravují zejména tyto nebezpečné látky:

Benzín – extrémně hořlavá látka  (obalová zóna byla, dle metodiky použité v novelizované vyhlášce č. 103/2006 Sb., stanovena v závislosti na scénáři mimořádné události, a to pro výbuch mraku par (VCE) cca 140 m a pro požár kapaliny do 50m), 

Zkapalněné uhlovodíkové plyny – extrémně hořlavá látka (obalová zóna kolem komunikace byla, dle metodiky použité v novelizované vyhlášce č. 103/2006 Sb., stanovena v závislosti na scénáři mimořádné události, a to pro výbuch mraku par (VCE) cca 350 m a pro hořící mrak (Fireball z BLEVE) cca 180 m),

Vodík – extrémně hořlavá látka s nebezpečím výbuchu (obalová zóna kolem komunikace byla, dle metodiky použité v novelizované vyhlášce č. 103/2006 Sb., stanovena  pro scénář výbuchu mraku par (VCE) cca 180 m)

Odhad následků v automobilové dopravě je stanoven pro havárii jedné autocisterny v místě kruhového objezdu Bílina, kde se rozdělují silnice I/13 na Teplice a II/257 na Louny a Prahu. V této lokalitě je předpoklad největší koncentrace vozidel přepravujících nebezpečnou látku a vysoký výskyt dopravní havárie na daném objezdu.     

Tabulka č. 6 – odhad následků při úniku NL v silniční dopravě ve vybraném místě



Obec


nebezpečná látka


scénář havárie


oblast ohrožení (vypočítána dle novely vyhlášky  103/2006 Sb.)


ohrožené objekty

Bílina

zkapalněné uhlovodíkové plyny

výbuch mraku par

cca 38,5 ha (350 m)

Lidl, správní budova SD a.s., přilehlá obytná zástavba, částečně centrum města, ČS PHM MOL

požár

cca 10 ha (180 m)

ČS PHM  MOL, Lidl, přilehlá obytná zástavba, správní budova SD a.s.

Bílina

benzín

výbuch mraku par

cca 6 ha (140 m)

Lidl, ČS PHM  MOL přilehlá obytná zástavba

požár kapaliny

cca 0,8 ha (do 50 m)

Lidl

Bílina

vodík

výbuch mraku par

cca 10 ha (180 m)

ČS PHM MOL

Lidl, přilehlá obytná zástavba, správní budova SD a.s.

Pozn.: při analýze následků mimořádné události nebyla zohledněna zástavba v místě ani morfologie terénu
 

Odhad následků úniku nebezpečné látky byl stanoven dle metody uvedené v novelizované vyhlášce č. 103/2006 Sb., o stanovení zásad pro vymezení zóny havarijního plánování. Z výsledků je zřejmé, že rozsah havárie bude splňovat maximálně vyhlášení třetího nebo zvláštního stupně poplachu, nebude se tedy jednat o krizovou situaci. Z uvedených důvodů není v krizovém plánu ORP Bílina zpracován typový plán – krizová karta pro havárii v silniční dopravě.

3. Havárie v železniční dopravě

Při dopravě nebezpečných látek po železnici může dojít k jejich úniku a vzniku mimořádné události. Zdrojem rizika jsou ve správním obvodě ORP Bílina následující hlavní železniční tratě.

Tabulka č. 7 – přehled železničních tratí na území ORP Bílina


Železniční trať


číslo tratě


Části obcí a obce, jimiž trať prochází na území ORP Bílina

Chomutov – Ústí nad Labem

130

Bílina, Chotějovice

Bílina – Ústí nad Labem

131

Bílina, Chudeřice, Světec, Hostomice, Ohníč

Obě trati propojují centrální průmyslovou oblast Severočeské hnědouhelné pánve s významným střediskem osídlení Ústí n. L. a realizuje se na nich 90% výkonů v hrubých tkm. Provozní zatížení zde několikanásobně převyšuje celostátní průměr sítě ČD.

Mezi příčiny vzniku havárie v průběhu přepravy nebezpečných látek patří zejména nesprávná manipulace s vlakovými soupravami, porušení uzávěrů, porušení bezpečnostních postupů nebo porušení pravidel drážního provozu.

Rozsah ohrožení se stanoví územím vymezeným hranicí 100 až 600 m v okolí dané železniční tratě, kde může dojít k rychlému rozšíření na další provozní jednotky, obytnou zástavbu v místě nehody, ohrožení zdraví obyvatelstva, možnost požáru,  narušení dopravy a kontaminace složek ŽP.

Trať č. 130 slouží zejména k osobní přepravě, k nákladní přepravě z důvodů nevhodných sklonových poměrů je využívána výjimečně, pouze jako záložní trať. Nákladní vlaky jsou na této trati přepravovány pouze prázdné.

K přepravě nebezpečných látek slouží ve správním obvodě ORP Bílina trať č. 131, po které mohou být přepravovány zejména následující nebezpečné látky:


Amoniak – toxická látka (obalová zóna 450 m)

Zkapalněné uhlovodíkové plyny – extrémně hořlavá látka (obalová zóna 500 m)

Odhad následků úniku byl stanoven dle metody uvedené v novelizované vyhlášce

č. 103/2006 Sb., o stanovení zásad pro vymezení zóny havarijního plánování, přičemž bylo předpokládáno, že k úniku nebezpečné látky dojde v železniční stanici Bílina, kde může probíhat manipulace s vlakovou soupravou, a to v množství odpovídajícímu jedné železniční cisterně.

Tabulka č. 8 – odhad následků při úniku NL v železniční dopravě


obec


nebezpečná látka


množství


scénář havárie


oblast ohrožení (vypočítána dle novely vyhlášky  103/2006 Sb.)


ohrožené objekty

Bílina

zkapalněné uhlovodíkové plyny

47t (1x ŽC)

výbuch mraku par

cca 78,5 ha (500 m)

průmyslová část ul. Důlní, obchodní zóna u nádraží, obytné a správní budovy

v okolí, silnice I/13

hořící mrak

cca 28 ha (300 m)

průmyslová část ul. Důlní, obchodní zóna u nádraží, obytné a správní budovy

v okolí, silnice I/13

Bílina

amoniak

40t (1x ŽC)

toxický únik

cca 63,5 ha (450 m)

průmyslová část ul. Důlní, obchodní zóna u nádraží, obytné a správní budovy

v okolí, silnice I/13

Pozn.: při analýze následků mimořádné události nebyla zohledněna zástavba v místě ani morfologie terénu
 

Na základě výše uvedených následků úniku nebezpečné látky v železniční dopravě byla pro řešení krizové situace – havárie v železniční dopravě zpracována krizová karta (typový plán)

4. Epizootie – hromadná nákaza zvířat

Mezi hromadné nákazy zvířat, které mohou způsobit vyhlášení krizového stavu, patří zejména:



onemocnění skotu slintavkou a kulhavkou (SLAK)

 

Zdrojem rizika jsou jednotlivé velkochovy skotu, kde může dojít k hromadné nákaze zvířat. Ve správním obvodě ORP Bílina se vyskytují tyto velkochovy skotu o počtech kusů > 20:

Tabulka č. 9 – velkochovy skotu na území ORP Bílina


Obec


 


Počet ks


Celkový počet kusů

Hrobčice

 

37

109

Hrobčice

 

20

 

Hrobčice

 

52

 

Měrunice

 

31

31

Při potvrzení nákazy se zřizuje ochranné pásmo o poloměru 3 km od ohniska nákazy a pásmo dozoru o poloměru 10 km od ohniska nákazy. V ohnisku nákazy dochází k utracení   všech zvířat a neškodnému odstranění kadaverů utracených a uhynulých zvířat. Může dojít k preventivnímu utracení zvířat v ochranných pásmech. Hrozí-li nebezpečí šíření nákazy může být přistoupeno k uzavření dané obce či oblasti.

onemocnění klasickým morem prasat (KMP) a pandemickým virem chřipky prasat    (H1N1)

Zdrojem rizika jsou jednotlivé velkochovy prasat, kde může dojít k hromadné nákaze zvířat. Ve správním obvodě ORP Bílina se vyskytují tyto velkochovy prasat:

Tabulka č. 10 – velkochovy prasat na území ORP Bílina


Obec


Chovatel


Celkový počet kusů

Razice

 

5 000

Razice

 

20

Při potvrzení nákazy KMP se zřizuje ochranné pásmo o poloměru 3 km od ohniska nákazy a pásmo dozoru o poloměru 10 km od ohniska nákazy. V ohnisku nákazy dochází k utracení všech prasat a neškodnému odstranění kadaverů utracených a uhynulých zvířat. Může dojít k preventivnímu utracení prasat v ochranných pásmech, hrozí-li nebezpečí šíření nákazy. Uzavření obcí se nenařizuje.

Pokud je potvrzena nákaza virem chřipky (H1N1) utrácení prasat obecně nenapomůže ochraně před nebezpečím, které pro zdraví lidí nebo zdraví zvířat představuje pandemický virus chřipky, a mohlo by tudíž být nepřiměřené. Utrácení nakažených prasat během klinického stádia onemocnění by mělo být pečlivě zváženo. Dochází k omezení počtu osob vstupujících do postiženého hospodářství a přistupuje se k očkování. Uzavření obcí se nenařizuje.

onemocnění aviární influenzou (chřipkou ptáků)

Zdrojem rizika mohou být jednotlivé velkochovy drůbeže, kde může dojít k hromadné nákaze zvířat či vodní plochy s volně žijícím ptactvem. Ve správním obvodě ORP Bílina se vyskytují tyto velkochovy drůbeže a vodní plochy:

Tabulka č. 11 – velkochovy drůbeže na území ORP Bílina


Obec


Chovatel


Celkový počet kusů

Měrunice - Žichov

 

10 000

Ohníč

 

1 000

Tabulka č. 12 – vodní plochy na území ORP Bílina


Obec


Vodní plocha

Bílina

Radovesický rybník

Bílina

Dřínecký rybník

Světec

Márinka

Při potvrzení nákazy chřipkou ptáků se zřizuje ochranné pásmo o poloměru 3 km od ohniska nákazy a pásmo dozoru o poloměru 10 km od ohniska nákazy. Přistupuje se k utracení a neškodnému odstranění infikovaných ptáků a uhynulých ptáků v ohnisku nákazy. Může též dojít k preventivnímu utracení ptáků v ochranném pásmu, hrozí-li nebezpečí šíření nákazy (např. drobné domácí chovy). Uzavření obcí se nenařizuje.

Vzhledem k tomu, že při hromadné nákaze zvířat může dojít k značnému omezení práv a svobod obyvatelstva a pro zvládání hromadné nákazy může být potřeba nasazení velkého množství sil a prostředků byla pro danou krizovou situaci zpracována krizová karta (typový plán).

Zdroje rizik přírodního původu

1. Přirozené povodně/ přívalové povodně

Přirozené povodně vznikají především v letním období po déletrvajících deštích plošného rozsahu. Na vznik přirozených povodní se projevuje na jaře i vliv tání sněhu. Zdrojem rizika povodní jsou ve správním obvodu ORP Bílina  především řeka Bílina a její přítoky.

Velikost přirozené povodně  je charakterizována tzv. N-letou vodou a na základě toho stanovena pro jednotlivé toky záplavová území. Záplavová území jsou  pro celou ČR k dispozici na webových stránkách Výzkumného ústavu vodohospodářského TGM v Praze. 

Následující přehled obsahuje vodní toky, které jsou hlavním zdrojem rizika v jednotlivých obcích, přičemž odhad následků byl stanoven dle záplavových území pro 100-letou povodeň na jednotlivých tocích. 

Tabulka č. 11 – odhad následků povodní dle stanovených záplavových území


Obec


Vodní tok


infrastruktura


Odhad následků

Bílina

Bílina, Syčivka

Silnice I/13

40 ha, zaplavení centra města – Mírové náměstí, Žižkovo náměstí, Žižkovo údolí, sportoviště Újezdské předměstí, Teplické předměstí – Důlní ulice, Nádražní ulice, ČOV Bílina, ČS PHM na silnici I/13

Bílina - Chudeřice

Bílina

AGC Automotive Czech a.s.,  Žárová Zinkovna

35 ha, zaplaven celý areál průmyslové zóny AGC Automotive Czech a.s.

Světec - Chotějovice

Bílina

 

35 ha, zatopeno sídliště Chotějovice, 14 domů

Hostomice

Bílina, Bouřlivec

 

50 ha, 30 domů, MŠ, ZŠ, OÚ 

Ohníč

Bílina

 

11 ha, 10 domů

Hrobčice - Kučlín

Syčivka

 

2 ha, 2 domy

Dle výsledků je zřejmé, že v krizovou situaci mohou přejít následující povodňové situace:

vodní tok Bílina – při 100-leté povodni na vodním toku Bílina bude ohroženo město Bílina a části obcí po toku řeky Bíliny - Hostomice, Ohníč a Světec, včetně mateřské školy v Hostomicích. Zároveň dojde k zatopení průmyslové části Bílina - Chotějovice, kde se nachází výrobna autoskel AGC Automotive Czech, a.s. a Žárová zinkovna Bílina, a.s.  

vodní tok Syčivka – při 100-leté povodni na vodním toku Syčivka je zejména ohroženo samotné město Bílina, kde dojde k zaplavení celého Žižkova údolí a Mírového náměstí.

Na základě výše uvedených následků byla pro řešení krizové situace povodeň velkého rozsahu zpracována – krizová karta (typový plán) 

Povodňový plán ORP Bílina je veden samostatně elektronicky a je k dispozici na webových stránkách města Bílina.

2. Zvláštní povodeň                                               

Zdrojem rizika je vodní dílo III. Kategorie -  vodní nádrž Všechlapy, ležící ve správním obvodě ORP Teplice v Zabrušanech.

Společnost Povodí Ohře, s. p. zpracovala zprávu „Zvláštní povodeň v důsledku havárie vodního díla Všechlapy“, kterou je stanoven rozsah ohroženého území průlomovou vlnou zvláštní povodně, přičemž záplavové území zasahuje i správní obvod ORP Bílina. V následujícím přehledu jsou uvedeny obce, v nichž jsou předpokládané ničivé účinky zvláštní povodně nejvýznamnější, resp., ve kterých je nejvíce ohroženo obyvatelstvo a infrastruktura.

Tabulka č. 12 – odhad následků zvláštní povodně


Obec


část obce


Následky


Vodní dílo

Světec

Sídliště Chotějovice

ohroženo 14 domů

Všechlapy

Hostomice

Hostomice

ohroženo 134 domů, MŠ, ZŠ, OÚ

Ohníč

Ohníč

Ohroženo 25 domů

Pro řešení krizové situace ohrožení zvláštní povodní byl zpracován operační plán „Plán ochrany území pod vodním dílem Všechlapy“, který je samostatně uložen na CD.

3. Sesuvy půdy

Zdrojem rizika jsou nestabilní svahy či skalní masivy, které hrozí sesuvem na obydlené lokality či na infrastrukturní prvky (komunikace, plynovody, elektrická vedení atd.).

Takovéto lokality se nachází zejména v oblasti Českého středohoří, které je relativně mladým vulkanickým pohořím, kdy sopečné horniny prorážejí jílové sedimenty severočeských pánví. Zvětralé vyvřelé horniny a sutě jsou propustné, obvykle zvodnělé a tvoří vrstvy a čočky v jílech, dotují je vodou a to vytváří vhodné podmínky ke vzniku sesuvů. Sesuvy v jílech jsou relativně pomalé, ale pohyby přetrvávají dlouhou dobu, řádově několik let.

Zvláštním případem jsou poruchy stability spojené s důlní činností v oblasti Severočeské pánve. Jedná se buď o stabilitu svahů povrchových dolů, nebo o stabilitu svahů výsypek. Zvláštním případem jsou důlní propady po hlubinné těžbě, které mohou vyvolat sesuvy okolních svahů.

Českou geologickou službou byl pro celou Českou republiku vypracován  seznam  svahových nestabilit a vytvořeny mapové podklady včetně informací k jednotlivým územím, které jsou dostupné  na webových stránkách: http://mapy.geology.cz/svahove_nestability/

Tabulka č. 13: Seznam vybraných svahových nestabilit


Lokalita svahové nestability


Ohrožené objekty (dle databáze České geologické služby)

u obce Lukov ve směru na Milešov (č. 356)

komunikace Lukov - Milešov

nad obcí Lukov (č. 355)

sběrná studna a jímací zařízení pro vodovod

v obci Lukov (č.  359)

budovy v obci Lukov (např. budova školy)

u obce Ledvice  - u úpravny uhlí (č. 5967 a 5966)

trať důlní dopravy a důlní nádraží

u obce Světec

hospodářské budovy v obci

Vzhledem k plošnému rozsahu a lokalizaci jednotlivých svahových nestabilit se nejedná o významné zdroje  rizik pro území ORP Bílina, což bylo ověřeno, v případě  nestabilit s nejzávažnějšími dopady, na místě.  V případě sesuvů by mohlo dojít  k  mimořádným událostem zejména s vlivem na majetek, které ovšem nemohou přerůst v krizovou situaci.

4. Sněhová kalamita

Sněhové srážky nemají jednoznačně určitelný zdroj, a proto se při hodnocení pravděpodobnosti výskytu využívají data Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) resp. jím zpracovaná mapa sněhových oblastí (příloha ČSN EN 1991-1-3 – Zatížení konstrukcí sněhem). Ve správním obvodě ORP Bílina je předpoklad největšího množství srážek v oblastech Českého středohoří.

Vzhledem k tomu, že na území Českého středohoří se ve vyšších polohách nad 500 m n.m. vyskytují pouze obce Lukov a části obce Hrobčice - Červený Újezd a Mukov, kde trvale žije velmi málo obyvatel (cca 300 obyvatel), zranitelnost území sněhovou kalamitou je velmi nízká a nepředpokládá se, že toto riziko přejde v krizový stav. 

Na základě výše uvedených skutečností není pro riziko sněhové kalamity ve správním obvodě ORP Bílina zpracována krizová karta (typový plán).

5. Větrná smršť

Hodnocení pravděpodobnosti a tím i rizika větrné smršti vychází z mapy větrných oblastí (příloha ČSN EN 1991-1-4 – Zatížení konstrukcí větrem), kterou (stejně jako mapu sněhových oblastí) zpracoval ČHMÚ. Z uvedené mapy vyplývá, že zejména v oblasti Českého středohoří se může vyskytovat vítr dosahující rychlostí větších jak 30 m/s, což je vítr označený jako mohutná vichřice, resp. orkán. Takto označené větry mají ničivé účinky, odnášejí domy, pustoší rozsáhlé plochy a lesní porosty. V oblasti Českého středohoří ve správním obvodě ORP Bílina se nachází ve výše popsané větrné oblasti pouze obec Lukov se 150 trvale žijícími obyvateli. Zranitelnost území větrnou smrští není z hlediska hustoty obyvatel ve větrné oblasti vysoká.

Na základě těchto skutečností není pro riziko větrné smršti pro správní obvod ORP Bílina zpracována krizová karta ( typový plán).  

6. Lesní požáry

Při vyhodnocování rizika lesního požáru se vychází především ze zranitelnosti území, přičemž zdrojem nebezpečí jsou veškeré lesní plochy. Jakákoliv infrastruktura či obydlená oblast v jejich blízkosti je tak vyhodnocena jako nejrizikovější.

Ve správním obvodě ORP Bílina se vyskytuje cca 2 tis. ha lesních porostů, převážně v oblasti Českého středohoří, mimo zastavěná území a obydlené oblasti. Ohrožení osob nebo majetku vyžadující vyhlášení krizového stavu při nebezpečí lesního požáru se tudíž nepředpokládá.

Na základě výše uvedených skutečností nebyla zpracována krizová karta (typový plán) pro riziko lesního požáru.

7. Epidemie

Epidemií se rozumí takový výskyt infekčního onemocnění, kdy se v místní a časové souvislosti (tj. ve stejné lokalitě a v přibližně stejném čase) zvýší nemocnost tímto onemocněním na hranici obvyklou v dané lokalitě a v daném období. V Ústeckém kraji je stejně jako kdekoliv v ČR možný výskyt epidemií infekcí, které se vyskytují v populaci, která není proti takovéto infekci odolná (např. není proti ní proočkována), nebo infekcí, jejíž výskyt je pro ČR neobvyklý, pokud by došlo k importu a úmyslnému nebo i neúmyslnému šíření.

Mezi infekční onemocnění může patřit salmonelóza, virová hepatitida A, chřipka, bacilární úplavice a břišní tyfus, biologická agens, schopná vyvolat hromadná infekční onemocnění nebo otravy lidí (antrax, pravé neštovice, brucelóza, botulotoxin, mor, cholera).

Riziko epidemie je hodnoceno metodou expertního odhadu, přičemž pravděpodobnost vzniku epidemie (nebezpečí) je považována ve správním obvodě ORP Bílina za konstantní. Rozdíly jsou tak dány zranitelností (potenciálními následky), která se liší v závislosti na rozložení obyvatelstva. Riziko tedy roste s velikostí sídla a maxima dosahuje ve městech Bílina a Hostomice.

Činnosti pro řešení krizové situace způsobené epidemií jsou řešeny v Pandemickém plánu pro správní obvod ORP Bílina, který je veden samostatně.

 

Ostatní typy nebezpečí a zdroje rizik

1. Narušení dodávek ropy

Narušení dodávek ropy je mimořádná událost, která může způsobit vyhlášení krizového stavu, ovšem nebezpečí lokálního narušení dodávek je nulové. Správním obvodem ORP Bílina neprochází žádná z větví ropovodu a ani se nenachází žádná rafinerie. V případě nedostatku ropy či ropných produktů lze předpokládat vyhlášení nouzového stavu a řešení pomocí plánu regulačních opatření na národní úrovni.

Odpovědnost za nedostatek ropy a ropných produktů nese Ministerstvo průmyslu a obchodu a při řešení dané situace postupuje dle regulačních opatření.

Z uvedených důvodů nebyla pro správní obvod ORP Bílina rozpracována krizová karta (typový plán) pro riziko narušení dodávek ropy.

Regulace dodávek PHM při ropné nouzi jsou řešeny v operační části Krizového plánu ORP Bílina

2. Narušení dodávek elektrické energie

Riziko narušení dodávek elektrické energie je hodnoceno expertním odhadem, přičemž pravděpodobnost vzniku mimořádné události je vyšší v horských oblastech, kde hrozí výpadky v důsledku jiných mimořádných událostí (vichřice, sněhová kalamita, námraza apod.). Vzhledem k elektrifikaci všech obcí a domácností je zranitelnost přímo úměrná počtu obyvatel v obci. Ve správním obvodě ORP Bílina se nachází následující obce s počtem obyvatel větším než 1000 osob – resp. obce zařazené do 3 a 4. stupně mimořádné události – Bílina, Hostomice, Hrobčice.

Odpovědnost za řešení krizové situace nese provozovatel přenosové a distribuční soustavy, který při řešení mimořádné události a krizové situace postupuje podle regulačního plánu. Činnost v době hrozby vzniku nebo při krizové situaci řídí Ministerstvo průmyslu a obchodu. Činnosti ORP jsou zpracovány v krizové kartě (typový plán) pro narušení dodávek elektrické energie.

3. Narušení dodávek plynu

Riziko narušení dodávek plynu je hodnoceno expertním odhadem, přičemž největší zranitelnost je tam, kde je na plynovody napojeno nejvíce domácností a průmyslových podniků. Dle energetické koncepce Ústeckého kraje je ve všech obcích správního obvodu ORP Bílina  dostupný zemní plyn, přičemž v následujících obcích žije víc jak 1000 osob – (obce zařazené do 3 a 4. stupně MU) – Bílina, Hostomice, Hrobčice.

Odpovědnost za řešení krizové situace nese provozovatel přepravní a distribuční soustavy, přičemž:

vyhlašuje stav nouze na plynárenské soustavě ČR, řídí plynárenskou soustavu ČR za stavu nouze, koordinuje odstranění havárií a obnovení dodávek. 

Činnost v době hrozby vzniku nebo při krizové situaci řídí Ministerstvo průmyslu a obchodu. Činnosti ORP jsou zpracovány v krizové kartě (typový plán) pro narušení dodávek plynu.

4. Narušení dodávek pitné vody

Hlavním zdrojem nebezpečí resp. narušitelnou infrastrukturou jsou podzemní i povrchové vodní zdroje a veřejná vodovodní síť. Rozsah následků je přímo úměrný počtu obyvatel v dané obci.

Ve správním obvodě ORP Bílina mají všechny obce vodovod, kterým je zásobeno zhruba 90 % obyvatelstva, ostatní jsou zásobováni z individuálních zdrojů. Provoz veřejné vodovodní sítě v převážné většině obcí zajišťuje společnost Severočeské vodovody a kanalizace, a.s. Pouze v obcích Ohníč a Lukov je vodovod ve vlastnictví samotných obcí a je i obcí provozován. Jako zdroj vody ve vodovodní síti slouží ve většině případů voda z vodního díla Přísečnice a prameniště Bílina I a II a Červený Újezd.

Pro nouzové zásobování vodou je zpracována krizová karta (typový plán).